Morava se potýká s výbušninami

Munice z první a především z druhé světové války je dodnes výrazným nebezpečím nejen pro dospělé, ale i pro děti, které si hrají v lesích nebo v okolí vesnic. Munice totiž i po šedesáti letech zůstává funkční a je velmi dobrém technickém stavu. Přesvědčili se o tom před necelým měsícem policejní pyrotechnici jihomoravské policejní správy na Blanensku, kde po třech dnech výkopových prací vytěžili přes šest tun dělostřelecké munice.

Tankový náboj - Jihomoravská policejní mluvčí Dagmar Bartoníková ukazuje nalezenou munici. Co do rozměrů patří k největším více než metrový tankový náboj s kumulovaným účinkem ráže 100 milimetrů. | foto: Petr Večeřa

"Na místě si hrály děti, během školního roku nosily i části nalezené munice do školy. Na základě těchto informací jsme našli takové množství munice," uvedl zástupce vedoucího odboru kriminalistické techniky a expertíz Karel Mašek. Odmítl upřesnit místo, kde byly pětadvacet dělostřeleckých granátů ráže 150 mm, dva ráže 120 mm, téměř sto třicet kusů ráže 100 mm, dvě stovky ráže 180 mm, dělostřelecké miny a jedna protitanková střela nalezeny, protože policisté mají podezření, že tam budou ještě v okolí podobná místa. V lese totiž pravděpodobně ustupující německá armáda shromažďovala dělostřeleckou munici v takzvaných hnízdech. Před postupující ruskou armádou ji chtěla zničit výbuchem, ale zůstalo několik míst, kde naplánovaný výbuch nenastal a místo s dělostřeleckými střelami zasypala hlína po ostatních explozích.

Kolik dělostřelecké munice pyrotechnici ročně likvidují?

1998 - 925 kusů
1999 - 1290 kusů
2000 - 897
1.pol. 2001 3555 kusů

Munici, ukrytou v hloubce přes půl metru pod zemí, pravděpodobně nenašly samy děti. "Technika, která umožňuje hledat kov pod povrchem je dnes běžně dostupná, využívají ji hledači militárií. Propátrávají místa, dělají výkopové práce, což je bez povolení nemožné, a hledají různé pozůstatky po válce. Když narazí na munici, nechávají ji odrytou a nehlásí to, což je velmi nebezpečné," dodal Mašek.

Případ z Blanenska však letos rozhodně není ojedinělý. Podle policistů naopak nálezů munice od ledna markantně přibylo co do počtu i do objemu. "Svůj podíl na nárůstu nálezů munice má i oživení ekonomiky ve státě. Více se investuje, více se staví a právě při stavebních pracích jsou nálezy nejčastější. Jižní Morava navíc na konci druhé světové války prožila největší a nejdéle trvající boje," vysvětlil nárůst Mašek. 

Co dělat při nálezu munice?

Bez ohledu na stav i vzhled při podezření na nález munice volat nejbližsí policejní stanici nebo linku 158.

Nepoužitá munice se dá najít nejen v lesích, ale i na polích, ve městech i na půdách starších domů. V okrese Vyškov lidé nejvíce výbušnin pocházejících z druhé světové války nacházejí v okolí okresního města a to hlavně na jaře a na podzim při polních pracech. "Vloni jsme měli v okrese osm případů, letos pět. Pětadvacátého června našel muž ve Vyškově při stavebních pracích dělostřeleckou minu z druhé světové války, poslední nález, tentokrát ručního granátu, máme hlášen ze začátku tohoto týdne," sdělila tisková mluvčí vyškovského policejního ředitelství Hana Smejkalová. Na Břeclavsku je zase vyhlášeným nalezištěm bývalý vojenský prostor zvaný Boří les u Valtic, kde v minulosti byla polní muniční továrna a v současnosti tak odborná firma provádí asanaci, tedy sběr a likvidaci historické munice.

Lesák: Kvůli munici je veškerá práce marná

Brusná - Suché léto a počasí kolem třiceti stupňů přidělává vrásky na čele lesníkům i hasičům v okolí Brusné na Blanensku. Množství nevystřílených signálních nábojnic z druhé světové války obsahující bílý fosfor ležících pod povrchem v lese na kopci Jahodná se totiž při tomto počasí samovzněcuje a v posledních letech s jistou pravidelností způsobuje lesní požáry.

"Hořelo tam poprvé v roce 1992, oheň zlikvidoval čtyři hektary lesa, o dva roky později padlo přes třináct hektarů, vloni hořelo dvakrát," vzpomíná místní revírník Tomáš Kubín, který má les na Jahodné na starost. Vše začalo tím, že se na Jahodné začátkem devadesátých let vykácel les. Přestal tak stínit a munice nacházející se asi patnáct centimetrů pod zemí se za slunečních dní začala ohřívat. Fosforu stačí k samovznícení jen třicet stupňů Celsia. "Nemůžeme na to od té doby vyzrát. Nový les se těžko ujímá, požáry ho ničí. Je to práce navíc a člověka to nebaví. Nikam to nevede, utápí se tam peníze a když už je to skoro před sluncem zajištěné, znovu to vyhoří," stěžuje si lesník na svou sisyfovskou práci.

Kopec na Jahodné zná na Blanensku také téměř každý hasič. Vede tam jedna příjezdová cesta, takže dostat se k požáru bývá náročné. Obvykle pomáhají hasit i letadla. "Když tam hoří, je to jako na frontě. Oheň patrony nahřívá, jsou slyšet výbuchy a vidět záblesky explodujících střel," říká pracovník blanenského hasičského záchranného sboru Vojtěch Kohoutek.

Podle policejních pyrotechniků jihomoravské policejní správy je Jahodná typickým místem, kudy postupovaly za druhé světové války boje a kde po nich zůstalo velké množství munice. "U kopce Němci nechali muniční vůz a jeden z ruských velitelů to nechal výbuchem zlikvidovat. To se však nepodařilo a munice se rozhodila po lese," vysvětlil zástupce vedoucího odboru kriminalistické techniky a expertíz krajské policejní správy Karel Mašek.