Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Landsmanšaft popřel, že mu soud zakázal změnu stanov

  0:45aktualizováno  16:17
Sudetoněmecký landsmanšaft popřel informace z českého tisku, že mnichovský správní soud označil za neplatnou změnu jeho stanov. Sudetští Němci na konci února ze stanov vypustili požadavek na vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům po druhé světové válce.

Odsun Němců (Ilustrační snímek) | foto: archiv

S informací přišly ve středu Lidové noviny. Podle nich mnichovský soud před měsícem označil změnu stanov za neplatnou. Přestože pro změnu hlasovalo 71,8 procenta členů shromáždění, podle rozhodnutí soudu ani taková většina nestačí, napsal list. „Jedná se o změnu cílů organizace. A v takovém případě je potřeba souhlas naprosto všech členů,“ napsal deník s odvoláním na údajné odůvodnění soudu.

Proti návrhu se údajně vyslovilo 19 zástupců sudetoněmeckých spolků a celý proces se vrací na začátek. Mnichovský soud zamítl změnu stanov už před měsícem, ale vedení landsmanšaftu podle Lidových novin o verdiktu své členy neinformovalo a sdružení se prý proti rozhodnutí správního soudu odvolalo. List cituje slova člena rady sdružení Christopha Lipperta, podle něhož je rozhodnutí soudu „zcela normální právní problém“, za kterým prý stojí jen jeden soudní úředník.

Landsmanšaft ale inforamce Lidových novin popírá. „Žádné rozhodnutí soudu neexistuje a už vůbec ne pravomocný rozsudek. Jediné, co existuje, je dopis vydaný justiční úřednicí, která žádá, aby bylo do 14 dnů předloženo soudu stanovisko k požadavkům (předloženým odpůrci změny stanov),“ uvedl Christoph Lippert z vedení krajanského sdružení. „Naše stanovisko předal náš právník soudu 26. května. Výsledek soudního přezkoumání a posouzení věci zatím k dispozici nemáme,“ dodal.

Podle Lipperta justiční úřednice v dopise rovněž doporučila, aby stěžovatelé svou žádost na zneplatnění stanov stáhli, jinak hrozí, že bude odmítnuta a oni ponesou náklady soudu. Lippert vyjádřil přesvědčení, že soud nakonec ve sporu dá za pravdu sdružení. „Právní názor sudetoněmeckého landsmanšafu potvrzuje řada soudních procesů, které byly vedeny v podobných případech,“ řekl.

V dřívějších stanovách se uvádělo, že sudetoněmecký landsmanšaft „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení“ a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj“. Oba články už v nových stanovách chyběly.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.