Soud přihlédl k dlouhodobým problémům v rodině způsobeným starším bratrem. "Mladík jednal v afektu, vlastně ve vzteku," uvedl soudce Přemysl Špicar. Jako polehčující okolnost také uznal fakt, že se Martin Růžek přiznal a přihlásil se na policii.
Senát naopak nenalezl žádnou přitěžující okolnost. Soudce si sice nebyl jist, zda to, že si mladík nepamatuje na některé podrobnosti, je pravda nebo účelové tvrzení. Znalci ale nevyloučili, že pokud byl silně rozrušen, tak si nemusí vše pamatovat.
Podle Martina Růžka k hádce došlo poté, co po něm bratr chtěl rodinnou cennost, zlaté švýcarské hodinky s rubíny.
"Řekl, ať mu je koukám dát. Já mu je ani dát nemohl, protože jsme je měli schované u přítele, na horší časy. Dorazil mě tím, že mi řekl, že jsem sobec," vybavoval si obžalovaný.
Pak přišel osudný okamžik. Martin Růžek se ohnal po bratrovi Jiřím. "Já si toho moc nepamatuju. Jenom že jsem pořád držel v ruce nůž, se kterým jsem chtěl krájet cibuli," vzpomínal obžalovaný muž.
Státní zástupkyně Božena Kolářová děj popsala takto. "Po rozepři bodl do krku bratra Jiřího. Bodnořezná rána přeťala krkovici, poškodila hltan a svaly. Zraněný vykrvácel." - více zde
"Když máchl nožem na krk, tak musel vědět, že bratra ohrozí na životě," vysvětlil soudce, proč konstatoval nepřímý úmysl zabít.
Maminka obžalovaného uvedla, že očekávala pětiletý trest, ale právu prý nerozumí. Plně stojí za svým mladším synem a bude mu pomáhat. Soužití s Jiřím, který bral drogy 12 let, bylo podle ní opravdu hrozné, ale neměla sílu ho vyhodit.
Státní zástupkyně se vzdala práva na odvolání. Obžalovaný a jeho advokát si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.