Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mor do Evropy přinesli pískomilové, ne krysy. Ukázaly to letokruhy

  9:15aktualizováno  9:15
Krysy domácí se možná po staletích, kdy byly považovány za původce moru, který v Evropě od středověku připravil o život desítky milionů lidí, dočkají rehabilitace. Podle nových vědeckých poznatků za šíření „černé smrti“ zřejmě mohli pískomilové.

Pískomil. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

„Pokud se ukáže, že máme pravdu, budeme muset přepsat část dějin,“ řekl britské BBC biolog Nils Christian Stenseth z univerzity v Oslu, autor studie zveřejněné v americkém odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Epidemie moru se do Evropy rozšířila z Asie v roce 1347. Doposud se předpokládalo, že za rozšíření moru mohly nakažené krysy, hostitelky blech, které později skočily na člověka. Vědci porovnávali letokruhy se záznamy o více než 7 700 případech morové epidemie v Evropě, aby zjistili, jestli v inkriminované době panovaly dobré podmínky pro vypuknutí nákazy způsobené krysami.

Aby se krysám dobře vedlo, potřebují léto s malým množstvím srážek. „Zkoumali jsme široké spektrum klimatických ukazatelů a nenašli jsme vztah mezi výskytem moru a počasím,“ říká Stenseth.

Nemoc se šířila po Hedvábné stezce

Stenseth a jeho kolegové dospěli k závěru, že „černá smrt“ v Evropě souvisela s počasím v Asii. Zjistili, že epidemie moru v Evropě přicházely poté, co ve střední Asii zažívali vlhké jaro a teplé léto. To jsou ideální podmínky pro rozmnožování pískomilů a s nimi se šířil i mor. Blechy nakažených zvířat pak přeskočily na domácí zvířata nebo na lidi a nákaza se zřejmě po hedvábné stezce dostala do Evropy, kde za oběť morovým epidemiím mezi polovinou 14. století a 18. století padlo 100 milionů lidí.

Jeden z pískomilů určených pro let v lodi Bion-M1
(Ilustrační snímek)

Pískomil (vlevo) a krysa.

Tato teorie podle portálu amerického deníku The Washington Post vysvětluje, proč nemoc nesužovala kontinent neustále, ale objevovala se ve vlnách, i když krysy nevymizely.

Stensethův tým nyní plánuje zkoumat DNA bakterií odebraných z kosterních pozůstatků z dob, kdy se mor v Evropě vyskytoval. Pokud vzorky budou mít velké množství genetických variací, může to naznačovat, že jednotlivé epidemie způsobovaly různé vlny nákazy a že nešlo o nemoc, která se na lidi přenášela od populace evropských krys.

BBC připomíná, že i v současnosti se mor v různých částech světa vyskytuje. V roce 2013 Světová zdravotnická organizace zaznamenala téměř 800 případů nákazy, z toho 126 smrtelných.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.