Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mocní svedou na summitu G8 bitvu o ovzduší

  11:20aktualizováno  11:51
Na třídenním sjezdu nejmocnějších státníků světa ze skupiny G8 chce jeho šéfka, německá kancléřka Angela Merkelová, přesvědčit ostatní země včetně Spojených států k závazným limitům pro vypouštění nebezpečných emisí do ovzduší. Nebude to mít jednoduché.

Angela Merkelová | foto: Reuters

Merkelová si vybudovala pověst tahouna na branku, který dokáže dojednat i předem zdánlivě nemožné. Z boje proti změnám klimatu pak udělala prioritu číslo jedna.

Americký prezident Bush má sice pro německou kancléřku slabost, ale pro tuto chvíli odmítá jakékoli závazné cíle, navíc bez účasti dalších významných znečišťovatelů Indie a Číny.

Přesto se Merkelová ještě nevzdává. S Georgem W. Bushem se sejde ještě před začátkem summitu dnes při obědě a na poslední chvíli se ho pokusí dostat na svoji stranu.

V Berlíně se nicméně už několik dní předem mluví o krachu jednání. Merkelová nechce v očích německých voličů za žádnou cenu oslabit svoji pověst zaníceného ochránce životního prostředí. Bush zase hraje na dojem jediného realisty, kterému jde také o zdravé klima, ale i o dobře šlapající hospodářství.

A co víc, kancléřka stojí před hrozbou, že nakonec všechny její cíle zastíní spory mezi Bushem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o protiraketovou základnu, kterou Američané chtějí navzdory Moskvě postavit v Česku a Polsku.

Angelu Merkelovou, která jako jediná žena bude řídit sedm zbývajících mužů, tak čekají hodně horké chvilky. Sám summit se však nyní stal terčem kritiky kvůli svému dopadu na životní prostředí.

Tuny emisí v Heiligendammu
Německý časopis Der Spiegel vypočítal, že vrcholné setkání v pobaltském letovisku vyprodukuje na 30 tisíc tun emisí oxidu uhličitého. Průmyslové emise přitom podle některých vědeckých závěrů významně přispívají ke změnám klimatu na Zemi.

Studie, kterou provedla společnost Climate Partner, uvádí, že během třídenního summitu vznikne až třetina emisí ve srovnání s množstvím, jaké přinesl loňský světový šampionát ve fotbale. A ten trval celý měsíc.

Co všechno experti Climate Partner zahrnuli do svých výpočtů? Tak například jen kolony vládních automobilů, které převážejí zástupce osmi zastoupených států z letiště do Heiligendammu a zpátky, přihodí do atmosféry přes sedm tisíc tun CO2.

Vedle toho je třeba zahrnout i reprezentanty rozvojových zemí, Evropské unie a Spojených národů, kteří na summit také obvykle jezdí. Během jejich pobytu vznikne dalších pět tisíc tun emisí. Policie, technický personál, 4700 akreditovaných novinářů pak přispějí šesti tisíci tunami.

"Šéfové planety"

Setkávání nejvyspělejších zemí světa začalo v roce 1975 ve Francii, kam tehdejší prezident Valéry Giscard d'Estaing pozval šéfy USA, Německa, Japonska, Velké Británie a Itálie. V roce 1976 se přidala Kanada a vznikla skupina G7.

V 90. letech se summitů začalo účastnit i Rusko, které se pak na podnět amerického prezidenta Billa Clintona ke skupině formálně připojilo, a uskupení se začalo říkat G8.

Rusko rozhodně nepatří mezi nejsilnější světové ekonomiky. Čína, Indie nebo Brazílie mají daleko větší hrubý domácí produkt. Moskva si však svoje začlenění do elitního klubu, který mnozí považují za mocnější než Radu bezpečnosti OSN, na ostatních státech vyvzdorovala.

Ovšem ještě nyní se objevují nesouhlasné reakce. V únoru 2005 například američtí senátoři John McCain a Joe Liebermann vyzvali k vyřazení Ruska z G8 až do doby, kdy země provede demokratické reformy.

G8 vznikla jako neformální uskupení, proto nemá žádné sídlo ani sekretariát. Dnešní členské země vytvářejí 65 procent světového hospodářského produktu a žije v nich 14 procent populace planety.

Skupina zastoupená šéfy států se setkává v pravidelných jednoročních intervalech. Při svých jednáních řeší nejpalčivější ekonomické problémy. V posledních letech však posuzují i otázky, které s ekonomikou nesouvisí: terorismus, ochranu životního prostředí či vytvoření celosvětové databáze pedofilů. Naposledy byl hostitelem summitu Vladimir Putin v Petrohradu.

Na schůzky vždy jezdí i představitel EU, konkrétně předseda Evropské komise. Před hlavním summitem vždy probíhá řada setkání na úrovni ministrů, šéfové financí se potkávají jen v sedmi - bez Ruska.

V Heiligendammu se scházejí Angela Merkelová (německá kancléřka), George Bush (americký prezident), Tony Blair (odcházející britský premiér), Nicolas Sarkozy (nový francouzský prezident), Stephen Harper (kanadský předseda vlády), Romano Prodi (italský premiér), Šinzo Abe (japonský premiér) a konečně Vladimir Putin, prezident Ruska. Za EU přijíždí José Manuel Barroso.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.