"Podceňují nebezpečí. Domnívají se, že to nejsou nebezpečné skály. Přitom jim tak jako jinde hrozí pád. Začíná to vyvrtnutým kotníkem a končí smrtí," míní Bořek Bulíček z řevnické záchranky Trans Hospital.
V nepřístupných skalních terénech musí záchranáři kvůli nim zasahovat několikrát za sezonu.
"Mezi nejrizikovější místa patří skály u slapské a orlické přehrady, ale i lom Velká Amerika a skály u Srbska na Berounsku," vyjmenovala mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková.
Právě u Srbska málem přišel o život i jednadvacetiletý mladík. "S případem, že by někdo čekal na pomoc čtyři dny, jsme se zatím nesetkali," poznamenala Janečková.
Normální je jít aspoň ve dvou
Do Srbska vyrazil mladík sám, navíc o cíli výletu nikoho neinformoval. To kritizují jak horolezci, tak i záchranáři. "Normální je dělat výstup minimálně ve dvou. Lézt sólo v místě, kde vůbec nikdo není, je blbost," řekl instruktor skalního lezení Zdeněk Brázdil, který se tomuto sportu věnuje přes čtyřicet let.
Stejného názoru je i Janečková. "Pokud se člověk chystá sám kamkoliv do přírody, měl by dát vědět, v jakých místech se bude nacházet," řekla. Zraněný mladík měl u sebe sice mobilní telefon, ale pod zemí nebyl signál.
Teď leží v pražské motolské nemocnici. Jeho stav je sice stabilizovaný, ale lékaři mu dál podávají výživu a zavodňují ho.
Teprve až si budou jisti, že je po této stránce v pořádku, bude moci jít na operaci zlomené ruky. "Nejspíš bude operován koncem týdne," řekla mluvčí nemocnice Eva Jurinová.
Podle Evy Jurinové musí být ruka operována proto, že jde o závažnější typ zlomeniny. Někteří lékaři se shodují, že mladíka od smrti dělily pouhé hodiny. Bez vody je totiž člověk schopen vydržet maximálně čtyři pět dní.
"Záleží na tom, v jakém prostředí se nachází. Zda je pacient mladý, nebo starý a jaký je jeho zdravotní stav," vysvětlil lékař hořovické nemocnice Tomáš Šebek.
V tomto případě měl zraněný muž štěstí: je mladý a v jeskyni bylo chladno a vlhko. "Být tam o den déle, rozhodovaly by při jeho záchraně hodiny," dodal Šebek.
Mladík při vyprošťování upadl do bezvědomí
Zasahující lékař popsal, že muž byl velmi dehydrovaný, navíc ve velmi špatném psychickém stavu. Podle hasičů s nimi sice hovořil, během vyprošťování však na několik minut upadl do bezvědomí. Kvůli nepřístupnému terénu trvala záchranná akce hodinu a půl.
Výjezdů, kdy zásah komplikuje nepřístupný terén, řeší záchranáři do roka několik desítek. Majitel soukromé záchranky Bořek Bulíček musel do lesa vyjíždět naposledy o víkendu, kdy se v Brdech konal cyklistický závod. Jeden z účastníků se totiž po pádu zranil v místech, kam nebylo možné dostat se sanitou.
"Museli jsme proto použít naši čtyřkolku se speciálním přívěsem," potvrdil Bulíček.
Několikrát zasahoval i v lomu Velká Amerika, kam je sice přístup zakázán, ale lidé to nerespektují. "Letos jsme zatím lezce na Americe neošetřovali. Je ale možné, že až se sezona rozjede naplno, změní se to," uvedla Janečková.
Podle ní jsou pro zdravotníky největším problémem výjezdy do lesů, skal, lomů, ale i k rozlehlým vodním plochám. Někdy musí zdravotníkům pomáhat hasiči, kteří k pacientovi slaní. Tak například záchranáři postupovali loni v létě, kdy se muž zřítil ze skály u Štěchovic.
Také hasiči mají ve Středočeském kraji vytipováno několik oblastí, které jsou pro techniku hůře dostupné.
"Patří sem část vojenského prostoru Ralsko a Český ráj na Mladoboleslavsku. Určitý problém skýtají rozsáhlé lesní komplexy vojenského prostoru Jince v okrese Příbram," vyjmenoval mluvčí krajských hasičů Ladislav Křivan.
