Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moderní, prosíťovaný svět nutně nahrává ženskému přístupu

  12:27aktualizováno  12:27
Byl by svět mírumilovnější, kdyby ho řídily ženy? Podnětná nová kniha psychologa Harvardovy univerzity Stevena Pinkera tvrdí, že odpověď zní „ano“.

Podle britských studií umějí ženy lépe parkovat než muži. | foto: Profimedia.cz

V knize s názvem The Better Angels of Our Nature (Lepší andělé naší přirozenosti) předkládá Pinker data, která ukazují, že lidské násilí je mezi námi stále velmi silně přítomno, nicméně postupně slábne. Autor navíc tvrdí, že „během dlouhého období dějin ženy jsou a budou uklidňující silou. Tradiční válka je mužská záležitost: ženy z kmene se nikdy nedají dohromady a nevezmou útokem sousední vesnice.“ Jako matky jsou ženy vybaveny evolučními podněty, které jim velí udržovat mírové podmínky, v nichž budou moci vychovávat potomstvo a zajistit, že se jejich geny přenesou do další generace.

Skeptikové na to okamžitě odpovědí, že ženy nevedly války jednoduše proto, že byly jen zřídkakdy u moci. Kdyby prý měly moc jako vůdkyně, podmínky světa plného anarchie by je donutily činit stejně bojovná rozhodnutí, jaká dělají muži. Margaret Thatcherová, Golda Meirová a Indíra Gándhíová se jako ženy dostaly na vrchol moci a všechny zavlekly své země do války.

Margaret Thatcherová s Davidem Cameronem před Downing Street 10 v roce 2010

Margaret Thatcherová s Davidem Cameronem před Downing Street 10 v roce 2010

Stejně tak je ovšem pravda, že tyto ženy vystoupaly do nejvyšších funkcí díky tomu, že hrály podle politických pravidel „mužského světa“. Právě úspěšnost, s jakou se přizpůsobily mužským hodnotám, především umožnila jejich vzestup na vrchol. Ve světě, v němž by ženy zastávaly proporcionální podíl (tedy jednu polovinu) vedoucích funkcí, by se možná u moci chovaly jinak.

Méně řvaní

Zbývá nám tedy obecnější otázka: opravdu záleží ve vedoucích funkcích na pohlaví? Z hlediska stereotypů různé psychologické studie ukazují, že muži tíhnou k tvrdé síle velení, zatímco ženy mají sklon spolupracovat a intuitivně rozumí měkké síle přitažlivosti a přesvědčivosti. Američané mají tendenci popisovat vedoucí roli pomocí tvrdých mužských stereotypů, avšak nedávné studie vedení ukazují stále větší úspěšnost stylu, který byl kdysi považován za „ženský“.
Ve společnostech založených na informacích jsou hierarchie nahrazovány sítěmi a lidé pracující s vědomostmi již nejsou tak nesmělí. V širokém spektru organizací se management mění směrem ke „společnému vedení“ a „distribuovanému vedení“, kdy lídři nestojí na vrcholu pyramidy, nýbrž uprostřed kruhu. Bývalý generální ředitel společnosti Google Eric Schmidt prohlásil, že musel své zaměstnance „rozmazlovat“.

Ženy v armádě

Ženy v armádě

Dokonce i armáda čelí těmto změnám. Ve Spojených státech například Pentagon tvrdí, že armádní cvičitelé „na všechny méně křičí“, protože dnešní generace lépe reaguje na instruktory, kteří hrají „spíše roli rádce“. Vojenský úspěch v boji proti teroristům a kontrapovstalcům vyžaduje, aby si vojáci získávali i srdce a mysli lidí, nejen aby ničili budovy a životy.

Prosíťované vztahy

Bývalý americký prezident George W. Bush kdysi označil svou roli za roli „rozhodovatele“, ale moderní vedení obnáší mnohem více. Moderní vůdci musí umět využívat sítě, spolupracovat a podněcovat participaci. Nehierarchický styl žen a jejich schopnost navazovat vztahy odpovídají nárokům na vedení v novém světě znalostních organizací a skupin, na nějž jsou muži v průměru méně dobře připraveni.

Když se v minulosti chtěly ženy probojovat na vrchol určité organizace, musely si často osvojit „mužský styl“, jenž porušoval obecnější společenskou normu ženské „přívětivosti“. Protože však dnes informační revoluce a demokratizace vyžadují více participační vedení, stává se „ženský styl“ cestou k efektivnější vedoucí roli. Chtějí-li muži úspěšně vést, budou muset nejen lépe ohodnocovat tento styl u svých kolegyň, ale také si jejich schopnosti sami osvojovat.

Americká první dáma Michelle Obamová (v modrých šatech) spolu s dalšími

Americká první dáma Michelle Obamová (v modrých šatech) spolu s dalšími čestnými hosty naslouchají v Kongresu Baracku Obamovi, který přednáší tradiční zprávu o stavu unie. Druhá zprava nahoře je vdova po Steveu Jobseovi Lauren Powell Jobsová (24. ledna 2012)

(Zatím) je to jen trend, nikoliv realita. Ženy stále pronikají do vedoucích funkcí jen velmi pomalu – zastávají pouhých pět procent špičkových pozic ve firmách a mají menšinu křesel ve volených zákonodárných sborech (například v USA je to pouhých 16 procent, zatímco ve Švédsku 45 procent). Jedna studie prošla 1941 vládců, kteří během dvacátého století stáli v čele nezávislých zemí, a našla mezi nimi pouze 27 žen, z nichž zhruba polovina se dostala k moci coby vdovy nebo dcery mužského vládce. Ženy, které se k moci dostaly samy, tak tvořily necelé jedno procento všech vládců ve dvacátém století.

Vystaveny větším rizikům

Proč si tedy ve světle nového všeobecného úzu studií o vedení, podle nichž se vstup do informační éry rovná vstupu do ženského světa, nevedou ženy lépe?
Přetrvávající genderovou propast lze vysvětlit nedostatkem zkušeností, zodpovědností žen coby primárních poskytovatelek péče, vyjednávacím stylem i obyčejnou diskriminací. Tradiční kariérní dráhy a kulturní normy, které je vytvořily a posílily, jednoduše neumožňují ženám osvojit si dovednosti vyžadované na špičkových vedoucích pozicích v mnoha organizačních kontextech.

Liberecký exprimátor Jiří Kittner na nevolebním kongresu ODS 22. října 2011

Liberecký exprimátor Jiří Kittner na nevolebním kongresu ODS 22. října 2011

Výzkum ukazuje, že dokonce i v demokratických společnostech čelí ženy většímu sociálnímu riziku než muži, když se pokoušejí vyjednávat o prostředcích souvisejících s kariérou, jako je odměna za práci. Ženy obecně nejsou dobře integrované do mužských sítí, které ovládají organizace, a genderové stereotypy stále brzdí ty ženy, jež se snaží tyto bariéry překonat.

Toto pokřivení se v informačních společnostech začíná rozpadat, ale bylo by chybou identifikovat onen nový typ vedení, který v informační éře potřebujeme, jednoduše jako „ženský svět“. Také pozitivní stereotypy jsou špatné pro ženy, muže i efektivní vedení.

Genderová pružnost

Na lídry by se nemělo pohlížet ani tak z hlediska schopnosti hrdinného velení, jako spíše z hlediska schopnosti podněcovat participaci napříč organizací, skupinou, státem či sítí. Otázky vhodného stylu – kdy použít tvrdé a kdy měkké schopnosti – jsou stejně relevantní pro muže i pro ženy a tradiční genderové stereotypy by je neměly zatemňovat. Za určitých okolností bude potřeba, aby se muži chovali více „jako ženy“; za jiných okolností se ženy budou muset chovat více „jako muži“.
Klíčová rozhodnutí o válce a míru v naší budoucnosti budou záviset nikoliv na pohlaví, nýbrž na otázce, jak budou lídři kombinovat možnosti tvrdé a měkké síly, aby vytvářeli chytré strategie. Tato rozhodnutí budou činit muži i ženy. Pinker však má pravděpodobně pravdu, když poznamenává, že ty části světa, které zaostávají v potírání násilí, jsou zároveň částmi světa, jež zaostávají v poskytování větší moci ženám.

Joseph S. Nye, Jr

Joseph S. Nye, Jr

Joseph S. Nye, Jr., bývalý náměstek amerického ministra obrany, je profesorem Harvardovy univerzity a autorem knihy The Future of Power (Budoucnost síly).

Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.