Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hidžáb ve škole? Své náboženství nechte doma, soudí Egypťanka

  14:25aktualizováno  14:25
Ženskou obřízku se v Egyptě stále nepodařilo zcela vymýtit. Situace se po pádu Muslimského bratrstva nicméně zlepšuje, říká v rozhovoru pro iDNES.cz egyptská novinářka Mona Sewilam. Do školy podle ní nepatří žádné náboženské symboly. Ani šátky, ani kříže.

Egyptská novinářka Mona Sewilam v Evropském parlamentu (4. 3. 2015) | foto: Zdeňka Trachtová, iDNES.cz

V dodržování ženských práv je na tom podle organizace Thompson Reuters Foundation z arabských zemí nejhůře právě Egypt, kde žijete. V čem jsou práva Egypťanek porušována?
Myslím si, že v porovnání se zeměmi Perského zálivu nebo Saúdskou Arábií, jsou podmínky žen v Egyptě přeci jen o něco lepší. Největším problémem jsou radikální islamisté, kteří neustále šíří nepravdy a matou veřejnost o mrzačení ženských pohlavních orgánů.

Mona Sewilam

Mona Sewilam je reportérka a producentka egyptské televize Nile TV International v Káhiře. Vystudovala Mírová a konfliktní studia na Evropské mírové univerzitě v Rakousku a Aplikovanou lingvistiku v Británii.

Rozhovor pro iDNES.cz vznikl během semináře „Posílení žen prostřednictvím vzdělání“ konaném v Evropském parlamentu v Bruselu, na němž Sewilam hovořila o ženských právech v Egyptě.

Ženská obřízka se v Egyptě stále praktikuje. Je velmi nebezpečná, bolestivá a nijak nesouvisí s náboženstvím. Je to pouze zvyk. Mimochodem i křesťané žijící v Egyptě ji často praktikují. Debaty o ženské obřízce se vedou od dvacátých let minulého století. Různé organizace se neustále snaží dělat osvětu a v roce 2008 byl vydán zákon kriminalizující ženskou obřízku.

Radikální muslimové však stále matou a obřízku spojují s náboženstvím. To je velký problém pro ženská práva nejen v Egyptě, ale i v řadě dalších zemí.

Je to podle vás problém většiny egyptských médií?
Ano, na řadu soukromých médií má totiž stále vliv Muslimské bratrstvo. A tato média jsou rozhodně tendenční. Stejně tak různé náboženské televizní kanály. Špatně interpretují Korán, z čehož plyne neustálé porušování ženských práv. To je problém, který Egypt musí řešit.

Znáte přibližné počty dívek, kterým je v Egyptě prováděna obřízka?
Spolehlivé statistiky nemá vláda ani organizace jako OSN a USAID (Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj, pozn. red). Kolika dívkám je obřízka prováděna, a kolik jich kvůli tomu nakonec zemře, nevíme. Problém je, že když dívka zemře na následky zmrzačení pohlavních orgánů, rodina to neohlásí.

Rodiče vědí, že by skončili za mřížemi. Od roku 2008 totiž platí zákon, který obřízku kriminalizuje. Tomu, kdo ji provádí, hrozí dva roky vězení a pokuta pět tisíc egyptských liber (asi 17 tisíc korun, pozn. red.). Když holčička zemře, rodina pouze oznámí úmrtí, ale nepřizná, že zemřela na následky zmrzačení ženských orgánů. Poté je na prokurátorovi a forenzním lékaři, aby případ vyšetřili a rozhodli. Poprvé se případ smrti na následek obřízky dostal k soudu v lednu 2014, kdy zemřela třináctiletá dívka. Soud lékaře, který obřízku provedl, poslal do vězení.

Existují alespoň odhady?
Ministerstvo zdravotnictví se ženskou obřízku snaží monitorovat od roku 2003. Od té doby zaregistrovalo smrt pouze asi šesti dětí. Je ale jisté, že jich umírá mnohem víc. Praktikování ženské obřízky však mezi mladými rodinami ustupuje.

Jak se na právech Egypťanek podepsalo arabské jaro v roce 2011?
V té době se situace vlastně zhoršila. Umíte si představit, jak to zde vypadalo, když přišla v lednu 2011 revoluce. Turbulence. Násilí. Ženská práva v té době nebyla prioritou. Pak se dostalo k moci Muslimské bratrstvo a vláda ženskou obřízkou vlastně podporovala.

Situace v Egyptě

Po pádu dlouholetého režimu Husního Mubaraka v únoru 2011 se v Egyptě dostalo k moci Muslimské bratrstvo a jeho šéf Muhammad Mursí se stal prezidentem. Jeho vláda však trvala jen do léta 2013, kdy ho po puči nahradil generál Abdal Fattáh Sísí.

Egyptská vláda poté rozpoutala tvrdé represe. Stovky muslimských bratrů zemřely při demonstracích, další stovky skončily ve vězení. Muslimské bratrstvo bylo prohlášeno za teroristickou organizaci a bylo zakázáno. Sám Mursí stojí před soudem a hrozí mu trest smrti.

Jedna salafistická politická strana se v roce 2012 snažila prosadit zrušení zákona o zákazu obřízky. Poradkyně prezidenta Mursího pro ženské záležitosti Omayma Kamelová dokonce navrhovala vymazat z učebnic všechny kapitoly, které se vztahují k lidskému reprodukčnímu systému. Myslím, že za Mursího byla situace kolem ženských práv nejhorší v egyptské historii.

A co současná situace?
Nyní se situace rozhodně zlepšuje. Významné bylo právě to lednové rozhodnutí soudu. Vznikl tak precedent a v podobných případech nyní budou soudci už vždy přihlížet k rozhodnutí z ledna 2015.

O obřízce dívek nakonec vždy rozhodují rodiče, nikoli Muslimské bratrstvo nebo média. Proč si myslíte, že to svým dětem dělají?
Kvůli falešné domněnce, že to je islámská povinnost, nebo že to vychází z Bible. Myslí si, že tak ochrání čistotu a mravní bezúhonnost své dcery, že zůstane neposkvrněná až do svatby.

A Muslimské bratrstvo je v tom utvrzovalo. Obřízka chlapců je běžná věc a tito egyptští rodiče si myslí, že obřízka dívky je v podstatě to samé. Dělají to v dobré víře, že je dobrá i z hygienických důvodů. Právě proto je nutné neustále šířit informace, že je to škodlivé a že to dívkám působí psychickou i fyzickou újmu.

Liší se přístup k ženské obřízce u egyptských rodin v závislosti na jejich společenském statusu nebo na tom, zda žijí ve městě či na venkově?
Ženská obřízka je samozřejmě největší problém na venkově a v konzervativnějších kruzích. Dříve ji praktikovaly i vyšší a středí třídy, ty od ní ale nyní ustupují.

Je podle vás v Egyptě pro ženu těžké prosadit  se v čistě mužském prostředí?
Egyptské instituce rozhodně potřebují modernizaci, aby poskytovaly rovné příležitosti mužům i ženám. Aby si mohly i ženy vybrat svobodně, co chtějí dělat. Například do roku 2003 jsme neměli vůbec žádné soudkyně. Nebylo povoleno, aby soudila žena. Egyptské instituce a zákonodárci tedy musí rovnost žen a mužů více podpořit.

Nile TV

Egyptská televize vlastněná státem. Vysílá i v angličtině, francouzštině a hebrejštině. Prezident Sísí v této televizi často vystupuje s projevy k národu a oficiálními prohlášeními.

A jak náročné bylo pro vás uspět ve světě egyptských médií?
Nemám sice statistiky, ale co se týče mé práce v televizi Nile TV, tak bych řekla, že většina lidí na vyšších pozicích jsou ženy. Ovšem ty jsou podle mého názoru někdy ještě horší. Je totiž fakt, že žijeme v mužském světě. Aby se v něm žena prosadila, musí se přizpůsobit. V patriarchální společnosti tak musí někdy být agresivnější než muži.

Jaké postavení mají v Egyptě organizace bojující za dodržování ženských práv?
V Egyptě jich působí mnoho. Snaží se různě lobbovat a vyvíjet tlak - jak na politiky, tak na společnost. Myslím, že dělají dobrou práci, ale stále je toho moc, co je třeba změnit.

V České republice v poslední době probíhaly debaty, zda muslimské ženy mohou nosit šátky ve školách či v nemocnicích. Jaká pravidla platí Egyptě?
Tam žádné takové pravidlo, kde nosit a kde nenosit šátek, neexistuje. Můžete mít nikáb, hidžáb nebo být bez šátku. Ženy se mohou rozhodnout samy. Ale samozřejmě v době, kdy bylo u moci Muslimské bratrstvo, byla úplně jiná situace.

Na ulici vás běžně obtěžovaly ženy, které vás jen tak zastavovaly a napomínaly: „Co je toto? To jsou příliš krátké šaty. Zakryjte si vlasy.“ V ulicích Káhiry to chodilo podobně jako v Saudské Arábii, kde obchází islámská mutawa, tedy náboženská policie. Naštěstí to už je pryč.

Vám se někdy stalo, že vás někdo na ulici napomínal kvůli oděvu?
Ano, a ne jednou. Třeba jsem seděla v autě a někdo zabušil na okénko. Myslela jsem, že to je třeba žebrák, ale byla to žena, která mě začala napomínat, ať si zakryji vlasy. Prý je její prací mi poradit. Během časů Mursího bylo cílem, aby všechny byly zahaleny jako v Íránu.

Velký problém v té době bylo obtěžování na ulici. A to nejen ze strany mužů, ale i žen. Když jdete po ulici a žena na vás začne sahat a říkat, ať se převléknete a zakryjete vlasy, je to nový typ sexuálního obtěžování. Byly to hlavně členky Muslimského bratrstva. Když jste se jich zeptala, proč to dělají, řekly, že kvůli Bohu. Tenkrát jsme cítili, že identita Egypta byla ukradena, protože toto jsme nikdy v historii nezažili.

Co si myslíte o argumentu, že muslimské ženy by v zemi, kde žijí, měly dodržovat místní zvyklosti? Tedy třeba v České republice nechodit v šátcích?
Pokud židé, křesťané i muslimové nesmí nosit nic, co ukazuje jejich náboženství, naprosto to respektuji. Ale pokud můžete ve škole nosit křížek nebo jarmulku, tak by měl být samozřejmě povolený i šátek. Osobně bych se ale přikláněla k tomu nenosit nic, co demonstruje vaše náboženství. Když jste ve škole, měli byste své náboženství nechat doma.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.