Americký prezident George Bush v projevu z víkendového sídla v Camp Davidu vyzval Organizaci spojených národů, aby ukázala, že "má páteř", a přiměla Irák k dodržování rezolucí Rady bezpečnosti.
"OSN si zasluhuje další šanci, aby dokázala svoji důležitost. Aby však nedošlo k omylu - jestliže máme (míněny USA) vyřešit nějaký problém, tak to uděláme," dodal.
Italský premiér Silvio Berlusconi, který je považován vedle Tonyho Blaira za největší oporu USA v Evropě, řekl novinářům, že případný útok na Irák očekává na začátku roku 2003. Dodal však, že považuje Saddáma Husajna za pragmatika, který raději přijme zpět zbrojní inspektory, než aby čelil vojenské akci.
Ani arabské státy nejsou na Saddámově straně. Saúdskoarabský ministr zahraničí Saud Al-Fajsál řekl tisku, že pokud Irák skutečně nemá zbraně hromadného ničení, ať pozve inspektory a ušetří irácký lid dalšího utrpení. Podobně se vyjádřili i zástupci Ligy arabských států.
Inspektory nechceme, vzkázal Irák Bushovi
Irácký vicepremiér Tárik Azíz v pátek odmítl zbrojní inspekci OSN. Odpověděl tím americkému prezidentovi, který hrozí jeho zemi válkou, pokud nepřijme inspektory a neodzbrojí.
"Je zřejmé, že Irák má co skrývat," reagoval mluvčí Bílého domu Ari Fleischer na Azízovo prohlášení. Čtvrteční Bushův projev k Valnému shromáždění OSN odmítli i další iráčtí představitelé. Je to snůška lží, říkají.
Irák je přesvědčen, že bezpodmínečný návrat inspektorů by stejně nezastavil vojenské záměry USA.
"Bezpodmínečný návrat inspektorů problém nevyřeší, protože jsme už s nimi měli špatnou zkušenost. Je rozumné opakovat zkušenost, která ztroskotala a nezabránila agresi?" zeptal se Azíz v rozhovoru pro arabskou televizi MBC se sídlem v Dubaji. Odpověděl si, že ne.
"Je diplomatické mluvit o odložení amerického útoku o čtyři nebo pět měsíců a povolit návrat inspektorů?" ptal se dále Azíz.
Zbrojní inspektory OSN, kteří ověřovali, zda Irák nevyvíjí zbraně hromadného ničení, Bagdád vyhostil v prosinci 1998 před začátkem americko-britského bombardování země.
Od té doby Irák jejich návrat nedovolil. USA pohrozily, že zahájí vojenskou operaci proti Iráku, a to i bez souhlasu OSN, pokud Bagdád neumožní bezpodmínečný návrat inspektorů a nebude prokázáno, že nevyvíjí zbraně hromadného ničení.
Podle zpravodajky CNN v Bagdádu irácká vláda v zásadě s návratem zbrojních inspektorů souhlasí. Požaduje však výměnou záruky, že budou odvolány mezinárodní sankce proti její zemi ihned po inspekci, která bude podle Iráku muset uznat, že se v zemi žádné zbraně hromadného ničení nevyvíjejí.
| Irák musí dostat ultimátum Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN se v New Yorku dohodlo, že je třeba stanovit Iráku termín, dokdy musí umožnit návrat zbrojních inspektorů OSN na své území. "Panuje naprostá shoda, že je nezbytné dosáhnout návratu inspektorů, kteří opustili Irák v roce 1998, a že irácký prezident jasně porušuje řadu rezolucí OSN, především o zbraních hromadného ničení," řekl britský ministr zahraničí Jack Straw po pracovní večeři se svými partnery z USA, Francie, Číny a Ruska. Dodal, že na termínu ultimáta se dosud nedohodli. |
Po čtvrteční výzvě amerického prezidenta k přijetí nové rezoluce s ultimátem vůči Iráku v Radě bezpečnosti se čeká na začátek jednání rady k této ožehavé otázce. Podle nejmenovaných zdrojů z newyorského sídla OSN se tak stane nejdříve koncem září, nejspíš až začátkem října.
Irák podplácí Palestince
Irák stupňuje finanční pomoc i dodávky zbraní Palestincům a snaží se je vyzbrojit pro další útoky na Izrael. Jeho cílem je obrátit pozornost mezinárodní veřejnosti na izraelsko-arabský konflikt a učinit z něj tak druhou frontu v případě, že bude sám napaden. Píše izraelský deník Haarec.
|
KRIZE IRÁK - USA |
|
O čem mluvil Bush v OSN |
Zúčastní-li se Izrael vojenské akce proti Bagdádu, musí počítat s iráckým útokem. Prohlásil to irácký ministr obchodu Muhammad Mahdí Sálih, jehož citoval list Spojených arabských emirátů Al-Chálidž. "Vmísí-li se Izrael do války, utrží ránu, na niž nezapomene," řekl.
Ve čtvrtek se v Gaze konalo shromáždění svolané palestinskou Arabskou osvobozeneckou frontou podporovanou Irákem. Dvaatřicet rodin, které při bojích s Izraelci někoho ztratily, dostalo šek na 10 tisíc dolarů. Palestinci, jimž izraelští vojáci zdemolovali dům, dostanou od Iráku pět tisíc dolarů.
Mluvčí fronty Ibráhím Zannín řekl, že Irák Palestincům poukázal za dva roky protiizraelského povstání 35 milionů dolarů a že je podporuje všemi prostředky.
| Možnost úderu proti Iráku v případě jeho odmítání inspektorů připustil i předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan: "Já si dovedu představit, že tváří v tvář naprosté nekooperaci a odmítnutí plnit rezoluce Rady bezpečnosti OSN, počínaje umožněním bezpodmínečného návratu zbrojních inspektorů, by i tady v OSN mohlo vytvářet atmosféru, kdy by bylo možné podpořit vojenské kroky proti iráckému režimu." |
Palestinci spáchali za dva roky 70 sebevražedných útoků, v nichž zemřelo 250 Izraelců. Intifáda si už vyžádala přes 2000 životů, z toho přes 1540 na palestinské straně.
Jordánsko nechce uprchlíky
Jordánsko podle Haarecu už zahájilo kroky, aby v případě útoku na Irák zabránilo přívalu iráckých a palestinských uprchlíků na své území. "Jsme odhodláni chránit hranici," řekl jordánský ministr informací Muhammad Advan v Ammánu.
Izraelské bezpečnostní služby zaznamenaly nové pokusy o pašování iráckých zbraní na palestinská území, a to i z Jordánska.
Většina jordánských obyvatel jsou Palestinci, kteří uprchli po izraelsko-arabských válkách z Izraele. Palestinci stáli ve válce v Perském zálivu na straně Bagdádu. Království má pět milionů obyvatel a žije tu asi 300 tisíc Iráčanů.
