Co se tedy vlastně událo? Na berlínské Průmyslové výstavě se 31. května 1879 představuje první elektrický vlak. Jezdí na třísetmetrovém okruhu rychlostí okolo sedmi kilometrů za hodinu, ve svých třech vagonech uveze dvacet žasnoucích živáčků. Pohon obstarává stejnosměrný elektromotor o výkonu asi 2,5 kW, napájený z třetí, vyvýšené koleje uprostřed. Bez nadsázky - toho posledního máje 1879 vstoupila elektřina na koleje.
Už dva roky nato, v roce 1881, začne v Berlíně jezdit první elektrická tramvaj na světě, o rok později pak opět Siemenes zkonstruuje pro jeden saský uhelný důl elektrickou lokomotivu, která si tam spolehlivě odpracuje 45 let!
Siemensovo zavádění elektřiny na koleje vyvrcholí roku 1903 (arci posmrtně, prostřednictvím firmy, kterou založil a vypiplal), kdy stroj se dvěma asynchronními motory na střídavý proud o výkonu 200 kW, napájený troleji, dosahuje na speciálně upravené trati nedaleko Berlína rychlosti 208 km/h. Tato rychlost bude na železnici překonána až po půl století. Parní lokomotiva se přes magickou dvoustovku přehoupne až ve třicátých letech 20. století. Dnes rychlostní rekordy na železnici už bezpečně drží elektřina - vlaky v tuzemsku jezdí v provozu maximálně okolo sto dvaceti (český absolutní rekord je 219 km/h), vlaky ve vyspělých zemích až okolo dvě stě sedmdesáti (rekord je zatím 552 km/h, to už ale byl vlak na magnetickém polštáři).
29. května 1914 začíná v Praze pátý sjezd českých přírodozpytců a lékařů. Mimo jiné konečně odsouhlasí pravidla chemického názvosloví navržená Emilem Votočkem a Alexandrem Sommerem-Baťkem tak, že "i začátečníku stačí znáti jen tabulku koncovek, aby beze všeho nátlaku na paměť pojmenoval každou sloučeninu dle jejího vzorce nebo napsal vzorec, slyší-li jméno sloučeniny". Na základní sloučeniny tato pravidla stačí dodnes, úplné názvy těch nejsložitějších ovšem mohou mít i několik řádků.
31. května 1924 podává osmatřicetiletý profesor užité fyziky na Univerzitě Karlově August Žáček žádost o patent na magnetron - magneticky ovládaný elektronkový generátor mikrovln (elektromagnetických vln milimetrové až centimetrové délky). Vynález časem upadne v zapomenutí, přijdou na něj jiní... Magnetrony se dnes hojně využívají v radarové a sdělovací technice a v radioastronomii.
1. června 1849 se v Žamberku narodil fyzik a astronom Augustin Seydler (zemřel 1891), první profesor teoretické fyziky a astronomie na české univerzitě v Praze, autor první české učebnice teoretické fyziky. Mimo jiné jako jeden z prvních u nás pochopil a obhajoval převratnou Maxwellovou elektromagnetickou teorii světla.
Když astronomové vypočítali, že 3. června 1769 má planeta Venuše přejít přes sluneční disk, vyvolalo to horečnou aktivitu. Například legendární mořeplavec James Cook měl v itineráři své první plavby kolem světa i pozorování tohoto přechodu na Tahiti. Vynikající přírodovědec slovenského původu Maxmilián Hell byl zas pozván dánským králem Kristiánem VII. do observatoře na ostrov Vardö. Výsledky pozorování mimo jiné přinesly přesnější určení vzdálenosti Země od Slunce.
 První skutečně elektrická lokomotiva na světě. |
