Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moorovy komiksové příšery jsou jen zdánlivě černobílé figurky

  8:56aktualizováno  8:56
Alan Moore se řadí mezi komiksové tvůrce, o nichž se právem mluví. Díky jeho Strážcům se komiks posunul od superhrdinských klišé k promyšleným scénářům. Nesnaží se jen upoutat, pokouší se neustále inspirovat a překvapovat čtenáře. Postava Bažináče nebyla původně výjimečná - Alec Holland se stal jen dalším vědcem v řadě, z něhož se stala stvůra bojující proti zlu. Až v rukou Moora se příběh monstra spojeného s přírodou změnil v poutavou ságu o sebeuvědomění a psychologickém rozvoji. To dokazuje i nejnovější kniha Bažináčových příběhů s názvem Prokletí.

Ukázka z třetího dílu: Swamp Thing – Bažináč 3: Prokletí (Swamp Thing: The Curse) | foto: BB/art

Stejně jako předchozí dva díly, i třetí kniha funguje samostatně a se staršími komiksy má společné pouze hlavní postavy. V osmi kapitolách se postupně představí několik příběhů. Jednotlivé epizody spojuje společné téma - ono pomyslné prokletí, které zastřešuje celou knihu. Alan Moore tentokrát vsadil na mýty a všechno, z čeho už celá desetiletí žijí tvůrci hororů. Jen těžko se věří tomu, že vlkodlaci, upíři, mutanti a zombie můžou fungovat bez stínu obnošenosti. Nicméně: jde to!

Ukázka z třetího dílu: Swamp Thing – Bažináč 3: Prokletí (Swamp Thing: The

Ukázka z třetího dílu: Swamp Thing – Bažináč 3: Prokletí (Swamp Thing: The Curse)

O knize

Alan Moore:
Bažináč: Prokletí

Přeložil Viktor Janiš. Nakladatelství BB/art, Praha 2011, 192 stran, doporučená cena 499 korun.

Obálka knihy Swamp Thing – Bažináč 3: Prokletí

Obálka knihy Swamp Thing – Bažináč 3: Prokletí

Nikoliv nadarmo Bažináč bývá přirovnáván k snovému a věčně zamyšlenému Sandmanovi od Neila Gaimana. Alan Moore totiž také dokáže navodit jakoukoli emoci, a pokud je řeč o Prokletí, bývá to nejčastěji mrazení v zátylku. Knihou prostupuje atmosféra nejistoty, avšak  současně působí pohled z druhé strany, komentář za scénou, a s ním zcela nový pocit. Stačí ukázat motivaci zrůd, které vyvolávají strach. Upíři touží po klidném rodinném životě, vlkodlačice chce jen trochu uznání a ženské rovnoprávnosti. Zákulisí klasických hororových scén dodává příběhu nový rozměr a dokazuje, že i při čtení komiksu neškodí trochu se zamyslet.

Psycholog zrůd

Bažináč obecně patří mezi náročnější komiksy, které nepatří do metra, ale spíš k hořícímu krbu a večernímu přítmí. Jedno přečtení nestačí, na to si s Prokletím dali jeho tvůrci až příliš záležet. Forma přímo vybízí ke čtení novinových článků, jež v kresbách poletují vzduchem a odhalují kontext příběhu. Nutí znovu a znovu otáčet stránku a dokazovat si, jak dokonale funguje její přechod. V nejnovějším díle Bažináče navíc dominuje Moorova specialita – prolínání jednoho dialogu s rozdílnými příběhy. Proslovy postav, aniž by si to ony uvědomovaly, tak zároveň komentují dění v jiném prostoru, což evokuje pocit stereotypu a podobnosti lidských životů.

Ukázka z třetího dílu: Swamp Thing – Bažináč 3: Prokletí (Swamp Thing: The

Ukázka z třetího dílu: Swamp Thing – Bažináč 3: Prokletí (Swamp Thing: The Curse)

Ostatně scénář je nejsilnější stránkou Bažináče. Zajímavé pojetí vyzdvihává hned úvodní příběh tohoto svazku, kde se jediná událost opakuje z pohledu několika postav. Příběh se tak s každou další rovinou postupně odhaluje, a to až do chvíle, kdy je čtenář schopen složit dohromady kompletní mozaiku. Moorovu schopnost propojovat zdánlivě nesouvislé potom vykresluje příběh Prokletí, který také titulním příběhem tohoto svazku. I když je z celé knihy nejkratší, nejlíp ukazuje kontrast hororového ladění a "prosté" lidské psychologie.

Na rozdíl od první Bažináčovy knihy, dvojka i trojka vsadily na celobarevné provedení. Všechny příběhy použité v knize Prokletí pocházejí z roku 1985, odpovídá tomu i klasické barevné spektrum používané v tehdejších komiksech. Ony výrazné odstíny nepůsobí po čtvrtstoletí nijak rušivě, pozornost upoutává spíš dynamické okénko zvyšující rychlost děje.

O tvůrci

Alan Moore

Jeden z největších revolucionářů v oblasti komiksu se narodil roku 1953. Respekt si vydobyl dnes již kultovními díly, jako jsou knihy Z pekla či V jako Vendeta. Roku 1986 přivedl na svět monumentální dílo Strážci, které představuje základní kámen moderních superhrdinských příběhů. Alan Moore dokázal, že komiks si zaslouží stejné uznání jako literatura.

Komiksový tvůrce Alan Moore

Komiksový tvůrce Alan Moore

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.