Mladí farmáři opustili jistou práci, přestěhovali se přímo na pole

Opustili jistá zaměstnání a přestěhovali se i s ročním synem na sedmihektarové pole u Huntířova na Jablonecku. Julie Leitgebová a Petr Macháček jsou na své Ekofarmě Trpola na všechno sami. Zatím ani nevědí, jestli se jim risk vyplatí, ale neměnili by.

"Žili jsme v Železném Brodě. Na farmu jsme asi rok dojížděli, ale časově se to nedalo stihnout. Přestěhovali jsme se letos v dubnu," říká Julie.

Mladí farmáři

Julie Leitgebová, 31 let

Narodila se v Praze, vystudovala ČVUT, dopravní fakultu.

Rok pracovala jako vedoucí odboru metodiky ve finančním poradenství pro stát, rok žila na Havaji.

V březnu se odstěhovala do Huntířova, kde žije s Petrem Macháčkem a jejich ročním synem Michaelem.

Petr Macháček, 29 let

Vystudoval VŠCHT v Praze. Pracoval u dva roky u státní policie, nejprve v Jablonci, pak v Železném Brodě.

Zemědělstvím se zabývá po vzoru svého otce od dětství.

Od roku 2007 je majitelem farmy Trpola v Huntířově.

Kvůli práci na farmě opustila výnosné zaměstnání. "Zjednodušeně to bylo poradenství ohledně financování dopravních projektů," zmiňuje.

Petr opustil práci u policie, u které sloužil nejprve v Jablonci, pak v Želeném Brodě. "Zpočátku jsem myslel, že práci u policie budu moci kombinovat s prací na poli, ale nešlo to," říká.

Den pro ně začíná v pět hodin ráno. Na záhonech rostou brambory, česnek, kedlubny, mrkev, cibule a především zelí.

"Pořád je toho ale málo. Něco máme pro vlastní spotřebu, přebytek chceme prodávat. Například bedýnkovým systémem," říká Petr. V zemědělství, do kterého ho zasvětil jeho otec, se pohybuje už od dětství.

Bedýnkovým způsobem začali mladí farmáři obchodovat již loni. "Máme několik stálých zákazníků, zhruba dvacet. Ti si k nám většinou přijedou. Nebo zeleninu a ovoce vozíme do prodejny se zdravou výživou v Železném Brodě. I letos chceme prodávat. Kdyby byly přebytky, tak půjdeme na farmářské trhy," říká Julie.

Plány do budoucna: traktor, skleník, dům

Mladí farmáři vyznávají takzvanou filozofii permakultura: znamená to, že chtějí nejvíce vytěžit z přírody a co nejméně ji zatěžovat. "Máme také sad. Jabloně a švestky. Vyrábíme tedy marmelády, mošt. Protože chováme i včely, najde se u nás i med. Vše bio," ukazuje Julie.

Podle Macháčka je důležité mít alespoň hektar zeleniny, aby farma oba uživila. "Obděláváme tak třetinu, proto ještě nelze ani hovořit o nějakých výdělcích," říká.

Julie a Petr chtějí využít přírodu na maximum. "Kombinujeme plodiny tak, aby jedna druhou podporovala. Máme například vyvýšené záhony, které se nastýlají slámou. Půda se tedy nemusí orat," vysvětluje farmářka.

O budoucnosti mají jasné představy. Zasvětit život přírodě a pěstování. Za peníze, které vydělají, by rádi koupili traktor a postavili skleník. Také si musejí postavit dům.

"Nejtěžší bylo, se rozhodnout a jít do toho. Člověk se musí pořád učit a zkoušet. Protože žádný návod, jak to dělat, nám nikdo nedá," konstatují farmáři.