Absolventi si stěžují mimo jiné na nástupní plat. "U nás v Motole je 17 430 korun. Pro mě je nedůstojné, aby vysokoškolsky vzdělaný člověk dostával takový plat," souhlasí s mladými lékaři profesor Pavel Pafko, přednosta III. chirurgické kliniky UK 1. LF a FN Motol.
Dodal, že i když za přesčasy a noční směny dostane lékař příplatky, podstatný je jeho hrubý plat. A na nespokojenost lékařů nakonec doplatí všichni. Dnes už jim nic nebrání, aby šli pracovat do zahraničí. Například v Německu je plat nastupujícího lékaře kolem 58 tisíc korun, uvedl Pafko.
Bude stávka?Mladí lékaři si na sobotním shromáždění zvolí vedení, domluví se na programu. Účast přislíbila i ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Svůj názor na požadavky lékařů nechtěla předem komentovat, podle mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně ale už samotná účast svědčí o její vůli jednat. Podle Švestky budou další kroky Mladých lékařů záležet na tom, jaká podpora se na sobotním shromáždění ukáže. "Na stránkách máme zaregistrovaných asi tři sta lidí, facebooková skupina už má více než dva tisíce členů. Pokud by byla podpora dostatečná, budeme vyvíjet soustředěný tlak na změnu poměrů. Využili bychom všechny legální prostředky, nelze vyloučit ani stávkovou pohotovost mladých lékařů," nastínil. |
Navíc se podle něj změnilo i složení lékařů odcházejících do ciziny. Dříve odcházeli převážně specialisté, kteří zde měli profesní i rodinné závazky, a po nějaké době se do Česka vrátili. "U absolventů je šance na návrat za stávajících podmínek velmi nízká až mizivá," míní Švestka.
Odchodu absolventů se nediví ani profesor a bývalý ředitel Ústavu hematologie Pavel Klener. "Pracují v naprosto nedůstojných podmínkách, jejich odměňování je hluboko pod průměrem odměňování mladých lékařů v zahraničí. Také dostupnost postgraduálního vzdělávání je novými předpisy mimořádně ztížena," říká.
Absolvent se dva roky učí to, co neužije
Velkým problémem je podle Švestky také atestační vyhláška, kterou ministerstvo změnilo loni. Ta upravuje podobu pětiletého specializačního vzdělávání po studiích.
"Oční lékař stráví dva roky na chirurgii, kde asistuje u různých operací, které nebude potřebovat vůbec nebo z velmi malé části. Třeba slepého střeva, kýly," popsal profesor Pafko. Přijmout absolventa je podle něj nevýhodné i pro nemocnici. Oddělení musí platit lékaře, který dva roky na oddělení vůbec nebude, a to je ekonomicky neúnosné.
Problém zcela neřeší ani takzvaná rezidenční místa, kterými chtělo ministerstvo situaci řešit. Nemocnice dostává peníze za to, že připraví absolventa na atestaci. "Myslím, že samotná myšlenka rezidentury je krok správným směrem, ale nynější realizace je v podstatě velký úkrok stranou," je přesvědčen Martin Švestka.
Lékaři jsou nuceni podepisovat s nemocnicí smlouvu, která jim zakazuje měnit odbornost během přípravy. Když časem zjistí, že by je víc bavil jiný obor nebo chtějí pouze změnit zaměstnavatele, nemohou to udělat bez finančních sankcí. Pokud odejdou, posílá stát peníze dál původnímu zařízení a lékař si jinde platí vzdělávání sám.
Podle Švestky by peníze měli dostávat lékaři, nikoli konkrétní nemocnice, a pokud by lékař přešel jinam, peníze na své povinné vzdělávání by dostával dál.
