Poukázal na to vysoký představitel mezinárodního společenství Paddy Ashdown. Ten se opíral o materiál sarajevského listu Dnevni Avaz. Deník zveřejnil výňatky z Mladičových osobních spisů, které ukazují, že byl propuštěn z jugoslávské armády v roce 2001 a z bosenskosrbské armády dokonce až o rok později.
Mezinárodní zatykač kvůli válečným zločinům a genocidě byl přitom na něj vydán už v roce 1995.
"Skutečnost, že ještě zcela nedávno, před dvěma roky, byl mezi bosenskosrbskou armádou a Ratkem Mladičem zaměstnanecký vztah, je skandální," řekl Ashdown.
Dokument podle jeho vyjádření ukazuje, že Republika srbská plných sedm let lhala mezinárodnímu společenství, protože měla Mladiče ve svých knihách a dokonce ho snad i platila, zatímco tvrdila, že neví, kde se nachází.
"To je důkaz systematické slabosti institucí, hlavně ministerstva vnitra a ministerstva obrany," řekl představitel mezinárodního společenství a dodal, že nedovolí Republice srbské, aby špatnou spoluprací blokovala integraci země do NATO a EU. Ashdown má v Bosně značné pravomoci. V červnu propustil 60 srbských činitelů za to, že neudělali nic pro zadržení bosenskosrbského válečného předáka Radovana Karadžiče.
Trestní tribunál v Haagu obvinil Mladiče a Karadžiče z válečných zločinů a genocidy v souvislosti s masakrem ve Srebrenici, kde bylo nedlouho před koncem bosenské války (1992- 95) zavražděno přes sedm tisíc muslimských mužů a chlapců, a za obklíčení Sarajeva. Oba jsou však stále na útěku.
Hlavní žalobkyně tribunálu tvrdí, že Mladić se skrývá v Srbsku a má ochranu svých sympatizantů, a že Karadžić našel útočiště někde v Bosně nebo Černé Hoře.
Bosenskosrbské úřady, které opakovaně slibovaly, že budou plně spolupracovat s tribunálem, jsou pod mezinárodním tlakem, aby zadržely lidi podezřelé z válečných zločinů, nebo se nevyhnou sankcím.
