Alexandrův otec Petr II. nikdy neabdikoval, a proto se jeho syn před několika lety vrátil do Srbska, kde aktivně usiluje o obnovení konstituční monarchie.
"Srbsko potřebuje neutrální hlavu státu, panovníka, který není zapojený do každodenní politiky," vysvětluje v rozhovoru pro iDNES.cz následník srbského trůnu Alexandr II. "Premiér společně s vládou vládne a král panuje. To je možné vnímat jako velkou výhodu tohoto státního zřízení pro stabilitu země," dodává.
OBRAZEM:Ostatky posledního jugoslávského krále se vrátily do Bělehradu |
Alexandr II. Karadjordjević se narodil v Londýně během pobytu svých rodičů v exilu. Z jugoslávského království se však mezitím brzy po jeho narození stala lidová republika, kterou vyhlásili komunisté v čele s Jozipem Brozem Titem. A krále svrhli z trůnu v jeho nepřítomnosti.
Do své vlasti se proto Alexandr II. poprvé podíval v roce 1991. V té době aktivně podporoval demokratickou opozici proti režimu Slobodana Miloševiče. Až po jeho pádu se do Bělehradu přestěhoval natrvalo společně se svojí manželkou Kateřinou.
"Podle průzkumů existuje mezi lidmi v Srbsku velký zájem o konstituční monarchii. Je také velmi důležité, že všichni političtí představitelé země tuto možnost nevnímají jako hrozbu, ale spíše jako příležitost ke sjednocení, kontinuitě a stabilitě," vysvětluje Alexandr II.
Na své straně má i patriarchu
Návrat k srbské tradici, tedy monarchii, podporuje i srbská ortodoxní církev v čele s patriarchou Irinejem. Ten se při příležitosti nedávného pohřbu ostatků Alexandrova otce a posledního jugoslávského krále Petra II. vyjadřoval o následníkovi trůnu už trochu v předstihu jako o srbském králi.
Alexandr II. se účastní mnoha společenských událostí a o svých aktivitách pravidelně informuje na webové stránce i na facebooku. Do politiky však vstoupit nehodlá. "V konstitučních monarchiích, jako je například Dánsko, Švédsko, Nizozemí, Japonsko nebo Kanada, politické strany uznávají státní zřízení země, a proto zde nemusí nutně existovat monarchistická strana," reaguje Alexandr II. na otázku o možnosti vytvoření pro-monarchistického politického uskupení, které by o obnovu monarchie aktivně usilovalo.
Obnovení monarchie v Srbsku nyní prosazuje strana SPO Vuka Draškoviče, jejíž podpora ale mezi Srby klesá. A Srbové samotní podle všeho nejsou v otázce návratu monarchie nijak sjednoceni. Před dvěma lety sice místní deník Blic deklaroval, že monarchii by si přálo až 64 procent obyvatel Srbska, průzkum tohoto periodika byl ovšem nereprezentativní a jak deník sám uvedl, byl založen na odpovědích z krátké ankety, kterou vyplnili jeho čtenáři.
Podle letošního průzkumu agentury SAS Intelligence má sice restaurace monarchie více podporovatelů než odpůrců, ale výsledky nejsou úplně jednoznačné: 39,7 procenta se vyjádřilo pro monarchii, 32,3 procenta proti. A přes 27 procent Srbů nemá v této otázce jasno.
Nejvíc vadí, že následník neumí pořádně srbsky
Návrat monarchie přitom často preferují lidé ze starší generace. "Úspěch Srbska je možný pouze v případě, že se vrátí monarchie," myslí si pětasedmdesátiletý Živodin Jovanovič z města Dublje. "S těmi, kteří nám vládnou nyní, se nedostaneme nikam," vysvětluje. Podobně to vidí i Žarko Rafajlovič, penzista ze Subotice. Má ale určité obavy: "Osobně si myslím, že korunnímu princi Alexandrovi se monarchii restaurovat nepodaří."
26. května 2013 |
Podle zmíněného průzkumu má Alexandr II. ve svém úsilí nejmenší podporu v hlavním městě Bělehradě, lidé v centrálním Srbsku a Vojvodině na severu Srbska jsou naopak obnově monarchie více nakloněni. Některé důvody proti monarchii popisuje třiatřicetiletý Goran Risitič z Niše: "Nelíbí se mi systém dědičných titulů. Podle mě by měl být náš nejvyšší představitel ten nejlepší a tedy volený všemi. Nemělo by se o tom rozhodovat na základě původu," říká.
Často zmiňovaným je v Srbsku v této souvislosti také problém nedostatečné znalosti srbského jazyka, kterou Srbové následníkovi trůnu nedokážou odpustit i přesto, že většinu svého života strávil mimo Balkánský poloostrov. Nejvíce si lidé naopak cení jeho humanitárních aktivit a stipendií pro studenty. Alexandr II. vede společně se svou manželkou humanitární a vzdělávací nadaci, podporuje srbské sirotčince a do srbských nemocnic dodává moderní lékařské vybavení.
"Otázka monarchie ale není v současné době prioritou," představuje svoji úvahu třiapadesátiletý Zoran Surla ze Somboru. "Silný a schopný král by pro nás znamenal to stejné, co odhodlaný a schopný předseda vlády nebo prezident. Bohužel ale po Zoranu Djindjičovi není nikdo takový v dohledu,“ říká skepticky.
A tak zůstává otázkou, zda si parlamentní monarchie v Srbsku najde v budoucnu dostatečné množství podporovatelů, kteří se na jejím návratu budou ochotni aktivně podílet.
