Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Návrat monarchie nás sjednotí, slibuje syn posledního srbského krále

  6:22aktualizováno  6:22
I když je Srbsko republikou, má svého následníka trůnu. Je jím Alexandr II. Karadjordjević, jehož otce jugoslávští komunisté v roce 1945 svrhli z trůnu během jeho pobytu v exilu. Syn posledního srbského krále usiluje o obnovení monarchie, Srbové však v této otázce nejsou vůbec jednotní.

Alexandr II. Karadjordjević na pohřbu ostatků svého otce v srbské Topole | foto: Alexandra Jašová

Alexandrův otec Petr II. nikdy neabdikoval, a proto se jeho syn před několika lety vrátil do Srbska, kde aktivně usiluje o obnovení konstituční monarchie.

"Srbsko potřebuje neutrální hlavu státu, panovníka, který není zapojený do každodenní politiky," vysvětluje v rozhovoru pro iDNES.cz následník srbského trůnu Alexandr II. "Premiér společně s vládou vládne a král panuje. To je možné vnímat jako velkou výhodu tohoto státního zřízení pro stabilitu země," dodává.

OBRAZEM:

Ostatky posledního jugoslávského krále se vrátily do Bělehradu

Alexandr II. Karadjordjević se narodil v Londýně během pobytu svých rodičů v exilu. Z jugoslávského království se však mezitím brzy po jeho narození stala lidová republika, kterou vyhlásili komunisté v čele s Jozipem Brozem Titem. A krále svrhli z trůnu v jeho nepřítomnosti.

Do své vlasti se proto Alexandr II. poprvé podíval v roce 1991. V té době aktivně podporoval demokratickou opozici proti režimu Slobodana Miloševiče. Až po jeho pádu se do Bělehradu přestěhoval natrvalo společně se svojí manželkou Kateřinou.

"Podle průzkumů existuje mezi lidmi v Srbsku velký zájem o konstituční monarchii. Je také velmi důležité, že všichni političtí představitelé země tuto možnost nevnímají jako hrozbu, ale spíše jako příležitost ke sjednocení, kontinuitě a stabilitě," vysvětluje Alexandr II.

Na své straně má i patriarchu

Návrat k srbské tradici, tedy monarchii, podporuje i srbská ortodoxní církev v čele s patriarchou Irinejem. Ten se při příležitosti nedávného pohřbu ostatků Alexandrova otce a posledního jugoslávského krále Petra II. vyjadřoval o následníkovi trůnu už trochu v předstihu jako o srbském králi.

Alexandr II. se účastní mnoha společenských událostí a o svých aktivitách pravidelně informuje na webové stránce i na facebooku. Do politiky však vstoupit nehodlá. "V konstitučních monarchiích, jako je například Dánsko, Švédsko, Nizozemí, Japonsko nebo Kanada, politické strany uznávají státní zřízení země, a proto zde nemusí nutně existovat monarchistická strana," reaguje Alexandr II. na otázku o možnosti vytvoření pro-monarchistického politického uskupení, které by o obnovu monarchie aktivně usilovalo.

Fotogalerie

Obnovení monarchie v Srbsku nyní prosazuje strana SPO Vuka Draškoviče, jejíž podpora ale mezi Srby klesá. A Srbové samotní podle všeho nejsou v otázce návratu monarchie nijak sjednoceni. Před dvěma lety sice místní deník Blic deklaroval, že monarchii by si přálo až 64 procent obyvatel Srbska, průzkum tohoto periodika byl ovšem nereprezentativní a jak deník sám uvedl, byl založen na odpovědích z krátké ankety, kterou vyplnili jeho čtenáři.

Podle letošního průzkumu agentury SAS Intelligence má sice restaurace monarchie více podporovatelů než odpůrců, ale výsledky nejsou úplně jednoznačné: 39,7 procenta se vyjádřilo pro monarchii, 32,3 procenta proti. A přes 27 procent Srbů nemá v této otázce jasno.

Nejvíc vadí, že následník neumí pořádně srbsky

Návrat monarchie přitom často preferují lidé ze starší generace. "Úspěch Srbska je možný pouze v případě, že se vrátí monarchie," myslí si pětasedmdesátiletý Živodin Jovanovič z města Dublje. "S těmi, kteří nám vládnou nyní, se nedostaneme nikam," vysvětluje. Podobně to vidí i Žarko Rafajlovič, penzista ze Subotice. Má ale určité obavy: "Osobně si myslím, že korunnímu princi Alexandrovi se monarchii restaurovat nepodaří."

Podle zmíněného průzkumu má Alexandr II. ve svém úsilí nejmenší podporu v hlavním městě Bělehradě, lidé v centrálním Srbsku a Vojvodině na severu Srbska jsou naopak obnově monarchie více nakloněni. Některé důvody proti monarchii popisuje třiatřicetiletý Goran Risitič z Niše: "Nelíbí se mi systém dědičných titulů. Podle mě by měl být náš nejvyšší představitel ten nejlepší a tedy volený všemi. Nemělo by se o tom rozhodovat na základě původu," říká.

Často zmiňovaným je v Srbsku v této souvislosti také problém nedostatečné znalosti srbského jazyka, kterou Srbové následníkovi trůnu nedokážou odpustit i přesto, že většinu svého života strávil mimo Balkánský poloostrov. Nejvíce si lidé naopak cení jeho humanitárních aktivit a stipendií pro studenty. Alexandr II. vede společně se svou manželkou humanitární a vzdělávací nadaci, podporuje srbské sirotčince a do srbských nemocnic dodává moderní lékařské vybavení. 

"Otázka monarchie ale není v současné době prioritou," představuje svoji úvahu třiapadesátiletý Zoran Surla ze Somboru. "Silný a schopný král by pro nás znamenal to stejné, co odhodlaný a schopný předseda vlády nebo prezident. Bohužel ale po Zoranu Djindjičovi není nikdo takový v dohledu,“ říká skepticky.

A tak zůstává otázkou, zda si parlamentní monarchie v Srbsku najde v budoucnu dostatečné množství podporovatelů, kteří se na jejím návratu budou ochotni aktivně podílet.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.