Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

My nejsme Česko. Skalní Moravané žádají nový název státu i zemské sněmy

  18:42aktualizováno  18:42
"Českomoravská rychlobruslařka získává zlato a opět zní hymna Republiky Čechy a Morava." Tak by mohl vypadat komentář z příštích zimních olympijských her, když by své požadavky prosadil Moravský národní kongres. Spolek ultrapatriotů je nedávno poslal Sněmovně, s velkou pravděpodobností ale zůstanou jen na papíře.

Moravané na demonstraci v Praze v říjnu 2008 | foto: jura.bloguje.cz

Název Česko považuje kongres za matoucí a poplatný pouze pro území Čech. "Nelze jej používat pro označení celé republiky. Morava a Slezsko nejsou v žádném případě Česko! Žádáme a navrhujeme přijetí nového názvu pro náš stát - Republika Čechy a Morava (resp. Českomoravská republika)," píše se v prohlášení.

Místo "čeští reprezentanti" by se prý mělo uvádět spíše "českomoravští", stejně tak by například pro brněnské studio ČT byl údajně vhodnější název Moravská televize. Spolek také prosazuje, aby se na školách na Moravě a ve Slezsku vyučoval dějepis či zeměpis podle vlastních výukových programů.

Morava a sčítání lidu

Při posledním sčítání lidu v roce 2011 se k moravské národnosti přihlásilo 521 801 lidí, ke slezské 12 214. Dalších zhruba 110 tisíc osob zvolilo jednu z těchto národností v kombinaci s jinou národností. Národnost byla při sčítání nepovinnou položkou. Moravštinu jako mateřský jazyk uvedlo 62 908 lidí, v kombinaci s češtinou pak dalších 45 561 osob.

Moravané rovněž žádají, aby se zrušilo 14 krajů a místo nich vznikly tři samosprávné celky (Čechy, Morava a Moravské Slezsko) se zemskými sněmy. Hodlají tak obnovit zemské uspořádání, které přestalo platit v roce 1949. Chtějí i zákonné uznání moravské národnosti. "Ačkoliv Moravané žijí na daném území více jak tisíc let, nejsou uznáni ani jako národ, ani jako národnostní menšina a probíhá jejich skrytá, zato intenzivní čechizace," uvedl kongres.

"Chceme rozbít centralismus. Jsme evropský státotvorný národ, který je tady daleko dříve než Češi. Je ostuda, že Evropa ve svém centru trpí takové utlačování," řekl iDNES.cz prezident Moravského národního kongresu Josef Pecl.

Organizace zaslala Sněmovně své prohlášení v lednu, před týdnem dostala odpověď. "Uvědomili jsme je, že jejich podnět předpokládá celkem zásadní změny ústavy a že by si podobný návrh musel osvojit někdo z poslanců, případně vláda. Informovali jsme o tom poslanecké kluby, pokud by tak někdo chtěl učinit. Tím pokládáme tuto petici za vyřízenou," řekla iDNES.cz předsedkyně petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM).

Morava není utlačovaná, shodují se poslanci

Návrhy kongresu mají na prosazení pramalou šanci. Ostatně odmítavě se k nim staví i zákonodárci z Moravy. Podle místopředsedy Sněmovny Petra Gazdíka (TOP 09) se například otázka krajů měla řešit při jejich úpravě v 90. letech. 

"Měnit to dnes, by bylo ekonomicky krajně nezodpovědné k rozpočtu a vyvolalo by to chaos," míní místostarosta Suché Lozi na Uherskohradišťsku, který při sčítání lidu uvedl moravskou národnost. "Protože jsem ze Slovácka, tak se cítím Moravským Slovákem," doplnil. Dominantnost Prahy se podle ně podařilo částečně oslabit díky zákonu o rozpočtovém určení daní (více peněz pro menší obce), na kterém se podílel, či pod vlivem evropských fondů.

Cesta moravských stran: Od 10 procent k pár desetinkám

Moravské hnutí mělo silnou podporu na začátku 90. let. Například v roce 1990 ve volbách do České národní rady získalo HSD-SMS přes deset procent hlasů. Zájem lidí ale postupně slábl, moravské strany navíc oslabovaly vzájemné spory. V současnosti funguje už jen strana Moravané, která v roce 2005 vznikla sloučením dvou partají. Má ale jen nepatrnou voličskou podporu - nejlepšího výsledku 0,56 procent hlasů dosáhla v roce 2012 v krajských volbách. Loni šla do předčasných sněmovních voleb společně s Úsvitem přímé demokracie (více čtěte zde).

Jihomoravská poslankyně Bebarová-Rujbrová upozorňuje, že se odlehlejší regiony potýkají s řadou problémů - ale bez ohledu na to, zda od česko-moravské zemské hranice leží na východ či na západ. "Já tyto separatistické tendence neprožívám. Byla jsem i proti rozdělení Československa a jakékoliv další kouskování je pro mě nepřijatelné," podotýká.

Skeptická je k žádosti kongresu i místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková, která byla na začátku 90. let členkou Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko. "Vnímám národnostní cítění Moravanů i Slezanů, které ale lze vyjádřit jak uváděním národnosti, tak kulturními a společenskými aktivitami. Změna územně správního uspořádání není na pořadu dne," řekla iDNES.cz senátorka. 

Chceme, aby vzniklo napětí, říká šéf kongresu

Moravský národní kongres ve svých prohlášeních obvykle nevolí příliš diplomatický slovník: Nezřídka hovoří o "českých šovinistech" či "českém nacionalismu, který potlačuje moravský národ". Pecl ani nepopírá, že požadavky zaslané Sněmovně společnost rozhodně nestmelují a naopak mohou mezi Čechy a Moravany vyvolávat napětí. "My chceme, aby vzniklo napětí. Tady jsou sedmdesát roků neřešené problémy," reagoval.

Kongres funguje od roku 1992. Charakterizuje se jako kulturní a osvětová organizací usilující o "moravské duchovní obrození". Naposledy o sobě dal výrazněji vědět v roce 2011 před sčítáním lidu. Prosazoval, aby se lidé mohli hlásit i k moravské národnosti a v dotazníku měli možnost uvést moravský jazyk.

Pecl dříve vedl dnes již nefungující Moravské a slezské informační centrum. To podle odborného časopisu o extremismu Rexter patřilo mezi nejradikálnější moravistické subjekty a často se pohybovalo na hraně zákona. Jeho předchůdkyně v čele kongresu Alena Ovčačíková opakovaně byla v Olomouckém kraji na prvním místě kandidátky Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.