Monteiro: o trestu nerozhoduji

Bukovany - Alfides Monteiro přišel do České republiky téměř na den přesně před šestnácti lety. Tehdy mu bylo sedmnáct let. Studoval v Mariánských Lázních jazykovou školu, v Olomouci lékařskou fakultu a dvouleté postgraduální studium. Už tři roky pracuje jako lékař na chirurgii v kyjovské nemocnici. Jeho žena, také z Angoly, je ve stejné nemocnici ortopedkou. Už dva týdny, poté, co jej ve službě agresivně napadl a zranil jednadvacetiletý mladík ze Starého Poddvorova na Hodonínsku, je Monteiro doma, v pracovní neschopnosti.

"Mám problémy. Pobolívá mě hlava a na nos, který jsem měl rozbitý, nemohu ještě nasadit dioptrické brýle. Musím se ale zregenerovat, načerpat nové síly," říká odhodlaně pětatřicetiletý chirurg. "Ten útok jsem absolutně nečekal, byl pro mně
velkým překvapením," dodává.

Setkal jste se v nemocnici s něčím podobným už dřív? Třeba jen s náznaky, že jste jiný, kvůli barvě Vaší pleti?
Ne, ne, v práci je dobrý kolektiv, všichni jsou na mně hodní a vstřícní.

S pacienty také nikdy nebyly problémy? Nikdy nereagovali na černého lékaře tak, že by Vás to nemile překvapilo?
Vůbec. Kromě toho, že sloužím chirurgické služby, sloužím i na pohotovosti. Tady musím občas vyjet k pacientovi. Někdy jsou lidé trošku překvapeni, ale žádnou nepříjemnost jsem nezažil. Nadávky, to už je skoro normální. To už vnímám, jakoby na mně někdo volal: Helou, co tady děláš? Bohužel.

Těšíte se zpátky do práce?
Těším. V kolektivu by se mi už ta věc nehonila hlavou.

Jste v kontaktu s kolegy?
Všichni jsou tak hodní, že občas mi zatelefonují, jsou ochotni pomoci a já jsem jim za to vděčný.

Nebudete se i přesto bát, když přijde nový pacient? Nebudete se na něj dívat, byť podvědomě, jako na útočníka?
Těžko říct, ale zatím mně nic takového nenapadlo. Chci se vrátit do práce, vykonávat svou profesi a pomoci lidem. Bát se pacienta, lidí, to by nebylo správné.

Nenapadlo Vás ani, po takové nepříjemnosti, že by jste z České republiky odešel?
Ne. O tom neuvažuji. Kdybych se mohl vrátit do Angoly, už dávno jsem zpátky. Jenže politická situace tam je špatná. Pocházím z oblasti, kde nikdy nebyl klid. O své matce nemám zprávu už tři roky.

Jak se s útokem na Vás srovnala Vaše rodina? Nemají o Vás doma strach?
Volal jsem bratrovi, který je v současné době v Kanadě a on mi ještě dal sílu na to, abych tady pokračoval. Řekl, že to jsou věci, které se mohou stát komukoliv, i když taková situace by se vůbec stávat neměla. Právě bratr mi ale připomenul, že všude na světě žijí špatní lidé a já musím myslet na to, že jsou všichni dobří.

Vy tedy vlastně bojujete s rasismem?
Vlastně ano. Už několikrát jsem zažil slovní útoky a považoval jsem to za samozřejmost. Jsem černý a s tím nemůžu nic dělat. Narodil jsem se tak a jsem na to pyšný. Jenom se mi honí hlavou proč, když už tady žijí černoši tak dlouho, proč si na to ti lidé tady nemohou zvyknout.

Vaše tři děti se nesetkávají s tím, že by jim jejich vrstevníci dávali najevo, že jsou jiní?
Ne. Tady je to malá obec a nic takového tady nezažily. Jen ty dvě starší děti se mě pořád ptají, proč to tak bylo a proč to někteří lidé tak dělají. Nedokázal jsem jim odpovědět. Mé děti se tady natolik integrovaly, že tomu vůbec nerozumí. V Angole je to normální. Žije tam velká komunita bělochů a nikdo se nelekne, když bělocha uvidí. Je to samozřejmá věc.

Jaký trest by si podle Vás mladík, který Vás napadl, zasloužil?
To je věc soudu, ale myslím, že když někdo napadne člověka, lékaře, který mu chtěl pomoci, musí být potrestán, ale o tom já nerozhoduji.

Napadený lékař Alfides Monteiro.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video