Moldavský prezident se postavil do čela parlamentu, chce si udržet moc

Moldavský parlament zvolil svým předsedou odcházejícího prezidenta Vladimira Voronina. Poslední komunistický vládce v Evropě si tak zřejmě podrží moc v zemi. Moldavská opozice v lednu obvinila vládu ze zfalšování parlamentních voleb a metropoli ochromily násilné protesty.

Moldavský prezident Vladimir Voronin | foto: Reuters

Vladimir Voronin bude muset už brzy opustit prezidentský palác. Končí totiž jeho druhý mandát a o další už se podle ústavy nemůže ucházet. Kontroverzní moldavský vládce se ale rozhodl, že chce mít i nadále vliv na moldavskou politiku, a nechal se zvolit šéfem zákonodárců.

Voronin získal v 101členné Sněmovně podporu šedesáti poslanců, tedy všech zákonodárců, kteří byli v dubnových volbách zvoleni za komunistickou stranu. Opozice se 41 mandáty hlasování bojkotovala, vlastního kandidáta ale nepostavila. Ke zvolení šéfa parlamentu přitom stačí 52 hlasů.

Zvolení nového prezidenta nebude snadné

Až do zvolení nové hlavy státu bude Voronin vykonávat obě funkce - jak předsedy parlamentu, tak prezidenta. Dalším úkolem ustaveného parlamentu bude zvolit nového prezidenta země.

SLOŽENÍ PARLAMENTU

Komunisté mají 60 mandátů, ostatní mandáty jsou opoziční: liberální demokraté 15 mandátů, liberální strana rovněž 15 a sdružení Naše Moldavsko 11 křesel.

To by ale mohl být problém. Zvolení hlavy státu totiž v parlamentu vyžaduje nejméně 61 hlasů. Komunisté tedy budou potřebovat podporu nejméně jednoho z opozičních poslanců. Opozice ale už nyní hlásí, že zůstane jednotná a s jejím hlasem  vláda počítat nemůže.

"I když máme s opozicí ideologické rozpory, musíme spojit síly, a to už kvůli lidem, kteří nás zvolili," řekl Voronin poslancům. "Mým hlavním úkolem jako předsedy parlamentu je zajistit spojení mezi stranami," dodal.

Analytici tvrdí, že si současný prezident chce i nadále udržet moc ve státě a po dosazení loutkového prezidenta bude i nadále v roli šéfa zákonodárců třímat moc v rukou.

POVOLEBNÍ SITUACE V MOLDAVSKU

- Podle opozice byly volby 5. dubna zfalšované. Hlasovací seznamy prý "nabobtnaly" o jména údajně až 400 tisíc lidí, kteří jsou ve skutečnosti buď mrtví, nebo žijí v zahraničí. Toto tvrzení vyvolalo v zemi vlnu protestů.

- Nejprudší nepokoje se odehrály 7. dubna, kdy skupiny demonstrantů vtrhly do Paláce republiky a zplundrovaly část kanceláří parlamentu a prezidentského úřadu. Vláda pohrozila použitím síly a opozice poté vyzvala své přívržence, aby v protestech pokračovali pokojnými prostředky.