Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO otevře v „neutrálním“ Moldavsku kancelář, proruský prezident je proti

  20:26aktualizováno  20:26
Nový moldavský prezident Igor Dodon, známý proruskými postoji, se v centrále NATO postavil proti chystanému otevření styčné kanceláře Aliance v Kišiněvě. Vznik malé civilní diplomatické mise, jaká funguje například v Rusku, Gruzii nebo na Ukrajině, dojednala na sklonku roku prozápadní moldavská vláda.

Moldavský prezident Igor Dodon a náměstkyně šéfa NATO Rose Gottemoellerová | foto: NATO Photos

„Myslím, že otevření styčné kanceláře NATO v Kišiněvě nebude prospěšné pro většinu rusky mluvících Moldavanů v mé zemi. Je mi jedno, co na to ostatní říkají zvenčí, mě zajímá jen neutralita a bezpečnost občanů. Podle mého názoru otevření styčného úřadu nezajistí bezpečnost moldavským občanům,“ prohlásil Dodon během úterní tiskové konference v bruselském sídle NATO.

Igor Dodon

Moldavský politik a ekonom, který v listopadu roku 2016 zvítězil v druhém kole moldavských prezidentských voleb proti prozápadně orientované kandidátce Maie Sanduové.

Dodon se netají svými promoskevskými postoji a styky s ruskými představiteli včetně Vladimira Putina nebo Dmitrije Rogozina. Moskva oficiálně několikrát podpořila jeho stranu. Známé jsou také jeho fotografie, na kterých je často vidět v oblečení s ruskými symboly.

V prezidentské kampani se zasazoval o sjednocení s Podněstřím nebo zrušení asociační dohody s Evropskou unií a pro užší hospodářskou spolupráci s Ruskem.

V minulosti působil jako ministr obchodu a ekonomiky v komunistické vládě v letech 2006 až 2009. Od té doby až do zvolení prezidentem byl poslancem parlamentu.

Tam proti sobě v současnosti stojí vládní koalice tří prozápadních politických uskupení (Demokratická strana, Liberálně demokratická strana a Liberální strana) proti komunistům a Dodonovým socialistům.

Podpis dohody o otevření styčné kanceláře ze sklonku loňského roku pak Dodon označil za „provokaci vládní koalice“ předtím, než se 23. prosince ujal prezidentského úřadu.

Nový moldavský prezident se v centrále NATO sešel s náměstkyní generálního tajemníka Rose Gottemoellerovou.

Jednali o další spolupráci mezi Aliancí a východoevropskou zemí, která je od roku 1994 partnerskou zemí NATO v programu Partnerství pro mír (PfP) a účastní se například alianční mise v Kosovu.

Spojenci: Vojáky k vám neposíláme

Aliance se pak dlouhodobě podílí na reformách moldavských ozbrojených sil, ale i na celé řadě civilních projektů. Gottemoellerová připomněla, že na likvidaci nebezpečných pesticidů, protipěchotních min, nepotřebné munice či nevhodně uskladněného raketového paliva spojenci dosud vynaložili 4,5 milionu eur.

„NATO plně respektuje ústavní neutralitu Moldavska. Náš akční plán partnerství uznává, že Moldavsko je neutrální a nechce vstoupit do NATO. Ale neutralita není totéž jako izolace,“ uvedla k odmítavému postoji moldavského prezidenta Gottemoellerová.

Jak podotkla, NATO podobně úzce spolupracuje i dalšími neutrálními státy včetně Švýcarska nebo Rakouska.

Styčná kancelář NATO v Kišiněvě podle ní nebude „žádnou vojenskou základnou“, ale malou diplomatickou misí, kde budou pracovat pouze civilisté včetně místních. „V Moldavsku nebudou žádní vojáci NATO,“ řekla.

Styčné úřady takového typu má Aliance dlouhodobě například v Moskvě, Kyjevě nebo Tbilisi. „Vidíme to jako dobrou platformu pro poskytování kvalitních informací směrem k veřejnosti o tom, co NATO je a co není,“ konstatovala Gottemoellerová.

Aliance financuje likvidaci min i kyberobranu

Zemi má kancelář na žádost moldavské vlády pomoci s reformami a programy, které Aliance zajišťuje. Od vzdělávání vojenského i civilního personálu v boji proti korupci, přes budování vojenského školství až po specializované projekty.

Podněstří

Oblast se odtrhla od Moldavska po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Konflikt si vyžádal asi 1 500 obětí. Výzvy Kišiněva k odchodu ruských vojáků Moskva odmítá s tím, že „mírové jednotky“ chrání ruskou menšinu a zůstanou v regionu až do vyřešení vleklého konfliktu.

Samo Moldavsko je dlouhodobě rozděleno na proevropský a proruský tábor. Od dubna 2015, kdy vyšel na světlo skandál týkající se zmizení více než jedné miliardy dolarů z moldavských bank před volbami v roce 2014, se země potácí v politické krizi.

Jedním takovým bylo loni například Aliancí financované otevření laboratoře pro kybernetickou obranu na moldavské Technické univerzitě.

Náměstkyně šéfa NATO také připomněla, že takřka 1 300 moldavských specialistů prošlo různými kurzy NATO, které se týkaly zabezpečení státních hranic, logistiky nebo krizového plánování.

„Neutralita je postavena na základech silných institucí a řádné správy. NATO pomáhá v obou oblastech... Je důležité, aby Moldavsko pokračovalo ve svých demokratických reformách - zejména pokud jde o boj s korupcí a posilování justice,“ dodala Gottemoellerová.

Moldavský prezident čelil během tiskové konference i dotazům ohledně ruské vojenské přítomnosti v Podněstří, vysílání ruských televizí s řadou dezinformací a kritice, že blokuje účast moldavských vojáků na cvičeních NATO.

„Udělám vše pro to, aby Moldavská republika jako neutrální stát, neměla na svém území zahraniční vojáky a nezáleží na tom, z jaké země,“ konstatoval s tím, že pro mírové politické řešení zamrzlého konfliktu v Podněstří vidí příležitost v následujících dvou třech letech.

Jako vůdce opozičních socialistů ale Dodon už před prezidentskou volbou sliboval sjednotit Podněstří a Gagauzii do jedné federace s Moldavskem. Takový plán už dlouhé roky fakticky podporuje Moskva a znamenal by „uznání“ obou separatistických oblastí.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.