Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Byznys s krevetami páchne krví, na thajských lodích dřou otroci

  12:48aktualizováno  12:48
Nekonečné šichty v pražícím slunci i lijáku, bití, popravy. Tak vypadá život nešťastníků, kteří upadli do otroctví na thajských rybářských lodích. Z jejich dřiny nevědomky žijeme i my, když si v supermarketu koupíme krevety.

Moderní otroci v Thajsku trpí za luxus Západu | foto: Profimedia.cz

Krevety patří k nejžádanějším plodům moře a na chuť jim přichází čím dál více Čechů. Jedním z jejich největších producentů je Thajsko, kde je chov chutného korýše často spojený s moderním otroctvím.

Na rozsáhlou síť rybářských lodí, kde bez nároku na odměnu a v otřesných podmínkách pracují moderní otroci, zkorumpovaných úřadů a globálních řetězců upozornil po šestiměsíčním pátrání server guardian.co.uk.

Moderní otroctví

Organizace Walk Free za oběti moderního otroctví považuje oběti nucených sňatků, obchodu s lidmi a ty, kteří do otroctví spadli kvůli dluhům (více o problematice moderního otroctví se dočtete zde).

Nitky se sbíhají u thajské společnosti Charoen Pokphand Foods. Tato firma se zabývá zejména produkcí krevet a její roční obrat se pohybuje okolo 33 miliard dolarů (bezmála 700 miliard korun).

Firma sama sebe hrdě tituluje jako "kuchyni světa". Pod nablýskaným zevnějškem se však skrývá nepěkné tajemství. Firma nakupuje tak zvané odpadní ryby, jejichž drť používá jako krmivo na svých krevetích farmách. A právě na lodích lovících "odpadní" druhy ryb pracují moderní otroci.

Muž, kterému se z takové lodi podařilo po několika měsících uprchnout, reportérům popsal otřesné podmínky, v nichž po mnoho měsíců žil. Běžné podle něj byly i 20hodinové pracovní směny, bití, mučení a popravy rebelujících dělníků. Někteří prý na moři dřeli nepřetržitě i několik let. Kapitáni jim nabízeli metamfetamin, aby vydrželi pracovat co nejdéle.

Měsíce na moři a vykoupení za pár tisíc

Jedním z takových otroků byl i Vuthy, bývalý mnich z Kambodži, který chtěl v Thajsku začít nový život. Zprostředkovateli proto zaplatil, aby ho převedl přes hranice. Spolu s ním takto cestovalo několik dalších lidí. Už při cestě zažili týrání. Někteří dlouhý pochod nezvládli a zemřeli. Když dorazili do Thajska, bylo jim jasné, že sen o novém životě se konat nebude.

Na moři od té doby strávil v kuse neuvěřitelných 18 měsíců. "Nestarali se o to, jestli mám co jíst. Nechávali mě na palubě na slunci i v dešti. Chovali se k nám jako ke zvířatům," popsal otrockou práci Vuthy. Odměny za nekonečnou práci se pochopitelně nikdy nedočkal. Útěk byl podle něj nemožný.

"Myšlenky na útěk se rovnaly sebevraždě. Na vlastní oči jsem viděl, jak se po skoku do vody několik kamarádů utopilo," vzpomíná Vuthy. Nemyslitelná je i revolta vůči kapitánovi. Jeden ze zoufalých otroků se ho pokusil napadnout. Neuspěl, což ho stálo život. Kapitán přivolal tři další lodě a vzpurnému dělníkovi připravil krutou smrt. Nechal ho natáhnout mezi jednotlivými plavidly a roztrhat na kusy, popsal Vuthy.

Vuthy je jedním z mála šťastlivců, kterým se podařilo vymanit z otroctví. Ze služby ho za v přepočtu 15 tisíc korun vykoupila lokální charitativní organizace. Zprvu tomu nemohl uvěřit a svých zachránců se dokola ptal, na kterou loď půjde pracovat teď. Nakonec se mohl vrátit domů.

Za otroctví může zkorumpovaný systém

Otroctví podle ochránců lidských práv umožňuje rozsáhlá korupce v Thajsku. Jeden ze zprostředkovatelů se reportérům serveru guardian.co.uk svěřil, že má kontakty doslova na všech frontách: od úřadů až po policii. Všechny články řetězu z obchodu s lidmi profitují. Většina rybářských lodí s otroky navíc pluje pod falešnými licencemi. Thajské úřady to i přes předložené důkazy popírají.

Z uprchlíků z okolních států se v Thajsku mnohdy stávají moderní otroci. Často...

Z uprchlíků z okolních států se v Thajsku mnohdy stávají moderní otroci. Často končí na rybářských lodích, kde pracují i 20 hodin denně.

V thajském rybářském průmyslu pracuje podle posledních statistik na 300 tisíc lidí. Jen zlomek z nich má platnou licenci či smlouvu. Počet regulérních otrockých dělníků tak může jít až do desítek tisíc. I díky nim se Thajsko může pochlubit titulem největšího vývozce krevet – do světa jich ročně expeduje na 500 tisíc tun.

Společnost Charoen Pokphand Foods se otázce otroků na lodích svých dodavatelů vyhýbá. "Samozřejmě tu nejsem proto, abych hájil, co se děje. Tušíme, že jsou zde problémy v souvislosti se surovým materiálem, který přiváží do přístavů. Za hranici tohoto však nevidíme," sdělil ředitel britské pobočky Charoen Pokphand Foods Bob Miller.

Bez otroků by se thajské rybářství zhroutilo, míní aktivisté

Na otroctví v Thajsku upozorňují nevládní organizace mnoho let. Nedávno se k nim přidala i OSN a Spojené státy. Ty Bangkok varují už čtyři roky a požadují, aby zintenzivnilo svůj boj s otroctvím. USA pohrozily, že Thajsko posunou v žebříčku států podle boje proti otroctví až na úroveň KLDR či Íránu.

Odhadovaný počet otroků

1. Indie - 13 956 010
2. Čína - 2 949 243
3. Pákistán - 2 127 132
4. Nigérie - 701 032
5. Etiopie - 651 110
6. Rusko - 516 217
7. Thajsko - 472,811
8. DR Kongo - 462 327
9. Barma - 384 037
10. Bangladéš - 343 192

Zdroj: globalslaveryindex.org

Thajsko se však útokům ze strany západního světa brání. "Víme, že je potřeba udělat ještě mnoho práce, už jsme však v této problematice udělali velké pokroky," uvedl thajský velvyslanec v USA Vijavat Isarabhakdi. Podle odborníků by však thajská vláda měla dělat více.

"Thajské úřady by se mohly zbavit zprostředkovatelů a zajistit legální zaměstnávání. Vláda to však jednoduše nechce udělat, nechce se rozhoupat k akci. Dokud budou majitelé lodí závislí na překupnících, kteří jim dodávají pracovníky, problém se nikdy nevyřeší," myslí si pracovník thajské vyšetřovací skupiny, která se zabývá problematikou moderního otroctví.

Ochránci lidských práv připomínají, že současný systém vládě vyhovuje i z jiného hlediska. Pokud by totiž rybáři přišli o otrocké pracovníky, export thajských mořských produktů by zřejmě zkolaboval, což by vedlo k obří díře ve státním rozpočtu.

Řetězce dodavatele kontrolují, ale všechno má své meze

Aktivisté proto navrhují, aby svého vlivu využily velké světové řetězce, které krevety nabízejí po celém světě. "Světové značky a prodejci mohou v tomto ohledu udělat mnoho dobrého bez většího riskování. Stačí zatlačit na dodavatele, aby dodržovali standardy, které běžně zakazují otroctví a dětskou práci," myslí si Lisa Rende Taylorová z organizace Anti-Slavery International.

Největší světový prodejce Walmart v oficiálním prohlášení uvedl, že se snaží být v této problematice aktivní a akcionáře pomáhá vzdělávat v oblasti obchodu s lidmi. Řetězec Carrefour dlouhodobě kontroluje své dodavatele, včetně Charoen Pokphand Foods. Kontrolní procesy navíc prošly zpřísněním v roce 2012, kdy na problematiku otroctví opakovaně upozornily neziskové organizace. Carrefour však uznává, že není v jeho silách kontrolovat všechny menší filmy pracující pro dodavatele.

Mluvčí řetězce Tesco uvedl, že otroctví je pro firmu absolutně neakceptovatelné. "Pracujeme s Charoen Pokphand Foods na tom, aby byl celý řetěz dodavatelů nezávislý na otrocké práci," uvedl mluvčí. Někteří menší prodejci se spojili v rámci projektu Issara, který má spolu s hlavními producenty mořských produktů z Thajska problematiku otroctví řešit (více o projektu Issara se dočtete v angličtině zde).



Témata: poprava




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.