Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Monsanto likvidovalo modifikované plodiny

  14:36aktualizováno  14:36
Branišovice - Koncern Monsanto v úterý ve své šlechtitelské stanici v Branišovicích na Znojemsku zlikvidoval pokusně vysazenou geneticky manipulovanou kukuřici a cukrovku. V Branišovicích pěstuje Monsanto na políčku o rozloze dvě stě třicet metrů čtverečních ještě geneticky modifikovanou pšenici. Ekologové z Greenpeace tvrdí, že koncern nemá pokusné pěstování upravovaných plodin řádně povolené, ministerstvo životního prostředí ani Česká inspekce životního prostředí však při kontrole minulou středu žádné nedostatky nezjistily.

Mezi ekology a firmou Monsanto se o pěstování geneticky manipulovaných rostlin na Znojemsku rozhořel spor. Ekologická organizace Greenpeace tvrdí, že koncern Monsanto tam geneticky manipulovanou pšenici a také upravovanou kukuřici a cukrovku vysadil ilegálně.

Zástupci firmy Monsanto však oponují, že pšenici Roundup ready odolnou herbicidům i zbývající rostliny pěstují na šlechtitelské stanici v Branišovicích v souladu se zákonem a ministerstvo životního prostředí i inspekce životního prostředí jim dávají za pravdu.

"Máme dojem, že se kolem modifikované pšenice v Branišovicích něco tutlá," prohlásil Čestmír Hrdinka z Greenpeace. "Firma dostala v minulých letech povolení k pokusnému pěstování s podmínkou, že bude dodržovat podmínky stanovené Českou komisí pro transgenózu rostlin a že bude informovat ministerstvo životního prostředí o lokalitách pěstování v jednotlivých letech. Pokud firma nyní geneticky modifikovanou pšenici pěstuje, mělo by o tom ministerstvo vědět," tvrdí.

V přehledu modifikovaných rostlin nyní v tuzemsku pěstovaných, o který ekologové ministerstvo požádali, však pšenice, cukrovka i kukuřice chybí. "Vypadá to, že buď nemá ministerstvo přehled, nebo nám informace zatajili," soudí aktivista Greenpeace.

Hrdinka upřesnil, že podle nového zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) musí firmy, které v minulosti dostaly povolení k pokusnému pěstování těchto plodin, znovu požádat o povolení, a to nejpozději do konce června. Nový zákon podle něho nikde nehovoří o tom, že firma nemusí dodržovat podmínky, které jí ministerstvo stanovilo pro pěstování v roce 1999.

"Podle mého názoru tyto podmínky platí do té doby, než ministerstvo povolí (anebo nepovolí) pěstování geneticky modifikované pšenice podle nového zákona. A jedna z podmínek v roce 1999 byla, že Monsanto bude ministerstvo informovat každoročně o nových lokalitách pěstování modifikované pšenice," upozornil Hrdinka.

Mluvčí firmy Monsanto Miluše Kusendová tvrdí, že firma neporušila žádnou zákonnou normu. "To by si nikdo nedovolil," řekla Kusendová. "Ten malinký pokus na ukázku pro zemědělce s kukuřicí a cukrovkou zlikvidujeme," uvedla mluvčí v pondělí. Rostliny byly polity herbicidem o den později.

Mluvčí České inspekce životního prostředí Eva Rolečková potvrdila, že společná kontrola inspekce a ministerstva životního prostředí, která se konala 13. června, dopadla dobře. "Nebylo zjištěno porušení zákona," uvedla.

Také podle Zuzany Doubkové z odboru enviromentálních rizik ministerstva životního prostředí je všechno je v pořádku. "Ty pokusy nejsou v rozporu se zákonem. Ještě zkontrolujeme, zda byl skutečně zlidkvidován demonstrační pokus s cukrovkou a kukuřicí," řekla.

Podle Doubkové podalo Monsanto žádost o povolení podle nového zákona v první polovině června, to znamená v zákonné lhůtě. "A také o pěstování pšenice, kukuřice i cukrovky jsme věděli už předtím," tvrdí Doubková. Proč však ministerstvo o pěstování těchto plodin neinformovalo Greenpeace, neupřesnila.

Komerčně se v tuzemsku zatím nepěstuje žádná geneticky modifikovaná plodina. Pokusně se letos v zemi podle údajů ministerstva životního prostředí poskytnutých Greenpeace pěstuje na patnácti místech modifikovaná řepka ozimá, na jednom místě brambory, len setý, slivoň Stanley a v Branišovicích na Znojemsku pšenice a už zlikvidovaná kukuřice a cukrovka.

Riziko při pokusech?

Je pokusné pěstování geneticky modifikované pšenice rizikové? Podle Greenpeace ano. Například může být kontaminována běžná pšenice v okolí. "A když zemědělci v okolí neví, že se tam pěstuje geneticky modifikovaná pšenice, je riziko větší," tvrdí Čestmír Hrdinka z Greenpeace. Pokud by byla kontaminovaná běžná pšenice, měli by podle něho zemědělci problém ji prodat.
Například v Maďarsku, kde se pokusně pěstovala modifikovaná řepka, došlo podle Greenpeace pravděpodobně k opylení normální řepky, kterou Maďarsko vyváželo. Jakmile Německo zjistilo, že v řepce dovážené z Maďarska jsou přítomny stopy manipulované řepky, dovoz zastavilo a Maďarsko tak utrpělo ekonomickou ztrátu. "Podobně by tomu v budoucnosti mohlo být i u pšenice," soudí aktivista.
"Riziko pro životní prostředí může být i jiné - modifikovaná pšenice je odolná vůči herbicidům a kontaminací se může ta odolnost přenést i na plevele," tvrdí Hrdinka.
Genetické úpravy se dělají tak, že například do rajčat se vnáší gen z bakterie, do jahod gen z ryby a do kapra lidský gen urychlující růst. K podobné "výměně informací" mezi rostlinami a živočichy v přírodě normálně nedochází. Únik geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí by tak mohl mít nedozírné následky na celý ekosystém. Zatímco znečištění jedovatými látkami lze většinou odstranit, u živých organismů, které se množí, mohou migrovat a ovlivňovat neznámým způsobem ekosystém, je to podle Greenpeace prakticky nemožné.


Monsanto: riziko nehrozí
Podle firmy Monsanto v Branišovicích žádné riziko nehrozí. Pokusné pole je totiž izolováno několika sty metry plochy, na níž je například řepné pole či rybník a nepěstuje se tam žádná jiná pšenice. Zástupci firmy také tvrdí, že přísně dodržují zásady práce s transgenními rostlinami, které určuje vyhláška.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.