Ruský ministr obrany Sergej Ivanov tento týden překvapivě oznámil, že by Moskva mohla vyslat do Zálivu své vojáky.
Prohlášení je prvním signálem, že by se Rusko mohlo připojit ke koaličním silám. S válkou v Iráku přitom zásadně nesouhlasilo.
"Postoje obsažené v návrhu rezoluce odrážejí principy, které Rusko dlouhodobě obhajuje," prohlásil ministr Ivanov. Zároveň ale dodal, že je třeba dokument přepracovat, aby tyto principy mohly být "plně realizovány".
Spojené státy v návrhu vyzývají ostatní země, aby přispěly penězi i jednotkami k poválečné obnově v Iráku. Politickou i vojenskou kontrolu v zemi si ovšem chtějí ponechat. - více zde
Německý kancléř Gerhard Schröder a francouzský prezident Jacques Chirac se po setkání v Drážďanech shodli na tom, aby odpovědnost za vytváření nových politických struktur v Iráku přešla na OSN a samotné Iráčany.
Americký návrh považují za nedostatečný. "Zůstává ještě velmi daleko od toho, co považujeme za prioritu, totiž co nejrychleji převést politickou odpovědnost na iráckou vládu," uvedl Chirac. Podle Schrödera by nevedl ke stabilizaci a demokratizaci.
Spojené státy reagovaly zdrženlivě. Ministr zahraničí Colin Powell prohlásil, že hodlá vyjádření evropských státníků podrobně prostudovat. Návrh byl podle něj formulován tak, aby zohlednil dřívější výhrady Německa a Francie.
Navzdory tomu, že od konce války v Iráku uběhlo už čtvrt roku, situace v zemi se nezklidnila. Britové dokonce po sérii útoků zvažují, že by do oblasti vyslali dalších pět tisíc mužů. Washington chce své lidi naopak začít stahovat. - více zde
