Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mor nepřenášely krysy, ale lidé, tvrdí vědci

  15:44aktualizováno  15:44
Rozšíření morové nákazy bylo odjakživa připisováno krysám. Poslední výzkumy britských vědců však ukazují, že hlodavci jsou v tom naprosto nevinně. Jednu z nejhorších epidemií, která ve středověku vyhubila téměř půl Evropy, si prý lidé zavinili sami.

Většinou šlo o lidi, kteří nevěděli, že jsou nakaženi a tím, jak se stěhovali za prací, šířili mor do dalších oblastí.

Vyplývá to z výzkumů emeritního profesora zoologie na liverpoolské univerzitě Chrise Duncana a sociální historičky Sue Scottové, o kterém informoval britský nedělník The Observer. 

Ti ve své knize Návrat černé smrti vyjadřují přesvědčení, že to, s čím bojovala středověká Evropa, nebyl dýmějový mor, který přenášejí blechy z krys, ale jiný vysoce infekční a smrtelný virus, tzv. hemoragický mor.

Britské vědce přivedly na stopu nesrovnalosti v dobových pramenech. "Narazili jsme na záznam o úmrtí muže jménem Andrew Hogson. Po jeho smrti následovala ve vesnici, kam přišel pár dní před svou smrtí, vlna dalších úmrtí. Vše však začalo až po dvaadvaceti dnech. To je dost dlouhý interval na normální infekci," říkají.

Srovnáváním dalších pramenů nakonec došli k tomu, že infekce měla inkubační dobu kolem 27 dní.

"To je dost času na to, aby se nakažení stihli přesunout z vesnice do vesnice, než se u nich nemoc projevila," tvrdí vědci a dodávají, že tomu odpovídají i údaje o tom, že se nemoc, jež se objevila v severní Africe, dokázala v příštích třech letech rozšířit do celé Evropy.

Dalším sporným momentem jsou symptomy nemoci. Záznamy ze 14. a 17. století uvádějí, že prvním příznakem morové nákazy byly mdloby, nevolnost, teprve nakonec se po celém těle objevily bolestivé boule. Také tyto symptomy podle vědců odpovídají více hemoragickému moru než moru dýmějovému.

Duncan je dále přesvědčen, že ve středověku se v Evropě vůbec nevyskytovaly hnědé krysy. "O těch černých je známo, že nežily na venkově a nebyly imunní vůči té nemoci, kterou měly přenášet," tvrdí zoolog.

Dodává, že pro jeho teorii svědčí také fakt, že blechy, které měly mor přenášet, by v zimě nepřežily. Přitom průběh epidemie prokazatelně nezávisel na ročním období.

Kniha končí varováním, že v dnešní době, kdy se člověk dostane z jedné strany zeměkoule na druhou během několika hodin, se podobné viry mohou šířit ještě mnohem rychleji.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Mozkem katalánské buňky byl místní imám, nejspíš zemřel při explozi

Španělská policie v rámci vyšetřování útoků v Katalánsku objevila v troskách domu v Alcanaru pozůstatky tří lidí. Jedním z nich podle médií patří Abdelbakimu...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.