Mladí Íránci mají o volbách jasno: Hlavně ať nezvítězí Ahmadínežád

Mladí Íránci projíždějí Teheránem v autech, klaksony houkají a z vozů vlají plakáty prezidentských kandidátů. Jde jim o jediné: zabránit Mahmúdu Ahmadínežádovi obhájit v pátečních volbách prezidentský mandát. Dvěma třetinám íránských voličů ještě nebylo 30 let a to si uvědomují i kandidáti. Jejich hlas se snažili získat na každém mítinku.

V roce 2005, kdy Mahmúd Ahmadínežád vyhrál volby poprvé, nepřišlo k volebním urnám mnoho reformám nakloněných Íránců, protože je znechutily překážky, jimiž konzervativci blokovali liberální snahy reformátorského prezidenta Mohammada Chátamího.

VYOSTŘENÁ VOLEBNÍ KAMPAŇ

Chováte se jako Hitler, vzkázal íránský prezident rivalům ve volbách

O politickém osudu současného prezidenta teď může rozhodnout, kolik z těchto unavených lidí vyrazí k volebním urnám. "Půjdu volit jenom proto, že chci, aby zvítězil kdokoli jiný než Ahmadínežád," říká pětadvacetiletá studentka sociologie Mína Sedakatíová.

Volby rozhodnou hlasy mladých lidí

Víc než dvě třetiny ze 70 milionů Íránců jsou lidé, jimž ještě nebylo 30 let. Jsou tedy příliš mladí na to, aby si pamatovali na dobu před islámskou revolucí z roku 1979, jež svrhla šáha.

Významu této skupiny voličů jsou si vědomi všichni čtyři kandidáti. Všichni oslovují mládež na předvolebních mítincích a využívají také internetovou sociální sít Facebook. Jejími členy je přes 150 tisíc Íránců a vláda se jí zpočátku tolik obávala, že ji nechala v květnu na několik dní zablokovat. - o blokování Facebooku si přečtěte zde

Příznivkyně Míra Hosejna Músávího na předvolebním mítinku.

Analytici ale předpokládají, že Ahmadínežádovi odpůrci své hlasy rozdělí mezi dva jeho umírněné soupeře, bývalého premiéra z osmdesátých let Míra Hosejna Músávího a někdejšího předsedu parlamentu Mahdího Karrúbího. Ten se ve snaze získat mládež dokonce sešel s nejznámějším íránským rapovým zpěvákem Sasy Mankanem.

NÁLADA V ÍRÁNSKÝCH ULICÍCH

Írán žije volbami, masy příznivců ani nepustily Ahmadínežáda na mítink

Automobily mladíků ochotných sesadit Ahmadínežáda jsou oblepeny plakáty s Músávím a Karrúbím. Tito mladí muži jsou přesvědčeni, že další čtyři roky s Ahmadínežádem přivedou Írán ke střetu se Západem a ještě víc ohrozí sociální svobody.

Ahmadínežád je hrdina, tvrdí někteří

Určitá část mládeže ale za Ahmadínežádem stojí. Jsou to ti, kdo ho obdivují za vzdorné projevy týkající se jaderného programu, za jeho prostý životní styl, oddanost islámu a taky za sliby o sociální spravedlnosti.

"Budu volit Ahmadínežáda, protože jeho politika vedla v minulých čtyřech letech k návratu k základním hodnotám islámské revoluce. Je to hrdina. Postavil se proti nepřátelům Íránu a získal přátelství jiných zemí," řekl čtyřiadvacetiletý člen islámských dobrovolných jednotek Mohammad Rezá Bakerí.

Ahmadínežád má příznivce i mezi mladými. Předvolební mítink jeho příznivců v Teheránu.

Ahmadínežád byl poprvé zvolen v roce 2005 a letošní volby jsou vlastně referendem o jeho politice.

Po zvolení sliboval rozdělení ropných příjmů mezi obyčejné Íránce a objížděl provincie s půjčkami a rozvojovými projekty. Ale reformátoři a nejen oni tvrdí, že své sliby nesplnil. Svědčí o tom neustále rostoucí nezaměstnanost a inflace pohybující se kolem 20 procent.

S ajatolláhem v zádech

Jelikož ale duchovní vůdce státu ajatolláh Alí Chameneí nepřestává vyzývat k tomu, aby lidé volili protizápadně orientovaného kandidáta, konzervativní voliči se zřejmě za Ahmadínežáda navzdory nesouhlasu s jeho politikou postaví.

VYHLÍDKY AHMADÍNEŽÁDA

Ahmadínežáda mohou svrhnout mladí Íránci i fotbalisté. A nebo taky ne

A to i přesto, že jeho působení v čele Íránu provázejí kontroverzní opatření. Za jeho vlády se netoleruje aktivita reformátorských studentů a obnovila se autorita policie, která dohlíží na dodržování islámské morálky.

 

Ahmadínežád je hrdina. Příznivkyni současného prezidenta se jeho vláda zřejmě líbí.

"Jak se mám cítit bezpečná, když prezident toleruje zatýkání žen za to, co mají na sobě?" táže se Sedakatíová, která má sama přes hlavu volně přehozený červený šátek. Právě tato omezení mobilizují mládež a ženy proti Ahmadínežádovi.

Ale nikdo neví, zda jsou tyto pocity dostatečně silné na to, aby prolomily politickou apatii vládnoucí mezi někdejšími příznivci Chátamího. "Veškeré naděje na sociální a politické reformy, které jsme si dělali za Chátamího, byly rozbity," vysvětluje Sedakatíová. Chátamí původně uvažoval o tom, že bude kandidovat znovu, ale nakonec se rozhodl podpořit Músávího a o úřad se potřetí neucházet.

KDO MŮŽE VLÁDNOUT ÍRÁNU?

MAHMÚD AHMADÍNEŽÁD (52 let) Současný prezident je největší nadějí konzervativců. Bývalý člen revolučních gard byl až do svého zvolení primátorem Teheránu v roce 2003 téměř neznámý. Kritiku sklízí především za mizerné hospodářské výsledky, umlčování opozice včetně médií a v neposlední řadě za zavádění tiskových soudů, které stíhají kritické novináře.
 
POLITIKA: Zahraniční politiku staví prezident na antiamerikanismu a neústupnosti. Nedávno zopakoval, že se nikdy nevzdá svého programu na obohacování jaderného paliva a na toto téma odmítá vést jakékoli jaderné rozhovory se světovými velmocemi. Otevřeně ho podporuje nejvyšší duchovní v zemi ajatolláh Chameneí a také chudí venkované.

MÍR HOSEJN MÚSÁVÍ (67 let) Bývalý předseda vlády kandiduje za reformní křídlo a je považován za Ahmadínežádova největšího soupeře. Podle komentátorů je nejlépe schopen předložit ucelený ekonomický program. Těží z pověsti premiéra (1981-1989), který dokázal během irácko-íránské války uchránit ekonomiku před úplným kolapsem.

POLITIKA: Obhajuje širší liberalizaci jako lék na vyřešení problémů v čele s vysokou inflací a nezaměstnaností. Za cíl nové vlády označil návrat k racionalitě a v předvolební kampani hovořil o propouštění disidentů a o zlepšení postavení žen v íránské islámské společnosti.
V zahraniční politice zastává smířlivý tón k Západu. Zamýšlí pokračovat v jednáních se světovými velmocemi o kontroverzním íránském jaderném programu. Zastavení nukleárního programu ale odmítá.

MAHDÍ KARRÚBÍ (72 let) Dvojnásobný předseda parlamentu (madžlesu) v letech 1990-1992 a 2000-2004 se o prezidentskou funkci ucházel už v minulých volbách. Hlavním mottem jeho předvolební kampaně je "Změna".

POLITIKA: Chce každému plnoletému Íránci věnovat podíl na výdělcích z těžby a prodeje íránské ropy. Razantně se zasazuje o zlepšení lidských práv včetně společenského postavení žen a je pro podporu neziskového sektoru. Chce být také vstřícnější v zahraniční politice, aby do Íránu přilákal investice. Poslouží-li to zájmům Íránu, nebude prý proti osobnímu jednání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Jaderná politika je však podle něj plně v kompetenci duchovního vůdce ajatolláha Chameneího.

MOHSEN REZÁÍ (55 let) Spoluzakladatel a velitel revolučních gard v letech 1980-1988 je kandidát z konzervativních kruhů. V současnosti je členem nejvyššího arbitrážního sboru pro právní a náboženské otázky.

POLITIKA: V ekonomice navrhuje zvětšit podíl soukromého sektoru místo státem řízeného hospodářství. O přízeň voliček se ucházel prohlášením, že v jeho kabinetu budou zastoupeny ženy. Ahmadínežádova politika podle něj dovedla Írán na okraj propasti, v jeho ideologickém kurzu ale hodlá pokračovat. Je ochotný pokračovat v jednáních o íránském jaderném programu.