Mlha kolem Novy ještě zhoustla

  • 3
Další kolo souboje o nejsledovanější televizi v zemi se odehrává podle tradičního scénáře. Finanční skupina PPF na narychlo svolané tiskové konferenci oznámila, že je v tuto chvíli většinovým vlastníkem televize Nova. Jen o pár desítek minut později se proti tomu ohradil dlouholetý ředitel Novy Vladimír Železný a jeho hlavní spojenec, investor televize Jiří Šmejc. "Je to vědomé blufování," prohlásil Šmejc, který by chtěl Novu ovládnout sám.

Obě skupiny, které se o Novu přetahují už téměř měsíc, se ještě nesešly a spory budou muset nejspíš řešit soudy.

Ještě před měsícem se o finanční skupině PPF v souvislosti s TV Nova vůbec nemluvilo. Teď PPF tvrdí, že Novu ovládá.

Rozehnal jedná
Za vším je třeba hledat bývalého právníka Novy Aleše Rozehnala. Ten totiž nejprve dojednal obchod mezi zakladateli Novy Alanem, Hunčíkem a Venclíkem a PPF. Té zakladatelé prodali své podíly, sdružené ve firmě Vilja.

Jenže to by nestačilo: v tu chvíli se totiž PPF dostalo pouze zhruba ke čtvrtinovému podílu, který Vilja v televizi držela.

A v tu chvíli zasáhl Rozehnal podruhé: stáhl odvolání televize proti velmi důležitému rozsudku ze začátku června. Tehdy totiž městský soud v Praze rozhodl, že se majetkové podíly v televizi mají vrátit do stavu z roku 1999. Tehdy patřilo Železnému 60 procent televize a zakladatelům, dnes sdruženým ve Vilje, jednadvacet procent.

Jenže Železný už žádný podíl v Nově nemá: byl mu exekuován kvůli jeho dluhům. Jeho procenta si mezi sebe rozdělili zakladatelé, kteří by tak rázem ovládli přes padesát procent televize. Respektive: ovládl by je PPF, kterému je zakladatelé prodali.

Šmejc protestuje
Ještě před měsícem Rozehnal tvrdil, že se proti rozsudku odvolá. "Mám zájem na tom, aby se celá věc vyjasnila," tvrdil. Bylo by to logické: ve variantě, kterou soud odmítl, by mu totiž patřilo 14 procent Novy. A Jiřímu Šmejcovi, který ovládá finance Novy, dokonce skoro 28 procent.

Právě Šmejc si dělal zálusk na stejný kousek jako PPF - tedy na ovládnutí celé televize. Stejně jako PPF věděl, že klíč k tomu najde v podílech zakladatelů. Už v lednu s nimi podepsal předběžné smlouvy, že právě on získá jejich podíly.

Šmejc proto tvrdí, že zakladatelé nesměli podíly prodat PPF, ti ale zase tvrdí, že smlouvy porušoval Šmejc: například že o nich mluvil na veřejnosti, i když nesměl.

Chalupský možná jako mluvčí Novy skončil
Společnost CET 21 oznámila, že vypověděla smlouvu s mediální společností Cepra a.s., která ji spolu s TV Nova prostřednictvím Martina Chalupského mediálně zastupovala.

Chalupský tak s okamžitou platností přestává být jejich mluvčím a všechna jeho vyjádření, která poskytne médiím, nejsou jejich autorizovaným vyjádřením. Novým mediálním zástupcem společnosti CET 21 se stala mezinárodní firma Ogilvy Public Relations, píše se v prohlášení, které poskytla sdělovacím prostředkům Dita Stejskalová z uvedené firmy s tím, že o tom rozhodli stávající jednatelé CET 21 Aleš Rozehnal, Petr Dvořák a Aleš Minx.

Chalupský však řekl ČTK, že vedení CET 21 žádné takové rozhodnutí neučinilo.

Údajné Chalupského odvolání označila za nesmyslné spolupracovnice šéfa MEF Holdingu Jiřího Šmejce Radka Chytilová. PPF podle ní nemá právo Chalupského odvolat. "Chalupský je dál mluvčí, s firmou Cepra dále polupracujeme," prohlásila Chytilová bez dalších podrobností.

Výpověď smlouvy naopak potvrdil Ivan Lackovič ze skupiny PPF. "V CET 21 jsou samozřejmě, tak jak jsme dneska prezentovali na tiskové konferenci, noví jednatelé a ti víceméně mají právo toto rozhodnutí udělat," řekl Lackovič.

Chalupský se brání
Chalupský tvrdí, že vyjádření agentury Ogilvy se nezakládá na pravdě. Smlouvy za CET 21 podle něj mohou uzavírat pouze jednatelé CET 21, kterými jsou Vladimír Železný, Libuše Šmuclerová a Aleš Rozehnal. "Tito jednatelé a management televize žádné rozhodnutí o zrušení mediálního zastoupení neudělali," tvrdí Chalupský.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video