Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Číně tají ledy, firma vyplatila mladé Číňance odškodné za sexismus

  15:46aktualizováno  15:46
Až 90 procent mladých Číňanek přiznává, že se někdy setkalo s diskriminací na pracovišti. Mají stejnou kvalifikaci jako jejich mužští kolegové, přesto je zaměstnavatel odmítl. Třiadvacetiletá absolventka se vzepřela a žádala odškodné. A uspěla.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

Na Západě otupeném vlnami feminismu by nad tím leckdo pokrčil rameny. V čínské patriarchální společnosti však to je vůbec první kauza tohoto druhu, která skončila vyplacením finanční náhrady. 

A možná také předzvěst toho, že zavedené pořádky už tak úplně neplatí. Alespoň co se týče mladých ambiciózních Číňanek kráčejících ve šlépějích svých západních kolegyň.

Třiadvacetiletá absolventka pekingské univerzity, vystupující z bezpečnostních důvodů pouze pod pseudonymem Cchao Ťü, hnala před spravedlnost soukromou firmu, která ji odmítla zaměstnat.

Společnost specializující se na doučování žáků otevřeně tvrdila, že preferuje na post pomocné asistenční síly muže. Firma to později zdůvodnila tím, že pro výkon patřičného povolání bylo potřeba jisté fyzické síly, přesněji k výměně lahve s vodou na zásobníku pro nápoje.

Mladé ženy se tento přístup dotkl natolik, že si vzala na pomoc právničku a společnost zažalovala za diskriminaci kvůli pohlaví. Požadovala přitom odškodné ve výši 50 tisíc jüanů (přes 166 tisíc korun).

"Opravdu jsem potřebovala tu práci, abych splatila půjčku, chtěla jsem tu práci a byla jsem trochu naštvaná. Myslím si, že pokud je osoba schopná dělat práci tak, jak se od ní na takové pozici očekává, je pohlaví irelevantní," vysvětlovala později mladá žena médiím, proč se s odmítavým stanoviskem firmy nesmířila.

Tři čtvrtiny žen v továrnách někdo sexuálně obtěžoval

S podobným chováním se přitom na pracovišti setkala drtivá většina čínských žen. S diskriminací má zkušenost až 90 procent mladých čínských žen, které nedávno opustily školní lavice. V prostředí tovární výroby se pak s explicitním sexuálním obtěžováním setkaly bezmála tři čtvrtiny žen.

S dětmi je po kariéře

Globální práva žen brzdí nedůvěra i násilí.

"Přestože máme zákony které mají zajistit, aby se ženy při hledání práce těšily stejným právům jako muži, ve skutečnosti se můžete setkat s tím, že řada společností v pracovních nabídkách otevřeně a bezostyšně uvádí "ženy ne". Je to zvláštní," vysvětlila Cchao Ťüina advokátka pro server theguardian.com.

Žádný vládní orgán na respektování těchto zákonů nedohlíží a ani jejich porušení netrestá. Britský server připomíná případ, kdy se čínské ministerstvo školství dokonce zastalo univerzit, které kladly nižší požadavky na mužské uchazeče.

Takovýto přístup k ženským právům ostře kontrastuje s oficiální komunistickou ideologií hlásající rovnost pohlaví. Vláda se alespoň navenek snaží působit pokrokově: ženy posílá do kosmu a prezentuje je jako nebojácné obránkyně vlasti.

Cchao Ťü se zadostiučinění dostalo až po víc než roce. Celá aféra nakonec neskončila verdiktem soudu, ale mimosoudní dohodou. Dotyčná společnost se zavázala vyplatit mladé ženě 30 tisíc jüanů (bezmála 100 tisíc korun). Ne však jako odškodné, ale zřízením speciálního fondu, z něhož půjdou peníze na její aktivity v oblasti boje za rovná práva žen. Firma pak podle dohody ještě navrch přidala oficiální omluvu, uvádí server China Labour Bulletin.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.