Tyto poznatky přinesl již třetí průzkum užívání drog, včetně legálního alkoholu a nikotinu, mezi středoškoláky, který pro jednotlivé okresní úřady zpracovalo brněnské sdružení Podané ruce. Třebíčsko, Žďársko a Jihlavsko, jež se průzkumu zúčastnily, patří přitom mezi okresy s nižší mírou drogové závislosti středoškoláků.
"Cílem průzkumu bylo zmapovat současnou podobu a vývoj situace mezi středoškoláky, včetně zachycení trendů, preferencí a postojů uživatelů," vysvětluje protidrogová koordinátorka třebíčského okresu Pavla Doležalová. V každém okrese byla oslovena zhruba tisícovka žáků středních škol, gymnázií i středních odborných učilišť.
I přes nejrůznější preventivní akce procento mladých lidí, kteří mají zkušenost s drogou, vzrůstá. Například na Jihlavsku to bylo v roce 1996 dvacet procent, o dva roky později jednatřicet procent a v roce 2000 už devětatřicet procent.
"První kontakty s drogou mají už i třináctileté děti. Většinou se ale jedná o skupinu patnácti až šestnáctiletých," řekla protidrogová koordinátorka jihlavského okresu Hana Starková.
|
Zpět k drogám nechci, říká mladík Pětadvacetiletý Ota bere drogy již deset let, přičemž poslední roky je závislý na opiátech. Přestože již prošel sedm terapií, věří, že se to jednou podaří. "V patnácti jsem začal kouřit trávu, od sedmnácti si píchám perník a v osmnácti jsem přešel na heroin. Poslední rok a půl jsem na metadonu," popisuje mladík s vysvětlením, že metadon je státem vydávaná droga, náhražka pro lidi, kteří dlouhou dobu drogy berou. "Bere se to kontrolovaně, ale člověk to dostane jen za podmínky, že je od ostatních drog čistý," dodává. A proč drogy vlastně vůbec začal brát? "Chtěl jsem to zkusit. První drogu mně obstaral kamarád," vzpomíná Ota. Lehčí drogy vystřídaly tvrdší a zhruba po půl roce, co začal brát heroin, si mladík začal uvědomovat, že je na něm závislý. "Ráno, když jsem vstával, mi bylo špatně, měl jsem i další problémy," říká Ota. Když prý i rodiče viděli, že se chce sám léčit, finančně i psychicky ho podpořili. Jenže první léčba nebyla úspěšná. Ani druhá, třetí, ... sedmá. Po dvou až třech měsících Ota buď sám z léčení odešel nebo ho za nějaké přestupky proti režimu vyhodili. Dnes Ota dochází do Kontaktního centra v Třebíči, kde si domlouvá další léčbu a tráví dlouhé chvíle, protože zrovna nikde nepracuje. "Jsou tady lidi, kteří mají podobný problémy jako já a můžeme si o nich popovídat a terapeuti pomůžou, když je potřeba," vysvětluje. Doufá, že s drogami jednou skončí. |
Co se týče závislých osob, v žádném okrese přesné počty neznají. Určité údaje jsou v evidencích jednotlivých zařízení, na něž se drogově závislí obrátí o pomoc.
Žebříček nejužívanějších drog se mezi vysočinskými okresy příliš neliší. Zatímco na Třebíčsku vede marihuana a hašiš a v oblibě je i velmi nebezpečný toluen, se kterým má zkušenost téměř šest procent respondentů, na Žďársku je to marihuana následovaná opiáty a pervitinem. Oblíbenou drogou mezi mládeží jsou i lysohlávky a durman, které v přírodě možné najít v hojném množství.
"Nejrizikovějším údajem není samotná zkušenost s drogou. Varující je ale procento středoškoláků, kteří mají s drogou zkušenost opakovanou a největší pozornost pak vyžaduje užívání drog v pravidelných intervalech," upozornila Doležalová.
Mezi středoškolskou mládeží je také vysoký počet pravidelných kuřáků.
To podle odborníků potvrzuje hypotézu, že středoškoláci mají k dispozici relativně vysoké finanční obnosy a zdravotní rizika způsobená pravidelným kouřením si nepřipouštějí.
Vzhledem k jeho snadné dostupnosti se jedná o mladé lidi především ze sociálně slabších skupin. Ve velké míře se mezi středoškoláky objevuje i zneužívání léků. "Co se týče alkoholu a cigaret, studie potvrdila aktivní podíl samotných rodičů na tom, že je dítě ochutná v raném věku. Nelegální nealkoholové drogy pak mladí nejčastěji získávají od někoho v blízkém okolí," říká Doležalová.
Podle Aleny Beranové, protidrogové koordinátorky ze Žďáru nad Sázavou jsou to právě rodiče, kteří by měli sledovat chování svých dětí, vědět kam chodí či s kým se kamarádí. Důležitý je také přístup školy, kde mladí lidé tráví často většinu dne. "Změnu v chování by měl poznat i učitel," upozornila Alena Beranová.
