Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mlynář: Moje vyhlídky nejsou moc růžové

  8:39aktualizováno  8:39
Ve středu se někdejší ministr informatiky Vladimír Mlynář dozvěděl, že má jít (zatím nepravomocně) na 5,5 roku do vězení. Proti rozsudku se na místě odvolal a čeká ho zřejmě několikaměsíční čekaní, až se k jeho případu dostane odvolací senát vrchního soudu.

Bývalý ministr informatiky byl odsouzen k pěti a půl roku vězení | foto: Nguyen Phuong ThaoMF DNES

Pane Mlynáři, zvažoval jste předtím, než jste šel před vynesením verdiktu do soudní síně, jaký trest můžete čekat?
Přemýšlel jsem o tom už dřív a ten odhad se měnil. Když ten proces začal, tak bylo léto a v soudní síni bylo tak 45 stupňů. Můj výslech trval pět hodin v kuse a já byl navíc překvapený z agresivity, jakým bylo to řízení vedené. Po výsleších mých bývalých náměstků pana Frankla a paní Bérové a po výpovědích několika dalších svědků jsem ale začal být optimistický, protože oni uměli odpovědět na otázky, na které jsem neuměl odpovědět já. Zdálo se proto, že se všechno vysvětluje. Ten pocit mi zůstal i při výsleších svědků obžaloby, protože ti se sami znemožnili tím, jak nekvalifikovaně vypovídali. V závěrečné fázi soudu jsem ale zase začal cítit, že se to pro mě nevyvíjí dobře. Soudkyně se nás totiž znovu ptala na věci, které byly opakovaně vysvětlovány. Její otázky naznačovaly, že nepřijala nebo nepochopila to vysvětlení.

Takže jaký trest jste čekal?
Vzhledem k výkonu mého obhájce doktora Sokola, jehož závěrečná řeč byla oproti obžalobě na odborně vysoké úrovni, jsem to viděl tak padesát na padesát. Nikdy mě ale nenapadlo, že to bude pět a půl roku natvrdo. Padesát na padesát jsem to viděl jako na osvobození nebo na podmíněný trest, který navrhl státní zástupce. Ten vysoký trest jsem prostě nečekal ani ve špatné představě.

Ten případ je velmi složitý. Dokážete vůbec stručně vysvětlit, proč jste jako bývalý ministr rozhodl, že portál veřejné správy nemůže mít na starosti příspěvková organizace Testcom, ale musela se kvůli tomu zřizovat společnost s ručením omezeným Testcom servis?
Testcom to samozřejmě dělat mohl. Navíc už nyní tři roky portál spravuje a vydělává miliony korun.

Proč tedy vznikl Testcom servis?
Odpovědí je, že to bylo ekonomičtější. My jsme prostě chtěli provoz portálu oddělit od fungování výzkumného ústavu Testcom. V něm se totiž smíchává věda a podnikání, což má ekonomické dopady. Veškeré jeho příjmy se totiž rozpouštějí v celém jeho rozpočtu. Když to zjednoduším, tak my jsme prostě nechali, aby zisky z portálu nebyly rozpouštěny za něco, co nemělo s portálem nic společného.

Říkáte, že to bylo ekonomičtější. Vy jste si nechali zpracovat nějakou analýzu, která by to hodnotila?
Ne. Existuje pouze jediný znalecký posudek, který hodnotí práce, které Testcom servis zaplatil specializovaným firmám.

To je však něco jiného a ještě se k tomu dostaneme. Zkusme zůstat u založení Testcom servisu. Kolik stálo jeho založení?
Byla to standardní cena za založení společnosti s ručením omezením. Platil se advokát, kolky, odhadem šlo řádově o tisíce korun.

Ptám se na to, protože kdyby portál spravovala od začátku příspěvková organizace Testcom, tyhle náklady by nevznikly.
Přesto trvám na tom, že svěření portálu Testcom servisu bylo levnější, než kdyby ho vedla ta příspěvkovka. Abych to ale lépe vysvětlil, tak bych se do toho musel ponořit.

Tak se ponořte. Já se vás přece ptal, jestli můžete vznik Testcom servisu jednoduše vysvětlit.
Testcom servis byla společnost, kterou založila příspěvková organizace ministerstva - výzkumný ústav Testcom. Nebyla to tedy nějaká společnost Vladimíra Mlynáře nebo Dušana Chmelíčka. Tato společnost měla provozovat a spravovat obsah portálu veřejné správy a inkasovat příjmy z provozu elektronického věstníku. Tím by se dosáhlo toho, že portál nebude financován z rozpočtu státu.

Přejděme dál. U soudu zaznělo, že jste byli před založením Testcom servisu varováni, protože to bylo protiprávní. Proč jste přesto o vzniku té firmy rozhodl?
Já jsem byl poprvé na ty právní nesrovnalosti upozorněn až tak v lednu 2004, kdy mě na to upozornil dopisem tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka. Pak to dostali na starost moji úředníci, protože jsem myslel, že to půjde nějak řešit. Nakonec jsem se v únoru 2004 s panem ministrem Sobotkou sešel a na základě toho jednání jsem nechal Testcom servis zrušit. Mimochodem - u soudu celou věc zhodnotil ministr Sobotka velmi pregnantně. Podle jeho názoru došlo založením Testcom servisu k porušení rozpočtové kázně, kterých jsou v Česku desítky. Ale tím, že ministerstvo informatiky zrušením společnosti věc vyřešilo, tak ani úředníci ministerstva financí nepodávali na nikoho trestní oznámení. V jiných případech se to přitom dělá.

A od svého náměstka Chmelíčka jste o pochybnostech při založení Testcom servisu nevěděl. Právě jeho totiž upozornila tehdejší účetní příspěvkové organizace Testcom, že celá věc je v rozporu se zákonem.
Pan Chmelíček u soudu vypověděl, že o těch sporech informoval na poradách vedení ministerstva. Já nemám důvod to zpochybňovat, ale prostě si to nevybavuji. Podobných nesrovnalostí jsme navíc na poradách řešili celou řadu. My jsme prostě s panem Chmelíčkem při zakládání Testcom servisu vycházeli z toho, co řekli právníci. Podle nich to v souladu se zákonem bylo. Veškeré pochybnosti jsem pak pokládal za vyřešené, když tu společnost bez problému zaregistroval krajský obchodní soud. Kdo jiný by měl říct, že je vše podle zákona, když ne soud.

Dobře. Vezměme jinou záležitost. Bývalá účetní Testcomu pana Chmelíčka také varovala, že z peněz z rezervního fondu nelze vytvořit základní jmění jiné společnosti. Ani to vám nepřišlo divné?
Podívejte... na to u soudu odpovídal pan Chmelíček. Já za sebe můžu říct pouze to, že rozumím tomu, že zaměstnance, který sabotuje téměř cokoliv a s nímž se pracovně brzy rozejdete, tak na jeho názor dbáte méně než na názory kvalifikovaného právníka.

Soudkyně Slepičková se v rozsudku pozastavila i nad další věcí. Testcom servis se podle ní zavázal, že portál zprovozní a bude ho spravovat. Přitom obratem uzavřel smlouvu s externí firmou a za vybudování systému jí vyplatil statisíce.
To by nutný krok. Zkusím to nějak srozumitelně vysvětlit. Portál je ve skutečnosti internetová vývěska, na kterou se umisťují oznámení a další informace, za jejichž správnost stát ručí. Zároveň se dá portál rozdělit na dvě části - na technickou a obsahovou. Tu první část - vybavení systému - pochopitelně zajišťovala externí firma, šlo ale vlastně jen o nákup počítačů a dalšího vybavení. U té obsahové části to bylo složitější. Musel prostě vzniknout dokonalý systém, který by nešlo narušit. Na to je ale potřeba mít zkušené programátory, kteří ovšem ve státních službách nepracují. Proto se musela najmout soukromá firma.

Lidé z příspěvkové organizace by tu práci nezvládli?
Rozhodně ne, tam nikdo potřebné zkušenosti neměl.

A jak se rozhodlo, která firma (pozn. red. - stala se jí společnost Capitol Internet Publisher - CIP) pro Testcom servis celý systém naprogramuje?
Pan Chmelíček mi řekl, že si udělali neformální výběrové řízení a vybrali firmu, která slíbila vybudovat systém za nejméně peněz. Já jsem nejdřív vůbec ani nevěděl, jaká firma to pro Testcom bude spravovat. Přísahám, že jsem se to dozvěděl až u soudu.

Výraz neformální výběrové řízení nezní příliš přesvědčivě. Dokonce to vzbuzuje dohady, jestli Testcom servis nevznikl hlavně kvůli tomu, aby nemuselo proběhnout klasické výběrové řízení na „stavitele“ portálu.
Je pravda, že společnost s. r. o. nemusí dělat výběrové řízení. To, co naznačujete, jsou ovšem  jen spekulace. Zároveň uznávám, že vy takové podezření můžete jako novinář vyslovit a máte na to právo.

Soud ty pochybnosti měl přece také.
To ano. Ale neexistuje jediný důkaz, který by něco podobného potvrzoval. My jsme naopak soudcům předložili znalecký posudek, který jasně říká, že CIP provedl práce odpovídající ceně, kterou za ně Testcom servis provedl. Dokonce mají nyní ještě vyšší hodnotu.

Ještě jedna otázka k této firmě. Majitelem CIP je pan Pavel Baránek, který vlastní známou privátní kliniku. Vy jste ho znal z minulosti?
Na to se mě ptali i soudci. Já pana Baránka znám jen z nějakých společenských akcí. O té klinice vím také, nikdy jsem se tam ale neléčil. Vůbec jsem však netušil, že mu patří i ta programátorská firma.

Napadá mě jedna věc. Říkáte, že správcovskou firmu vybral pan Chmelíček. Stejně tak právě on byl tím, kdo za Testcom a Testcom servis vystupoval. Neměl tedy nakonec stát před soudem hlavně on, když vy říkáte, že jste o celé záležitosti rozhodoval hlavně jako politik?
Tuto otázku komentovat nechci. Musím ale zdůraznit, že já se žádné odpovědnosti za celou věc rozhodně nezříkám. Nicméně z mého pohledu jde o politickou odpovědnost, kterou je nutné odlišovat od trestní odpovědnosti.

Ještě na závěr k té celé anabázi. Tvrdíte, že jste všechno dělali pro to, aby portál fungoval dobře a vydělával státu peníze. Nešlo ho prostě řídit přímo z ministerstva?
Soud se na to ptal také. Samozřejmě, že to celé šlo zorganizovat přímo z ministerstva. Jenže to víme s dnešními zkušenostmi. Já tehdy prostě dostal návrh, který byl logický a nejrychlejší, a tak se vybral právě tento způsob. Nic jiného na to říct nelze.

Jak myslíte, že se bude případ vyvíjet dál?
Já teď musím počkat, až mi přijde písemné odůvodnění rozsudku, což může trvat týdny. Pak podám odvolání.

A odvolací senát rozhodně podle vás jak?Předpokládám, že ten rozsudek zruší. Protože se ale dá odhadnout, že se proti tomu následně odvolá státní zástupce, tak mě pravděpodobně čeká návrat před paní doktorku Slepičkovou. Moje vyhlídky proto nejsou moc růžové, protože ona mě zřejmě znovu odsoudí, jen to jinak zdůvodní. Případ se tak může táhnout ještě roky.

Co jste vůbec dělal po odchodu z politiky?
Celý loňský rok jsem strávil ve Spojených státech, kde jsem získal studijní stipendium. Sice mi ho narušovaly občasné cesty k soudnímu jednání, většinu roku jsem ale strávil tam.

A živíte se nyní čím?
Jsem osoba samostatně výdělečně činná. Nabízím konzultace v oboru komunikací.

Jako politik jste byl poměrně populární. Nepatřil jste sice mezi ty nejpopulárnější, ale zase jste si dlouhé roky udržoval stabilní počet příznivců. Neuvažoval jste, že se do politiky vrátíte?
To rozhodně ne. Politika se dělá v politických stranách a moje politická strana skončila katastrofálně a ostudně. Vystoupil jsem z ní ještě před volbami. Navíc není vhodné, když do politiky vstupuje člověk, který stojí před soudem.

A až celý ten případ skončí?
Že bych jako založil novou stranu nespravedlivě odsouzených? (smích) To rozhodně ne. O tom rozhodně nepřemýšlím. Podívejte se. V politice jsem strávil sedm let, možná těch nejproduktivnějších v celém životě. Odměnou za to je, že jsem nyní odsouzen na pět a půl roku vězení. Příští roky proto chci spíš zaměřit na to, abych vydělal nějaké peníze.

Dobrá, tak jinak. Jak jako bývalý novinář a politik hodnotíte současnou politickou situaci?
Já tu situaci sledoval z Ameriky, takže jsem to i částečně srovnával s tamní politickou situací. Přijde mi, že v Česku se veřejná diskuze o politice odehrává hlavně na nevěcné bázi, je až zbytečně o emocích.

Jedno z prvních rozhodnutí nové vlády však bylo poměrně věcné. Vláda jím zrušila ministerstvo informatiky, které jste vedl. Co vy na to?
Myslím, že je to špatně. Slučování ministerstev ničemu neprospěje. Po mých posledních zkušenostech navíc můžu říct, že rozhodně nezávidím ministrům, kteří budou tato obří ministerstva řídit. Měřeno podle středečního rozsudku je totiž ministr trestně zodpovědný za všechny své podřízené.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
V noci zasáhly bouřky většinu Čech, na jihu jsou tisíce lidí bez elektřiny

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik tisícovek domácností v jižních Čechách je od půlnoci bez elektřiny, opravy budou...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.