Nenápadný ministr Sobotka jde možná ve svých "pravicově" reformních bájích ještě dál.
Nikdo však veřejně nekráká všeslibujícímu Socánkovi bohatou čupřinu tak jako Marie Součková. Bezplatné zdravotnictví, toť přece socialistická modla model. Ordinace, kde jsme si všichni rovni, je posledním místem, kde levá doktrína ještě platí. A proto sociální demokraté všech zemí bojují o ordinaci jako o zákop. A hle: teď šrapnel do vlastních řad.
Marie Součková na rozdíl od svých předvolebních vystoupení nyní uvažuje střízlivě. Podle všech statistik je nemocnic nadbytek, naopak chybějí lůžka v ústavech pro dlouhodobě nemocné či v rehabilitačních zařízeních.
Do nemocnic se lijí peníze trychtýřem a ony vztahují bílé ručky a křičí: Ještě, ještě, maminko Marie! Symbolický poplatek zase může odradit notorické navštěvovače ordinací.
Japonští zaměstnavatelé jim začali připlácet, aby raději pracovali. To chudý stát neumí, použije tedy svého jediného nástroje: tlusté knuty, která jako vždy zasahuje vinné i nevinné.
Ministryně zdravotnictví navrhuje rozumné, i když nepopulární kroky, jimiž si dost možná kope politický hrob. Leč mýlí se ukrutně, když říká, že narovnává systém.
Nikoli. Nerehabilituje a nezpevňuje páteř, aby ta věc mohla chodit sama. S vášní chirurga ořezává a zašívá. Počíná si jako špatný lékař, který léčí následky, ne příčinu.
Tou je však neodpovědnost a plýtvání geneticky zakódované v rovnostářském pohledu na zdraví. A proti tomu se nepostaví ani nejodvážnější sociální demokrat.
Nežehrejme však. Kdyby Marie Součková uspěla, bůh zaplať za ty řezy a záplaty. Hlavně když nemocné zdravotnictví přežije.
