Malé, před 85 miliony let žijící stvoření, jež vypadalo jako lemur, bylo zřejmě společným předkem všech primátů včetně lidí, tvrdí mezinárodní tým vědců.
Zatím se předpokládalo, že primáti se na planetě začali vyvíjet před 65 miliony let, až poté, co vyhynuli dinosauři. Vědecký tým nyní předpokládá, že se primáti vyvinuli ze zvířete, které existovalo v době, když ještě dinosauři žili.
"Všichni žijící primáti musí být odvozeni od jednoho jediného živočišného druhu. Snažíme se zjistit, jak starý byl tento původní druh," řekl doktor Robert Martin z Muzea v Chicagu.
Jde o dvacet milionů let
Nejstarší objevené pozůstatky primátů jsou staré 55 milionů let, což přivedlo paleontology k přesvědčení, že pouť primátů po Zemi začala před 65 miliony let, až po vymření dinosaurů.
Martin a tým matematiků a biologů však upozorňují, že jejich teorie posouvající počátek primátů o 20 milionů let zpět ještě není definitivně potvrzena, vzhledem k tomu, že bylo zatím nalezeno jen málo zachovalých kostí.
"Naše výpočty ukazují, že zatím máme dohromady pouze pět procent kostí všech vyhynulých primátů. To, je jako kdyby se děti snažily uhodnout obrázek puzzle o tisíci kouscích, když mají jen padesát dílků," upozorňuje Martin.
Tým vědců ze Spojených států, Švýcarska a Británie využil počítačového modelu založeného na časové mezeře mezi nejstaršími známými kosterními pozůstatky a posledním známým společným předchůdcem primátů, aby zaplnil mezeru v získaných kosterních pozůstatcích.
Podle jejich poznatků, zveřejněných v časopise Nature, došlo k oddělení lidských bytostí od šimpanzů o tři miliony let dříve, než se dosud předpokládalo.
"Zjistili jsme, že ke všem vývojovým krokům došlo dříve, než jsme se domnívali - včetně vydělení lidí ze šimpanzů," říká Martin.
Existuje zhruba 400 zaznamenaných druhů primátů, doložených kosterními pozůstatky. Field a jeho kolegové však odhadují, že vyhynulých druhů primátů bylo na devět tisíc.
Vědci předpokládají, že nejstarší fosilie nebyly nalezeny, protože první primáti byli velmi malí a podmínky v jižních oblastech, kde se zřejmě vyvíjeli, než se vydali na pouť na sever, nebyly pro uchování pozůstatků koster příhodné.
Která data sedí?
Dnes existující primáti se rozdělují na šest podskupin - lemury, lorie, nártouny, širokonosé opice, úzkonosé opice a lidoopy s člověkem. Jejich 85 milionů starý předchůdce měl vypadat nejspíše jako lemur, vážit méně než kilogram a mít ruce i nohy schopné úchopu.
"Je to dosud značně teoretická rekonstrukce," upozorňuje Martin a dodává, že všechny charakteristiky "vypočítaného" zvířete odpovídají vlastnostem primátů.
Molekulární biologové, kteří využili srovnání úseků DNA, vypočítali, že primáti se oddělili od ostatních savců zhruba před devadesáti miliony let, což odpovídá závěrům, ke kterým došel Martin a jeho kolegové.
"Doufáme, že náš výzkum pomůže odstranit značné rozdíly v datech, které dosud panují mezi objevy učiněnými paleontology a molekulárními biology," říká Martin.
