Neobyčejně surový vražedný plán údajně přichystali dva osmnáctiletí mladíci Ondřej Roth a Ladislav Štrob z Klášterce nad Ohří. Roth vylákal svého šestnáctiletého kamaráda Tomáše P. do místního parku, kde ho Štrob pobodal.
Zraněný chlapec si ještě z posledních sil zavolal záchranku, po několika hodinách ale v nemocnici zemřel. Zločin se v kláštereckém parku odehrál 28. března dopoledne. Oběma obžalovaným hrozí dvanáct až patnáct let za mřížemi.
"Po vzájemné dohodě vylákali poškozeného na břeh řeky v parku. Štrob ho po výzvě Rotha bodl do hrudníku a dvakrát do beder, přičemž přeťal hlavní cévu. Pak mu vzali mobil a klíče. Oběť zemřela druhý den čtyřicet minut po půlnoci v nemocnici," popsala státní zástupkyně v obžalobě.
Oba útočníci nepopírají, že k činu došlo. Štrob dokonce přiznává, že bodl, podrobnosti a motiv však vykládají každý jinak a jeden hází vinu na druhého.
Vrah je on!
"Štrob je bestiální vrah, ale to mu nestačí. Všechno si na mě vymyslel," prohlásil Roth, jehož zabití kamaráda prý překvapilo. Jeho komplic zase tvrdí, že všechno naplánoval druhý obžalovaný.
"Roth chtěl peníze, aby zaplatil dluhy, a taky na nákup pervitinu, který chtěl výhodně prodat. Věděl, že Tomáš má doma peníze. Přemýšlel, jak je vzít, a vymyslel, že mu vezme klíče od bytu a udělá kopii. Uvažoval, jak Tomáše zabijeme, navrhl, že ho uškrtíme lasem. Nakonec mi řekl, abych ho bodl do krku, že je to jistější, aby neutekl," uvedl Štrob.
"Pohrozil mi, že pokud mu nepomůžu, že mi ublíží. Bál jsem se ho, protože vím, že měl pistoli," doplnil.
Roth měl Tomáše vylákat ven při chatování na internetu, sehnat dva nože a dát je Štrobovi do batohu. Před soudem ale tvrdil, že svou pozdější oběť potkali náhodou.
"Štroba napadlo, abychom si všichni zašli do parku zakouřit marihuanu. Zatímco já jsem balil jointa, oni se šli do křoví vymočit. Nejednou jsem uslyšel výkřik a viděl Tomáše, jak odstoupil z křoví z bodnutím v zádech," uvedl Roth.
Svého komplice popsal jako alkoholika a gamblera, jenž potřeboval peníze, které utrácel v kasinech a hernách. Útoku se prý účastnil proto, že se Štroba bál, neboť jde o "duševně nemocného člověka".
Poté pobodaného chlapce odvedl k jezu, kde je podle jeho slov lepší přístup pro záchranku. Oběti prohledal kapsy, vzal klíče a mobil. U břehu se zeptal rybáře, jak zavolat pomoc. Z mobilu zraněného pak měl zavolat sanitku.
Záchranku volal pobodaný
Podle záznamu dispečinku záchranné služby, který soudce pustil, to ale bylo jinak. Pomoc si zavolala sama oběť.
Roth také tvrdil, že se snažil zraněnému pomoci. Naopak Štrob prohlásil, že právě on přikládal na krvácející rány své oblečení.
"Roth odešel pár metrů, protože měl bílou mikinu, tak aby se neušpinil," řekl. Na to Roth reagoval otázkou: "Když ho chtěl zachránit, proč se mi chlubil, že mu dal pojišťováka do ledvin?"
Oba obžalovaní nejprve lékařům i policistům v parku tvrdili, že zraněného kamaráda našli. Po cestě na policejní služebnu se ale přiznali.
Soudce dlouze předčítal Štrobovu výpověď, podle níž ho Roth už od základní školy vydíral. Bral mu peníze na svačinu, kradl v bytě jeho rodičům peníze a šperky. Několikrát měl vybrat peníze z otcovy platební karty.
Celkem šlo o několik desítek tisíc korun. Na druhou stranu se ho měl Roth zastávat před ostatními spolužáky, kteří ho šikanovali.
"Říkal jim, že mě může fackovat jen on," uvedl Štrob. Na dotaz, proč se s ním dál přátelil, odpovědět nedokázal. Jen odkázal na svůj psychologický posudek. "Ten, kdo to dlouhodobě nezakusí, ten náš vztah nepochopí," dodal mladík, jenž se léčí z psychických potíží.
U soudu zazněla poslední slova zabitého
Soudní líčení provázely od začátku zjitřené emoce rodičů a sestry zavražděného chlapce. "Chcípni svině, hajzlové," pronesla matka oběti, když vedla eskorta Štroba a Rotha z vazební věznice do soudní síně. Načež skryla obličej na rameni svého manžela a plakala.
Do pláče se dala i sestra, když soudce nechal přehrát záznam rozhovoru mezi pobodaným klukem, jenž těžce dýchal, a dispečinkem záchranky. "Slyšela jsem poslední slova svého bratra," vysvětlovala v přestávce mezi líčením a na její tváři se opět objevily slzy.
"Nechápu jak Štrob klidně popisoval, co udělal. Jako by se nic nestalo," dodala.
"To, co zažíváme posledních pět měsíců, je hrozné. Jedinou spravedlností by bylo doživotí," povzdechla si matka zabitého chlapce.
