Generál Mladič podle deníku přerušil veškerý kontakt s vnějším světem a potravinami a léky ho zaopatřuje jen několik zasvěcených lidí.
Čtvrť Nový Bělehrad, kde Mladič údajně přebývá, nabízí podle Pressu jako "správná velkoměstská džungle" ideální prostředí k nerušenému úkrytu. Srbské úřady údajně počítají s tím, že při zatýkání bude klást odpor nebo se pokusí spáchat sebevraždu.
Srbský ministr pro spolupráci s haagským tribunálem Rasim Ljajič před několika dny prohlásil, že generál bude dopaden ještě před koncem tohoto roku.
Mladič je v Haagu obviněn především z toho, že v roce 1995 zorganizoval masakr asi osmi tisíc Muslimů ve Srebrenici. Během války v letech 1992 až 1995 se údajně podílel na obléhání bosenské metropole Sarajeva.
Srbské úřady nedávno přiznaly, že se Mladič určitou dobu skrýval v Bělehradě. Ještě před pádem jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče v roce 2000 se prý po srbské metropoli volně pohyboval. V roce 2001 byl díky telefonickému rozhovoru lokalizován v oblasti Valjeva nedaleko od hranic s Bosnou. Od roku 2002 už jeho stopu nikdo nezachytil a jakoby se po něm slehla zem.
Mladič je překážkou na cestě do EU
Srbsko tlačí k těsné spolupráci s haagským tribunálem Evropské unie. Dopadení obviněných válečných zločinců - kromě Mladiče také někdejšího vůdce chorvatských Srbů Gorana Hadžiče - je totiž jednou z klíčových podmínek, které musí Srbsko splnit, pokud se chce posunout na cestě k členství v EU.
Země má v současnosti s Unií podepsanou takzvanou Stabilizační a asociační dohodu, která je prvním krokem k plnému členství. Zařazení do evropských struktur je prioritou současné proevropsky laděné srbské vlády.
Loni v létě byl po třinácti letech na útěku zatčen bývalý bosenskosrbský prezident Radovan Karadžič, který se ukrýval před spravedlností v Bělehradě. Živil se jako léčitel. V Haagu nyní čelí obžalobě z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. - čtěte Karadžič se odmítl vyjádřit k nové žalobě, proces v Haagu přesto začne
