Stále méně lidí věří v boha, tradičně religiozní však zůstává Opavsko. Ostravského sociologa Juraje Hona tato čísla nepřekvapují. Tvrdí, že i z dalších studií a průzkumů vyplývá, že se od roku 1993 postupně vytrácí euforie a přílišná touha lidí po národní identitě. "Ta byla typická pro období po sametové revoluci. Jsme však skeptická, racionálně uvažující společnost, emoce jsou až na dalším místě. Reprezentanti stran a hnutí zdůrazňujících moravanství a slezanství zřejmě pro svůj program dokázali přesvědčit jen hrstku lidí," odhaduje Hon.
Obyvatelé kraje |
česká - 1 109 494 moravská - 28 980 slezská - 9 881 slovenská - 42 357 německá - 4 377 polská - 38 249 romská - 1 977 ostatní a nezjištěné - 41 780 |
Z předběžných výsledků sčítání vyplývá, že lidí věřících v Boha ubylo v celé zemi. V Moravskoslezském kraji se k víře přihlásilo necelých čtyřicet procent obyvatel. Více než padesátiprocentní podíl jich však zaznamenalo šest okresů kraje. Tradičně k nim patří Opavsko. Tady se k náboženství hlásí skoro 57 procent obyvatel. "Ukazuje se, že tam, kde lidé namáhavě fyzicky pracují, orientují se spíše na konzumní než duchovní hodnoty. Mají méně konzervativní postoje. Věřících je tedy logicky méně na Ostravsku a Bruntálsku," konstatuje Hon. Záleží podle něj také na tradici a na tom, jak v jednotlivých oblastech církve fungují.
Generální vikář ostravsko-opavské diecéze František Kufa potvrzuje, že víra je spojená s tradicí, výrazně ji vlivňuje vzdělání. "Pokles věřících je znamením doby. Zejména mladí lidé mají ohromnou škálu možností se realizovat v jiných oblastech a náležitě toho využívají," domnívá se Kufa. Podle zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje Josefa Jalůvky ovlivní výsledky sčítání lidí mnohé projekty a plány regionálního rozvoje, které v současnosti v kraji vznikají. "Určitě s nimi budeme pracovat. Pokud se například potvrdí, že obyvatelstvo stárne, mladí lidé tady nevidí perspektivu a utíkají jinam, je to pro nás signál zasáhnout a udělat něco pro změnu," tvrdí Jalůvka.