Jaká byla Třebíč v roce 1835? Zapomeňte na čisté a voňavé centrum. Na Karlově náměstí byla jen udusaná hlína, v každém domě tu chovali dobytek, mýdlařům a koželuhům kvetlo řemeslo a v řece za náměstím se koupali jen odvážlivci. Tak byla špinavá.
"V Třebíči v té době žilo jen okolo deseti tisíc obyvatel, dnes je jich skoro čtyřikrát tolik. Když se vyrábí mýdlo a zpracovávají kůže, tak to opravdu nevoní. Navíc ve městě nebyla kanalizace, na horní straně Karlova náměstí byla jen jakási rýha, do které tekly splašky z domů," říká třebíčský jednasedmdesátiletý důchodce Stanislav Vrška.
Jak to všechno ví? Musel si to pečlivě nastudovat, aby mohl vytvořit model Třebíče v měřítku 1:100. Pracoval na něm tři roky, má délku pět metrů, šířku tři metry a je z letecké překližky a lipového dřeva.
Model je již k vidění v třebíčském kulturním domě Pasáž. Umístění je o to lepší, že obrovská prosklená stěna místnosti skýtá pohled na město a divák může porovnávat historii s realitou.
Před požárem se stará Třebíč podobala dnešní Telči
"Rok 1835 jsem zvolil proto, že existují mapy z té doby. V roce 1860 vznikla první fotografie města, vím tedy, jak vypadaly fasády. Vzhledem k tomu, že Třebíč v roce 1822 zpustošil obrovský požár, dá se předpokládat, že o třináct let později už byly domy opravené a do roku 1860 se jejich podoba výrazně neměnila," vysvětlil Vrška.
On sám by raději lepil model podle toho, jak město vypadalo před požárem, kdy se Třebíč podobala Telči. Domy měly krásné renesanční štíty. Jenže neexistují přesné mapy, domy zachycuje jen několik rytin a to je pro modeláře málo.
"Zajímavé je, že v tom roce 1822 byla škoda tak obrovská, že se jednalo o tehdejší největší pohromu svého druhu na území celého Rakouska-Uherska. Dokonce se napříč mocnářstvím pořádala sbírka pro Třebíč. Oheň vznikl na Karlově náměstí vinou jednoho řemeslníka," zmínil Vrška.
Kašny musely z náměstí pryč, pil z nich i dobytek
Plameny poničily i známou městskou věž, která má dnes výraznou barokní střechu. Na Vrškově modelu je jen s jednoduchou stříškou, kterou dostala po požáru.
"O několik desítek let později jí rod Herzánů dal střechu novou, udělanou podle podoby před požárem. Všimněte si kladky, kterou má model věže. Až do padesátých let dvacátého století žil nahoře v útulném bytě kostelník. Kladkou si vytahoval pitnou vodu a dřevo, později uhlí," ukázal modelář.
Zajímavých detailů je na modelu víc. Vyplývá z nich, že na Karlově náměstí byla v každém druhém domě nálevna nebo zájezdní hostinec, kde pivo teklo proudem. V Třebíči tehdy totiž byly dva pivovary - městský a zámecký.
Taky tu byly tři kašny, které však v roce 1887 musely pryč. Důvod byl prostý. Přes náměstí zdejší obyvatelé vyháněli krávy na pastvu a z pastvy a zvířata lákalo z kašen pít. Zároveň si z nich ovšem obyvatelé brali pitnou vodu. Časem jim došlo, že je to nehygienické, a tak kašny zrušili.
Na modelu je i přístřešek pro mrtvé tuláky
Na samém okraji modelu směrem ke Stařečce je zajímavý přístřešek. "Na to se mě lidí hodně ptají. Kdysi tam býval. Měšťané do něj dávali klády, kterými v zimě zatěžovali most přes řeku, aby neuplaval. A taky se tam na přechodnou dobu ukládali mrtví tuláci, než byli pohřbeni," objasnil modelář.
Na modelu je spousta titěrností, například vyprané prádlo, které vlaje ve větru, zvířata, povozy, lidé.
"S řadou různých drobností mi pomáhala přítelkyně. Jsem v důchodu, ale vlastně jsem naplno zaměstnaný. Mám živnosťák na výrobu modelů pro muzea, strašně mě to baví, koníček je mi prací. A když toho mám všeho plný zuby, tak si jedu zalétat do Křižanova s ultralightem," směje se pořád dobře naladěný senior a třebíčský patriot.
Už vyrobil model třebíčského židovského města a pražského Strahovského kláštera. A teď se chystá stávající model centra Třebíče rozšířit o Stařečku, která je historicky starší a bývala velmi malebná, než ji komunisté kvůli silničnímu průtahu vybourali.
