Faktem je, že v posledních letech teplota Země stoupá.
Z měření v pražském Klementinu, kde sledují denní teploty pravidelně více než dvě stě let, vyplývá, že se deset vůbec nejteplejších roků objevilo v posledních ani ne dvaceti letech. Nakolik za tak výrazné oteplení můžeme my lidé a námi produkované skleníkové plyny, už tak jasné není.
Země totiž prochází pravidelnými změnami teploty, kdy jednotlivé periody tepla a zimy trvají celá staletí, nebo dokonce tisíciletí. Proto je docela dobře možné, že právě v dnešní době dochází k přirozenému výkyvu teploty směrem nahoru, jako tomu bylo již v historických dobách.
Nejznámější takovou teplou periodou je období středověku: v té době Vikingové osídlili "zelený ostrov", Grónsko, a pásli na zdejších lukách dobytek. Tepleji bylo i ve střední Evropě.
Za Karla IV. se na území dnešního Německa a Čech úspěšně zakládaly vinice na místech, kde by to dnes asi nikoho ani nenapadlo. Mimochodem z této doby zřejmě pochází i pranostika o štírech, kteří vylézají na svatého Jiří.
Víme, že po několika teplých stoletích přišla tzv. malá doba ledová. Tu dobře dokumentují obrazy starých vlámských mistrů. Jsou plné nabalených bruslařů na dnes již málokdy zamrzajících kanálech.
Znamená to, že s oteplením posledních desetiletí nemá lidstvo nic společného a že zplodiny podnebí neovlivňují? Tak to také téměř určitě není.
Nevíme sice, jak velký vliv má na změny podnebí civilizace, ale omezit produkci kysličníku uhličitého je minimálně rozumné. Do diskuse o snižování emisí by měly přispět i Čína a Indie. Jen by bylo dobré, kdyby se tato důležitá záležitost řešila méně jako soud s americkou vládou a kdyby účastníci jednání ubrali emocí.
Mohou za oteplení lidé, nebo politici? Oteplení není nic nového. Již za Karla IV.
se na území Německa a Čech úspěšně zakládaly vinice, kde by to dnes ani nikoho nenapadlo.
