Naposledy se v podobně nezáviděníhodné situaci ocitli japonští imigranti za druhé světové války. Vyplývá to z nové zprávy, na které se podílelo 32 čelných amerických podnikatelů, vědců a politiků.
Studii si u expertů objednalo washingtonské Mezinárodní vědecké středisko Woodrowa Wilsona. "Je nezbytné, aby muslimové a zbytek Ameriky spolupracovali na zařazení muslimů do společnosti," píše se ve zprávě, podle níž islámské komunitě v USA chybějí hodnověrní mluvčí, kteří by je mohli zastupovat ve styku s úřady a médii.
O něco optimističtější pohled předkládá květnový průzkum Pew Institutu. Ten konstatuje, že radikalismus se zvláště mladým americkým muslimům nevyhýbá. Jedna čtvrtina z nich například považuje sebevražedné za jistých okolností za ospraveditelné.
Dvě třetiny amerických muslimů považují náboženství za velmi důležité
Ale jejich radikalismus zatím nedosahuje evropských parametrů. Nemluvě o náladě mladých muslimů na Blízkém východě. Celkem 68 procent dotázaných muslimů odmítá názory prezentované předáky teroristické sítě Al-Kajda.
A 71 procent respondentů předpokládá, že v USA může být úspěšný kdokoliv, kdo je ochoten tvrdě pracovat. Více než polovina věřících (53 procent) sice tvrdí, že po 11. září 2001 je v USA "složité být muslimem", ale čtyřicet procent respondentů prý žádnou změnu nepozoruje.
Nicméně, za "velmi důležité" považuje náboženství pro svůj život 72 procent amerických muslimů, ve srovnání se 60 procenty křesťanů. Do mešity však alespoň jednou týdně dorazí jen dvě pětiny z nich.
