Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tasemnici se lze bránit. Maso škrábejte nebo zmrazte, radí odborník

  19:04aktualizováno  19:04
Syrové maso, ze kterého se tasemnicí nakazilo už sedm lidí, bylo podle mluvčího veterinární správy Josefa Dubna pravděpodobně českého původu. Přítomnost parazita podle něj nemusela odhalit ani kontrola, neprovádí se totiž laboratorně.
Tasemnice se mohla v nakaženém mase vyskytnout i přes standardní kontrolu (ilustrační snímek)

Tasemnice se mohla v nakaženém mase vyskytnout i přes standardní kontrolu (ilustrační snímek) | foto: Reuters

Už se ví, odkud maso nakažené tasemnicí pocházelo?
Existuje podezření, že bylo z Globusu, že bylo ze dvojích českých jatek. A teď prověřujeme, jestli to bylo českého, nebo zahraničního původu. Zřejmě by to ale mělo být českého původu.

Nákaza tasemnicí

Původcem onemocnění je tasemnice bezbranná, která dosahuje délky 4-12 metrů. Je tvořena hlavičkou, krčkem a řetězem článků, které se po uvolnění samostatně pohybují ve stolici či na prádle nakaženého.

Člověk se může nakazit zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa, které obsahuje larvální stadium tasemnice zvané boubel. "V tenkém střevě hostitele se larva uvolní, přichytí se ke sliznici a během několika týdnů se vyvine v dospělou tasemnici," popsala mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.

Inkubační doba je 10 až 12 týdnů. Nakažení si stěžují na bolesti břicha, nechutenství, nebo naopak zvýšenou chuť k jídlu. Nakažený člověk si často sám všimne odchodu článků tasemnice konečníkem.

"Způsob léčby, výběr léčivého prostředku i jeho dávkování musí určit lékař. Lidé, kteří mají podezření na nákazu, by jej tedy rozhodně měli vyhledat. Neléčená tasemnice může ve střevě žít až několik let," upozornila Plívová.

Zaměřuje se veterinární správa speciálně na tasemnici?
Tasemnice u nás zase tak časté nejsou, nicméně na jatkách fungující státní veterinární dozor odebírá vzorky i na přítomnost boubel, což je vývojové stadium tasemnice v mase býložravců.

Jak tedy probíhá samotná kontrola?
Boubele se nevyšetřují laboratorně, ale nařezáváním dobře prokrvovaných svalových partií jatečně upravených těl, jako je například srdce, žvýkací svaly nebo brániční pilíře. Boubele jsou makroskopicky viditelné, ale vzhledem k tomu, že se jedná o u nás poměrně již vzácného parazita, je intenzita napadení masa tak malá, že občas může dojít k tomu, že se při prohlídce boubel přehlédne z důvodu jeho nepatrné velikosti. Navíc je možné, že boubel může být jinde než v místě odběru.

Přesto. Pokud by se ukázalo, že nejde o české maso, existuje nějaký mechanismus, jak kontrolovat i maso ze zahraničí?
Pro nás deklarace zdravotní nezávadnosti veterinární autoritou v zemi původu není důvodem, abychom ji zpochybňovali. Kdyby bylo podezření, tak ho samozřejmě prověříme, ale prakticky všechny zásilky ze členských zemí jsou vybaveny potvrzením o zdravotní nezávadnosti. Čili to je pro nás závazné. Stejně tak důvěřují našemu veterinárnímu dozoru Němci, Rakušané, Poláci, kdokoliv. Takže tady není důvod, proč by se to dál veterinárně prověřovalo.

Jak se lze vyhnout nákaze tasemnicí? Jde to vůbec například u tataráku?
Když se hovoří o tatarském bifteku, je třeba možné riziko uvážit. Maso k syrové spotřebě by se proto mělo škrábat, nikoli mlít. Když je mleté, tak nechat maso hluboce přemrznout aspoň 48 hodin. To je účinná obrana.

Autoři: ,


Témata: Napadení, Tasemnice




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.