Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moldavsko ani napodruhé nezvolilo prezidenta, budou nové volby

  12:59aktualizováno  14:24
Poslancům nového moldavského parlamentu se ani na druhý pokus nepodařilo zvolit prezidenta, nástupce Vladimira Voronina. Podle ústavy bude nutné zákonodárný sbor rozpustit a vypsat nové volby, oznámila volební komise. V zemi se těsně po volbách, ve kterých zvítězili potřetí komunisté, rozhořely nepokoje.

Odstupující moldavský prezident Vladimir Voronin (vpravo) si třese pravicí s opozičním předákem Serafimem Urecheanem | foto: Reuters

Dosavadní premiérce Zinaidě Greceaniiové, politické spojenkyni odcházejícího komunistického prezidenta, chyběl dnes ke zvolení stejně jako v první volbě jeden hlas.

Podle volební komise získala v druhém a konečném hlasování šedesát hlasů. Ke zvolení ale potřebovala ve 101členném zákonodárném sboru 61 hlasů.

"Oznamujeme, že se naplnily podmínky pro rozpuštění parlamentu," řekl poslancům Voronin po oznámení výsledků hlasování. Voronin, který už nemůže usilovat o třetí prezidentský mandát, doufal, že si podrží moc jako předseda parlamentu.

Volby bojkotovaly stejně jako v prvním kole opoziční strany, které považují dubnové parlamentní volby za zmanipulované a usilují o nové hlasování.

Dva dny po volbách došlo k bouřlivým demonstracím, kdy rozhořčený dav převážně mladých lidí vnikl do budovy parlamentu v metropoli Kišiněvě a ničil vše, co mu přišlo pod ruku. Zadržené lidi na policejních služebnách poté krutě mučili.

Prezident Voronin obvinil z podněcování nepokojů sousední Rumunsko. Bukurešť veškerá obvinění odmítla.

KOMUNISTÉ V MOLDAVSKU

- Komunisté se poprvé dostali k moci v roce 2001, kdy prosazovali proruské programy. V roce 2005 udělali radikální obrat směrem k Evropské unii, ale nadále se snažili vycházet dobře s Moskvou, na níž jsou závislí ohledně dodávek plynu a s níž musí dořešit situaci v problematickém Podněstří.

- Moldavsko je jedním z nejchudších států Evropy; tamní průměrná měsíční mzda dosahuje v přepočtu necelých sedmi tisíc korun. Loni Moldavané pracující v zahraničí poslali domů 1,6 miliardy dolarů, což je suma téměř rovná státnímu rozpočtu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Francouzští policisté hlídkují u Anglické promenády v Nice, kde ozbrojený řidič...
GLOSA: Hrdlořezové přes kopírák

Za posledních 13 měsíců bylo civilní vozidlo využito k teroristickým útokům na území Evropské unie ve Francii, Německu, Británii, Švédsku a nyní i Španělsku....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.