látkám, které unikají zejména z komínů spaloven odpadů. Členové Greenpeace například před Úřadem vlády vystavili obří průhledný balon s modelem lidského zárodku uvnitř, čímž chtěli varovat před hrozbou, kterou dioxiny představují pro dosud nenarozené děti. Do jaké míry mají zelení aktivisté pravdu?
Odborníci se shodují, že dioxiny jsou skutečně rizikem pro celou populaci. »Řekla bych, že v tomto případě Greenpeace funguje jako strážní sojka, která také varuje před nebezpečím,« říká Eva Rychlíková, ředitelka odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí.
Dýchání dioxinů tolik nevadí
»Riziko nespočívá ani tak v tom, že lidé, kteří žijí poblíž spaloven, dioxiny vdechují,« vysvětluje Milena Černá ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Při dýchání se totiž mnoho těchto škodlivých látek v těle neusadí. »Moji rodiče ostatně také žijí nedaleko spalovny v pražských Malešicích, a nebojím se o ně kvůli tomu,« dodává tato vědecká pracovnice. Hrozba dioxinů je v něčem jiném: Z ovzduší postupně pronikají do půdy a rostlin, dostanou se do krmiva a z něho do hospodářských zvířat; ve vodě se usazují v tělech ryb. Na konci tohoto potravního řetězce je pak člověk. Dioxiny se usazují v jeho těle, a protože trvá několik let, než se rozpadnou, znamená to, že zde mohou dlouhodobě působit. Co to znamená pro lidské zdraví? To je otázka, která vyžaduje poněkud obšírnější odpověď.
Prokázané nebezpečí pro zvířata
Dioxiny je označení pro 75 polychlorovaných aromatických sloučenin. Vznikají při nedokonalém spalování látek obsahujících chlor - zčásti při přírodních procesech, jako jsou lesní požáry nebo výbuchy sopek, ale hlavně v průmyslu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou spalovny odpadů, kde vznikají hlavně při pálení plastů. Tyto látky se také tvoří například při bělení celulózy chlorem. Dioxiny také unikají z kamen v domácnostech, v nichž se spalují plasty. Teprve v posledních desetiletích začali vědci zaznamenávat, že jsou tyto chemikálie pro živý organismus škodlivé. »Při pokusech se ukázalo, že různé dioxiny už v dávce mezi 10 a 75 nanogramy - neboli miliardtinami gramu - na kilogram hmotnosti pokusného zvířete a den způsobují závažné potíže. Samcům snižují počet spermií, samičkám porušují schopnost reprodukce; mají na svědomí poruchy imunity a nervové soustavy. V dávkách vyšších mohou dioxiny vyvolat u experimentálních zvířat zhoubné nádory, nebo je dokonce okamžitě zabít,« vypočítává Jana Hajšlová, profesorka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Zatím nejasné riziko pro člověka
»Když jde o lidi, jsou naše znalosti menší,« navazuje Milena Černá ze Státního zdravotního ústavu. »Při nehodě v chemické továrně v italském Sevesu v roce 1976 bylo velkou dávkou dioxinů zasaženo asi 40 000 lidí. Jejich příznaky měly různou intenzitu podle toho, jak byl zasažený člověk od místa nehody vzdálený. Prvními příznaky bylo poškození kůže zvané chlorakne a poruchy činnosti jater. Lékaři dlouhodobě sledující zasaženou skupinu poukazovali na vyšší riziko vzniku nádorů. Podobné potíže popisují vědecké články v odborných časopisech také u V ietnamců, kteří byli v době války zasaženi americkou látkou Agent Orange, jež ničila rostlinstvo a obsahovala i dioxiny.« Tato pozorování se však týkají lidí jednorázově zasažených velkou dávkou dioxinů. Věda není zatím schopna přesně říci, co se s lidským organismem stane, je-li vystaven dávkám podstatně menším, avšak po dlouhou dobu. »Lékaři se obávají, že dioxiny jsou i v takovém případě schopny postupně vyvolat zdravotní potíže včetně poškození plodu v těle matky. Světová zdravotnická organizace na základě experimentů na zvířatech zařadila dioxiny mezi rakovinotvorné látky,« dodává docentka Černá. Dioxiny se v živém organismu vážou na tuky. Mohou se tedy vyskytovat v mléce, másle i mase zvířat krmených travou nebo senem z luk, kde se dioxiny z ovzduší usadily. V řekách a rybnících dioxiny pronikají do ryb a usazují na dně. Povodně v minulých letech je však zřejmě rozvířily a znovu uvedly do oběhu. »V celkovém shrnutí si myslím, že je v zájmu lidí snažit se množství dioxinů v životním prostředí stále snižovat,« uzavírá Milena Černá.
Dioxiny v mateřském mléce
Země místo dioxiny v přepočtu na jejich toxický
účinek (pikogramy na gram tuku)
Albánie Tirana 4,8
Rakousko Vídeň 10,7
Belgie Brusel 26,6
Kanada všechny provincie 14,6
Chorvatsko Záhřeb 13,5
Česká republika Kladno 12,1
Uherské Hradiště 18,4
Dánsko 7 různých měst 15,2
Finsko Helsinky 21,5
Německo Berlín 16,6
Maďarsko Budapešť 8,6
Litva Vilnius 13,3
Nizozemsko 17 různých vzorků 22,5
Norsko Tromso 10,1
Pákistán Lahore 3,9
Rusko Archangelsk 15,2
Slovensko Michalovce 15,2
Nitra 12,6
Británie Birmingham 17,9
PRAMEN: SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE (WHO), 1996
Tabulka ukazuje výsledky měření obsahu dioxinů v mateřském mléce na některých místech světa. Pikogramy jsou biliontiny gramu; tak nepatrné množství se skutečně měří jen obtížně a analýza je drahá (stojí mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci korun za jeden vzorek). Proto experti Světové zdravotnické organizace vždy na daném místě nabrali více vzorků mateřského mléka, které pak smíchali a vytvořili tak jediný »průměrný« vzorek pro analýzu. Jak z výsledků vyplývá, dioxiny se vyskytují zejména v průmyslově rozvinu tých zemích. Jaké množství těchto látek v organismu ohrožuje zdraví, nejsou zatím vědci schopni přesně říci. Obecně platí jen tolik, že čím je jich více, tím je větší i zdravotní riziko. »Přesto kojení zůstává pro kojence stále tou nejlepší možnou výživou,« zdůrazňuje Elizabeth Salterová, vedoucí antitoxického programu mezinárodní ekologické organizace Světový fond pro přírodu (WWF).
Odborníci se shodují, že dioxiny jsou skutečně rizikem pro celou populaci. »Řekla bych, že v tomto případě Greenpeace funguje jako strážní sojka, která také varuje před nebezpečím,« říká Eva Rychlíková, ředitelka odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí.
Dýchání dioxinů tolik nevadí
»Riziko nespočívá ani tak v tom, že lidé, kteří žijí poblíž spaloven, dioxiny vdechují,« vysvětluje Milena Černá ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Při dýchání se totiž mnoho těchto škodlivých látek v těle neusadí. »Moji rodiče ostatně také žijí nedaleko spalovny v pražských Malešicích, a nebojím se o ně kvůli tomu,« dodává tato vědecká pracovnice. Hrozba dioxinů je v něčem jiném: Z ovzduší postupně pronikají do půdy a rostlin, dostanou se do krmiva a z něho do hospodářských zvířat; ve vodě se usazují v tělech ryb. Na konci tohoto potravního řetězce je pak člověk. Dioxiny se usazují v jeho těle, a protože trvá několik let, než se rozpadnou, znamená to, že zde mohou dlouhodobě působit. Co to znamená pro lidské zdraví? To je otázka, která vyžaduje poněkud obšírnější odpověď.
Prokázané nebezpečí pro zvířata
Dioxiny je označení pro 75 polychlorovaných aromatických sloučenin. Vznikají při nedokonalém spalování látek obsahujících chlor - zčásti při přírodních procesech, jako jsou lesní požáry nebo výbuchy sopek, ale hlavně v průmyslu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou spalovny odpadů, kde vznikají hlavně při pálení plastů. Tyto látky se také tvoří například při bělení celulózy chlorem. Dioxiny také unikají z kamen v domácnostech, v nichž se spalují plasty. Teprve v posledních desetiletích začali vědci zaznamenávat, že jsou tyto chemikálie pro živý organismus škodlivé. »Při pokusech se ukázalo, že různé dioxiny už v dávce mezi 10 a 75 nanogramy - neboli miliardtinami gramu - na kilogram hmotnosti pokusného zvířete a den způsobují závažné potíže. Samcům snižují počet spermií, samičkám porušují schopnost reprodukce; mají na svědomí poruchy imunity a nervové soustavy. V dávkách vyšších mohou dioxiny vyvolat u experimentálních zvířat zhoubné nádory, nebo je dokonce okamžitě zabít,« vypočítává Jana Hajšlová, profesorka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Zatím nejasné riziko pro člověka
»Když jde o lidi, jsou naše znalosti menší,« navazuje Milena Černá ze Státního zdravotního ústavu. »Při nehodě v chemické továrně v italském Sevesu v roce 1976 bylo velkou dávkou dioxinů zasaženo asi 40 000 lidí. Jejich příznaky měly různou intenzitu podle toho, jak byl zasažený člověk od místa nehody vzdálený. Prvními příznaky bylo poškození kůže zvané chlorakne a poruchy činnosti jater. Lékaři dlouhodobě sledující zasaženou skupinu poukazovali na vyšší riziko vzniku nádorů. Podobné potíže popisují vědecké články v odborných časopisech také u V ietnamců, kteří byli v době války zasaženi americkou látkou Agent Orange, jež ničila rostlinstvo a obsahovala i dioxiny.« Tato pozorování se však týkají lidí jednorázově zasažených velkou dávkou dioxinů. Věda není zatím schopna přesně říci, co se s lidským organismem stane, je-li vystaven dávkám podstatně menším, avšak po dlouhou dobu. »Lékaři se obávají, že dioxiny jsou i v takovém případě schopny postupně vyvolat zdravotní potíže včetně poškození plodu v těle matky. Světová zdravotnická organizace na základě experimentů na zvířatech zařadila dioxiny mezi rakovinotvorné látky,« dodává docentka Černá. Dioxiny se v živém organismu vážou na tuky. Mohou se tedy vyskytovat v mléce, másle i mase zvířat krmených travou nebo senem z luk, kde se dioxiny z ovzduší usadily. V řekách a rybnících dioxiny pronikají do ryb a usazují na dně. Povodně v minulých letech je však zřejmě rozvířily a znovu uvedly do oběhu. »V celkovém shrnutí si myslím, že je v zájmu lidí snažit se množství dioxinů v životním prostředí stále snižovat,« uzavírá Milena Černá.
Dioxiny v mateřském mléce
Země místo dioxiny v přepočtu na jejich toxický
účinek (pikogramy na gram tuku)
Albánie Tirana 4,8
Rakousko Vídeň 10,7
Belgie Brusel 26,6
Kanada všechny provincie 14,6
Chorvatsko Záhřeb 13,5
Česká republika Kladno 12,1
Uherské Hradiště 18,4
Dánsko 7 různých měst 15,2
Finsko Helsinky 21,5
Německo Berlín 16,6
Maďarsko Budapešť 8,6
Litva Vilnius 13,3
Nizozemsko 17 různých vzorků 22,5
Norsko Tromso 10,1
Pákistán Lahore 3,9
Rusko Archangelsk 15,2
Slovensko Michalovce 15,2
Nitra 12,6
Británie Birmingham 17,9
PRAMEN: SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE (WHO), 1996
Tabulka ukazuje výsledky měření obsahu dioxinů v mateřském mléce na některých místech světa. Pikogramy jsou biliontiny gramu; tak nepatrné množství se skutečně měří jen obtížně a analýza je drahá (stojí mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci korun za jeden vzorek). Proto experti Světové zdravotnické organizace vždy na daném místě nabrali více vzorků mateřského mléka, které pak smíchali a vytvořili tak jediný »průměrný« vzorek pro analýzu. Jak z výsledků vyplývá, dioxiny se vyskytují zejména v průmyslově rozvinu tých zemích. Jaké množství těchto látek v organismu ohrožuje zdraví, nejsou zatím vědci schopni přesně říci. Obecně platí jen tolik, že čím je jich více, tím je větší i zdravotní riziko. »Přesto kojení zůstává pro kojence stále tou nejlepší možnou výživou,« zdůrazňuje Elizabeth Salterová, vedoucí antitoxického programu mezinárodní ekologické organizace Světový fond pro přírodu (WWF).
