Nález "chaty" z časně laténského období, tedy někdy po roce čtyři sta před Kristem, jen umocňuje význam lokality v Modré. Odborníci o ní mluví jako o druhém nejvýznamnějším pravěkém sídlišti z doby, kdy na Moravu přicházeli první Keltové. „Hned vedle keltské chaty jsme ale narazili na velkomoravský objekt z poloviny devátého století. Je to další důkaz, že to místo bylo permanentně obydlené,“ říká archeolog Miroslav Vaškových ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
Četností nálezů je skutečně Modrá unikátní. Kromě velkomoravských a keltských nálezů už tady dříve archeologové narazili jak na výrazně starší, tak i na výrazně mladší cenné památky. „Od doby Velké Moravy až někam k přelomu dvanáctého a třináctého století tady existovalo kontinuální osídlení. To je velice významný moment. Nic takového totiž nemůžeme bezpečně doložit ani pro Uherské Hradiště, ani pro Staré Město,“ říká archeolog a přední český expert na dobu Velké Moravy Luděk Galuška.
Archeologové kopou v Modré už od roku 1997. Vesnice leží v místech, kudy dřív procházely dvě významné obchodní stezky a kde se střídalo množství kultur. Miroslav Vaškových tvrdí, že právě blízkost jantarové stezky a ideální poloha proměnily svah, na kterém nedávno vyrostl archeoskanzen, v místo vyhledávané desítkami generací. „Svah otočený k jihu, blízkost stezky, to je příhodná poloha,“ uzavírá.
