A když to náhodou udělají, rodiče jim příliš pomoci nemohou. Řešení je jediné: dát dítě jinam. Stěžovat si na školku se totiž dá zase jenom ve školce. A ta obvykle "zjistí", že děti přehánějí: nic tak hrozného se jim nestalo.
Dopadlo to tak i v Jablonci nad Jizerou. Tamní učitelky předškolákům hrozily, že na ně zavolají policisty s cvičenými psy, pokud nenajdou zubní kartáček svého kamaráda. Vedoucí školky stížnost rodičů smetla pod koberec s tím, že to tak docela nebylo. Na její stranu se přiklonil i starosta obce.
"Hlavně malé děti takový zážitek poznamená na celý život. Výhrůžkám učitelů totiž ještě v tomto věku věří a samy si nedokážou uvědomit, že vlastně nic neprovedly," komentuje postup učitelek psycholožka Lenka Čadová.
A dodává případ z vlastní zkušenosti: "Mému manželovi v mateřské školce vyhrožovali, že ho dají do polepšovny v Pyšelích. Strašilo ho to celé roky. Odvahu, aby se na ten ústav zajel osobně podívat, sebral až po čtyřiceti letech."
Inspekce už stížnosti nešetří
Dříve šetřila stížnosti rodičů na školy - základní, střední i ty mateřské - Česká školní inspekce. Stěžovatelům ve většině případů dávala za pravdu a školám nezbývalo než zjednat nápravu.
Jako před lety v případě stížnosti rodičů na školku v Toužimi. Výchovné metody tamních učitelek byly rozhodně nestandardní. Dětem hrozily, že jim ústa zalepí izolepou, když nebudou hodné, navíc kantorky předškolákům povolovaly chodit na záchod jen v určitou pevně stanovenou dobu. V jedné ze tříd musely navíc všechny děti pít ze společného hrnku.
Po návštěvě inspektorů ředitelka své podřízené potrestala, i když nijak razantně. Kantorky tři měsíce nedostávaly část platu. "Nechci se k tomu vracet. Věc jsme okamžitě řešili. Každá učitelka si musí uvědomit, že pracuje s dětmi a nemůže jim říkat, co ji napadne," vzpomíná ředitelka školky v Toužimi Marie Gašicová.
Dnes už by však rodiče se stížností u inspektorů nepochodili. Ústřední školní inspektorka před dvěma lety svým podřízeným šetření stížností zakázala. A nařídila jim, aby podněty předávaly obcím a krajům, pod které školy nyní spadají.
Ty ovšem školám nesmí do způsobu výchovy a vzdělání dětí vůbec mluvit, takže podněty rodičů předávají řediteli zařízení. Toho, na které si rodič stěžuje. "Je to vážný problém. Obce se s vyřízením stížnosti neumí vypořádat, protože na školství nemají žádné odborníky," podotýká vedoucí školského odboru kraje Vysočina Zdeněk Ludvík.
Kantoři si tak s dětmi mohou dělat, co chtějí - pokud jim to tolerují ředitelé škol. Ti obvykle k postihům svých zaměstnanců sahají jen tehdy, když se stane opravdový průšvih. Jako před časem v Kladně, kde si učitelka mateřské školy nevšimla, že se jí dva svěřenci ztratili.
Hledat je začala, až když si je přišli vyzvednout rodiče. Po dětech pátralo celé město. Policisté oba předškoláky po několika hodinách našli. Pedagožka, která měla děti na starosti, dostala výpověď.
