Bývalý prokurátor a soudce Karel Vaš

Bývalý prokurátor a soudce Karel Vaš | foto: Dan Materna, MAFRA

Mlátili vězně a posílali je na popraviště, sami si v klidu užívají penze

  • 136
Někdejší prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová (87) půjde za podíl na justiční vraždě Milady Horákové za mříže. Prokurátor a soudce z dob stalinských represí Karel Vaš (93) si v klidu užívá vysoké penze. A to i přesto, že zmanipuloval proces s generálem Heliodorem Píkou, jenž skončil na popravišti.

Podle právníků, které MF DNES oslovila, neexistuje jednoduchá odpověď na otázku, proč tomu tak je. V jednom se však shodují: dokud budou v justici lidé, kteří se přes míru angažovali – například i jako vojenští prokurátoři – v letech komunistické normalizace, budeme se setkávat s nespravedlností bijící do očí.

Příkladem nepochopitelné velkorysosti soudu vůči komunistickému zločinci byla kauza Aloise Grebeníčka, jednoho z nejkrutějších vyšetřovatelů Státní bezpečnosti.

Za přihlížení soudkyně Radomíry Veselé, která soudila už za normalizace, se celá léta vyhýbal procesu. Nakonec zemřel nepotrestán v jedenaosmdesáti letech stářím. "Tím také končí celá kauza bez rozsudku," uzavřela tehdy případ Veselá.

Nad rozumem vítězí totalita

S podivnou nespravedlností se při nápravách totalitních křivd běžně setkává i Nejvyšší správní soud. Předsedovi senátu Jaroslavu Vlašínovi nedávno v jedné kauze došla trpělivost. Rozhodnutí obvodního soudu označil za nelogické a protiprávní. Obvodní soud totiž zamítl Akimovi Kosteleckému žádost o odškodnění za léta strávená otročením v gulagu na Sibiři.

"Je mimo veškerou pochybnost, že Akim Kostelecký byl v roce 1949 odvlečen do tábora nucených prací. Úvaha obvodního soudu, že by snad československý občan odešel v období vrcholícího stalinismu dobrovolně na Sibiř a těžil zde v krutých mrazech dřevo, je zcela absurdní," odmítl Vlašín původní rozsudek.

"A přitom by při posuzování křivd z let totality stačil selský rozum a srdce," dodává k tomu předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Stejné jsou podle úsudku renomovaných právníků příčiny rozdílného pohledu na zločin prokurátorky Polednové a prokurátora Vaše. Pražský soudce Petr Braun měl dost kuráže, aby poslal Polednovou kvůli procesu s Miladou Horákovou na šest let za mříže.

Vězení pro Brožovou-PolednovouPodívejte se, kde bude Brožová-Polednová "bydlet"

20. března by měla nastoupit do věznice ve Světlé nad Sázavou

Odvahu měl ostatně i soudce Luboš Vlasák, když stejným trestem ocenil v roce 2001 Vašův podíl na rozsudku smrti pro generála Píku. Vlasák však narazil u vyšší instance.

A opět jeho verdikt změnil soudce, který působil v justici už za komunistického režimu. Předseda senátu vrchního soudu Rudolf Tomašovič je bývalý vojenský prokurátor. Justiční vraždu generála Píky označil za promlčenou.

Když bydlí bachař s vězněm

Ústavní soudce, jenž si nepřeje být v této souvislosti jmenován, doporučuje justici medicínu: "Když jsme vstoupili do NATO, poslali jsme do penze generály z let Varšavské smlouvy. Podobný zásah by justici, ve které je stále mnoho vojenských soudců, velmi prospěl. Protože však justice očistou neprošla, tak se stále setkáváme s příběhy, nad nimiž zůstává rozum stát," říká soudce.

A zmiňuje situaci, kdy ve stejném domě bydlí někdejší bachař a jeho bývalý vězeň. Ten byl často mlácen, takže má podlomené zdraví. Bachař se těší z vysokého důchodu, vězeň je sociální případ.

Podobně jako tento bachař se trestu vyhnulo mnoho bývalých estébáků, kteří pronásledovali odpůrce totality. Osvobozující rozsudky si léta po listopadu 1989 vyslechli od někdejších vojenských soudců. "A tito soudci sedí dnes na státním zastupitelství i v Nejvyšším soudu," říká ústavní soudce. 

bez viny a bez lítosti

Dožívající komunistický prokurátor Karel Vaš pořád uvažuje, jako by se právě psala padesátá léta minulého století. Vinu necítí, ostatně nepřiznala se ani Ludmila Brožová-Polednová. Ani jeden z nich neprojevil u soudu prakticky žádnou lítost.

Podle historika Pavla Palečka, který o Vašovi připravuje dokument, se justiční vrah považuje za "oběť perzekvovanou nynějším režimem". V jedné chvíli Vaš dokonce při rozhovoru s Palečkem nadhodil, "že se nacházíme v době, kdy zločinci dostávají státní vyznamenání". "Myslel tím politické vězně z doby komunismu," vysvětluje tím Paleček.

Vaš přes svůj vysoký věk nejeví známky senility, podle Palečka má pořád dobrý úsudek. "V poslední době se možná chová už trochu pokorněji. Dnes tvrdí, že Píka asi neměl dostat provaz, ale třeba patnáct let vězení. Také mi Vaš říkal, že neřešil určitě víc než pět politických kauz," vypráví dokumentarista Paleček. Historické prameny jich však Vašovi přičítají mnohem víc.

Vaš mluvil s novináři relativně vlídně, jen když v roce 2002 odcházel od soudu, který ho sice uznal vinným, ale rozhodl, že zločin je promlčený. "Je to mé absolutní vítězství. I když soud řízení zastavil, je to pro justici jen úniková cesta. Trvám na nevině," triumfoval Vaš.

Paleček připomíná, že Vaš strávil za války dva roky na nucených pracích ve stalinských lágrech. Teprve pak se připojil k československé jednotce v Buzuluku. Kvůli tomu má mimochodem Vaš jako "hrdina" vysoký důchod, a proto si může dovolit život v chodovském penzionu. Vaš se už tehdy jako jeden z šéfů rozvědky podílel na likvidaci vojáků, kteří kritizovali poměry v Sovětském svazu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue