Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Modré zóny plánují po Praze už i další města. Chtějí vyhnat přespolní

  0:29aktualizováno  0:29
Nejen Praha, ale také další česká města hledají cestu, jak vyhnat všechny řidiče, kteří by snad chtěli parkovat zadarmo. Nechtějí však zavádět klasické parkovací automaty s taxou několika korun, ale „modré zóny“. Účelem totiž není vybrat peníze, ale odradit přespolní od vjezdu a zajistit parkovací místa vlastním občanům.

Podle společnosti Eltodo spuštění parkovacích zón nic nebrání. Jako první by na nový systém měly najet Praha 6 a Praha 5. | foto: Yan Renelt, MAFRA

Modrá zóna je nepopulární termín. Mnoho českých měst chystá velké změny v parkování, ale vehementně se brání říkat jim „modré zóny“. Fakticky jde však o stejný či podobný systém, jaký nyní spouští Praha. Ano, jediný rozdíl je často v tom, že po asfaltu se netáhne modrá čára, ale buď má jinou barvu, nebo na zónu místo čar upozorňuje jen dopravní značka.

Za dva týdny bude například - na sídlišti Tůně - Prahu v regulaci parkování následovat Uherské Hradiště na druhém konci republiky. „Záměrem města je výrazně zvýhodnit místní občany v dané lokalitě a umožnit jim parkovat v místě bydliště. Zóna byla dlouhodobě využívána k parkování řidiči, kteří v místě nebydlí a pouze potřebovali parkovat zdarma,“ vysvětluje mluvčí radnice v Hradišti Jan Pášma.

Sídliště Tůně leží blízko centra a jako populární „odkladiště aut“ zadarmo slouží. Nově místní obyvatelé zaplatí „symbolických“ sto korun na rok, cizí deset korun na hodinu. Vtip je v tom, že radnice čeká, že venkované spíš Tůně uvolní, než aby tam za svou pracovní dobu proparkovali osmdesát korun denně.

Berounské modré čáry

Středočeský Beroun řešil na sídlišti u centra úplně stejný problém. Jenom zvolil klasické modré zóny namalované na dlažbě. „I ty už jsou ale narvané. Radnice vydala příliš mnoho karet,“ vysvětluje zastupitel Berouna Patrik Brodan.

Když totiž člověk splní podmínky, úřad mu nemůže kartu upřít. Výsledek je tedy ten, že se řidiči dál perou o parkovací místa. Je jich sice méně než před érou zón, ale zase si to museli zaplatit.

PŘEHLEDNĚ: Vše o rozšiřování a fungování parkovacích zón v Praze

Platí nepřímá úměra, že čím větší město, tím méně volných míst na parkování je. Po zavedení regulace máte sice v Berouně nebo v Uherském Hradišti stále možnost parkovat zadarmo, ale vzdálenost, kterou půjdete k vozu, se prodlouží.

Proto je důležité, jakou cestou se příští rok na jaře vydá druhé největší město republiky - Brno. Rozhodně se tamní projekt nebude jmenovat „modré zóny“, nýbrž „rezidentní parkování“.

Moravané se při hledání parkovacího místa zapotí. Zuzana Taušová z brněnského magistrátu už teď předesílá, že „pro různé oblasti zařazené do projektu budou platit různé režimy“. Hodně bude přitom záležet na denní době. Taušová uvádí jeden příklad takové zóny, v níž ve dne bude ulice od 7 do 22 hodin pro všechny, „Nebrňan“ však zaplatí u automatu, v noci zaparkují jen místní obyvatelé.

„Ceny karet bude městská rada projednávat v říjnu,“ uvedla mluvčí. Brno má 29 obvodů a s „rezidentním parkováním“ zatím souhlasí jedenáct z nich.

Zaplacené parkování budou hlídat auta s kamerami:

„Modré“ Teplice bez zón

V Teplicích, kde vládne pravicový primátor Jaroslav Kubera a v mnoha věcech jde odlišnou cestou než ostatní města, nemají modré zóny šanci, přestože tam vládne „modrá“ ODS. „Nápad na modré zóny pochází od lidí, kteří si myslí, že vozovka na ulici vedle jejich domu patří také jim. Ale ona jim nepatří, protože je obecní,“ říká Kubera.

V Teplicích mají jen několik parkovacích automatů s levnou sazbou na místech, kde radnice chce, aby se auta točila. Místní specialitou je živý hlídač, který kontroluje, aby auta nepřesáhla čas uvedený na lístku. Stačí se opozdit o minuty a chce doplatek.

Modré zóny slaví více než půl století své existence. „Zone bleue“ či „kurzparkzone“ byly poprvé zavedeny v Paříži v roce 1957. Důvod byl tehdy stejný jako dnes - nadměrný počet automobilů. Podle návrhu inženýra Roberta Thiébaulta začali řidiči ve městě využívat otočný kotouč, který určoval povolenou dobu stání. Místa, kde se používal, byla označena modře, a proto se jim začalo říkat modré zóny.

Až v 60. letech se začaly modré zóny postupně šířit do dalších západoevropských měst.

Jsou modré zóny dobrým řešením parkování v Praze?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 4. září 2016. Anketa je uzavřena.

NE 6188
ANO 978
Autoři: ,


UNEX a.s.
Specialista povrchových úprav (Uničov

UNEX a.s.
Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 20 000 - 24 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.