Tyto události oddělují přesně dva roky a mají společného více, než se na první pohled zdá.Teroristický úder Západ neponížil, ale svět se přece jen v mnoha směrech změnil.
Švédský systém se po vraždě oblíbené političky neotřese v základech, přesto se nejspíš také mnohé změní. Například ministři už nebudou jezdit hromadnou dopravou a nakupovat v obchodních domech bez ochranky.
A švédská politika tak bude trochu jiná. Též se nedá vyloučit, že její smrt pomůže ve víkendovém referendu zvítězit jejímu táboru propagujícímu přistoupení k euru. A změní tak historii Švédska, neboť až dosud měli mírně navrch jeho odpůrci.
Co z toho plyne? Především to zdánlivě banální konstatování, které provází lidskou společnost od úsvitu věků: že stačí málo, aby vše bylo jinak, aby včerejší jistoty vzaly zasvé a činy bezvýznamných změnily dějiny.
Plyne z toho fakt, že zdánlivě malá událost může otřást impérii, vyvolat hluboké změny ve společnosti či - chcete-li příklad z "obyčejného života" - vyvolat nesmiřitelnou nenávist mezi dvěma lidmi.
Američané se včera snažili najít odpověď na palčivou otázku, kam je zavedly dva roky války proti terorismu a kdo v ní vlastně vyhrává. Po dvou letech zjistili, že dotáhnout vše do konce bude těžší, než se čekalo.
Ale že to přesto jít musí, neboť není možné dopustit, aby právě činy bezvýznamných měly zásadní vliv na jejich životy. Na něco podobného nyní myslí i Švédové. Minulé dva dny tak ukázaly, že tažení proti extremistům - malým i velkým - není jen prázdnou frází.
Je jasné, že jsou kolem nás - šílení i chladnokrevní - a že o nich ještě uslyšíme. Není snadné je porazit, ale bojovat se s nimi dá.
