Dvaadvacetiletá Anna Nosková z Prahy už dva roky pracuje, aby mohla bydlet sama. Nechat se živit od rodičů, i když by mohla, by se styděla.
"Ve dvaceti by se měl už každý osamostatnit, i když je to těžké. Bydlení u rodičů přece není hotel, kterého můžeme navěky využívat zadarmo," říká Anna.
Samostatné bydlení jí přineslo spoustu starostí: třeba tu, že už se nemůže při studiích spokojovat s brigádami, ale musí mít stálé zaměstnání.
"Když jsem bydlela s rodiči, vůbec jsem netušila, kolik složenek člověk musí platit. Někdy také zapomenu nakoupit, takže nemám co jíst. O tohle všechno jsem se u rodičů starat nemusela," podotýká studentka.
Podobně uvažuje jen každý pátý mladý člověk v Česku. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu u nás zůstává s rodiči 82,4 procenta mladých lidí ve věku od 18 do 24 let.
Cizinci se tomu diví
Je to bytovou nouzí, ale i tím, že se nám od rodičů nechce. "Například ve skandinávských zemích podle průzkumů zakládá vlastní domácnost už v devatenácti letech více než polovina lidí," říká socioložka Anna Šťastná z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Důvodem jsou podle sociologů nejen lepší ekonomické podmínky pro mladé, ale i odlišné zvyky. "Když ve Švédsku, Finsku, Británii nebo třeba v Německu zůstane mladý člověk u rodičů, i když už má práci, dívá se na něj okolí divně, jako že péče rodičů zneužívá," vysvětluje Petra Šalamounová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Potvrzuje to například sedmatřicetiletý Švéd Rikard Wennerholm. "Když jsem přijel do Česka, byl to pro mě kulturní šok. Naprosto to nechápu - mladí u vás žijí s rodiči a ti se starají. U nás se v osmnácti sbalíte a jdete," svěřil se nedávno Magazínu DNES.
Levný hotel u mámy
V Česku to společnost vnímá obráceně: soudržnost rodiny se cení a vícegenerační soužití je tradicí. "Žádné nevýhody bydlení doma nevidím, akorát si někdy lezeme na nervy. Mám kamaráda, který se sám živí v Anglii, a vůbec mu nezávidím, mám pohodlnější život," říká dvacetiletý Boris Martínek z Napajedel u Zlína.
"Když večer přijdu z práce, mám teplou večeři a o nic se nemusím starat. O samostatném bydlení zatím vůbec nepřemýšlím," pochvaluje si servis, který má u rodičů.
Pětadvacetiletý Lukáš Adamec z Prahy by se naopak osamostatnit chtěl: jenže narazil. Na tržní nájemné zatím nedokáže vydělat. "Hledal jsem si byt, ale je to moc drahé. Kdybych bydlel sám, musel bych platit 5 až 10 tisíc, což je zatím pro mě neúnosné," říká Lukáš.
S rodiči vychází dobře, takže zatím na svém životě nic měnit nehodlá. "Nabízel jsem, že jim budu něco platit, když vydělávám, ale nechtěli. Odstěhoval bych se, kdybych třeba našel práci, do které bych musel dojíždět," dodal Lukáš.
Právě nedostupnost bydlení mladí Češi v nedávném průzkumu Eurobarometr nejčastěji uváděli jako důvod, proč zůstávají u rodičů. Že není bytů dost, si postesklo 60 procent dotázaných. Například v sousedním Polsku bylo takových jen 46 procent.
