Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mladá berlínská smažka, která ví, co se patří, a postrádá emoce

  8:31aktualizováno  8:31
Kritik a publicista Benjamin Slavík si přečetl debut německé spisovatelky Helene Hegemann nazvaný Axolotl roadkill. Tu knihu považuje za víc než obyčejné deníkové psaní šestnáctky, která frčí na drogách.

Helene Hegemann, autorka knihy Axolotl roadkill | foto: www.berlinbabylon14.net

Je-li je debut Helene Hegemann fikcí, chtěli bychom se s debutantkou sejít a zeptat se jí, jak je možné, že tak dobře poznala a popsala svoje vrstevníky - zástupce zlaté mládeže, kteří si své životy otagovali a začali ničit „náležitými“ slovy: správná popkultura; sex s kýmkoliv; drogy dennodenně; drahé luxusní značky; absence citů. Vypadá to na autobiografickou fikci. Když nebudete pátrat po pravdě, víc si čtení Axolotl roadkill užijete.

Nebezpečí v bezpečí

Obal knihy Helene Hegemann Axolotl roadkill

Obal knihy Helene Hegemann Axolotl roadkill

Náměty vhodné pro celou rodinu - hodí se dětem, i jejich rodičům. Děcka utíkají z domova a neposlouchají. Děcka neberou o moc méně drog než rock'n'rollové hvězdy na plakátech v jejich pokojích; myslí si, že tím hvězdám „existenciálně“ přiblíží. Rodiče zde dostávají šanci chápat svoje potomky, kteří se nechovají tak, jak by rodiče chtěli, aby se děti chovaly. V tomhle ohledu by Axolotl roadkill mohla být povinnou literaturou. A ještě vysvětlení titulu knížky: Axolotl je milé a odpudivé zvířátko; hybrid, kterého 2/3 času litujete a 1/3 času vám připadá rozkošný. Roadkill je volba životní cesty, která vás zničí. Z Mifty - hlavní hrdinky románu – získáte obdobné pocity, ačkoliv o její vizáži se nedozvíme nic - charakter figury Hegemann namalovala natolik barevně a detailně, že víc rovin by snad ani vnímat nešlo…

O knize

Helene Hagemann: Axolotl roadkill

Přeložila Eva Dobrovolná. Odeon, Praha 2011, 192 stran, doporučená cena 229 korun. 

Životní styl ani samotná Mifty nejsou divoké. Jde o hru na nespoutanost. Nicméně je svým způsobem zábavné ji s autorkou hrát. Mifty se klidně může na berlínské periferii sjet heroinem, spát u kanálů, nechat se neznámým chlapem vozit po městě, nechat se od něj ošukat i zmlátit, a vždy to bude projev nezúčastněnosti ve vlastním životě. Mifty ví, že se může stát cokoliv, a vždycky bude místo, kam si může bez námahy zajít pro dvě stě euro.

Prožitek bez prožitku

Důležité proto není to, co Mifty dělá, nýbrž co si o tom všem myslí, jak to prožívá. Pokud zrovna není odevzdaná euforické onanii sebelítosti, emoci u ní nepotkáme… Všechno jí je jedno. Že se jí zabila máma; že za chvílí zabije sama sebe; že ubližuje svému okolí. Na všechno tohle by mi odpověděla: blah, blah, blah (kecy, kecy, kecy). Není to ona odcizenost, kterou v popkultuře, hlavně hudbě, vyhledáváme. Je to spíše sobeckost zvířátka, jistá forma omezenosti, psychické retardace, defektu osobnosti. Když se jí někdo snaží vychovávat, s drzým výsměchem sází okřídlené fuck you na sto způsobů. Není v tom uvědomění si sebe sama, ale uvědomění si, že si můžu dělat, co chci a oni na mě nemůžou; uvědomění si, jak lze mít lehce všechno a všechny na háku. Kdybychom jí vymýšleli přezdívku, byla by Antikrist(ka), jr. Nicméně není to nezajímavý úkaz.

V Axolotl roadkill za vším stojí nuda. Román neukazuje lidi, co „to“ chtějí, co „to“ potřebují, nýbrž lidi, co se nudí, tudíž musí všechno zkusit. Můžeme té próze rozumět coby jisté sociální zprávě: máme všechno, co potřebujeme i nepotřebujeme, je nám to k ničemu, chceme víc, ale ani nevíme, co přesně. Nechci tady moralizovat, ale ta v originále vloni vydaná kniha nastavuje aktuální zrcadlo publiku v rozmezí nějakých 14 - 22 let.

A kromě toho je román Axolotl roadkill plný těžkého snobství, které však dokáže být docela příjemnou kulisou; vše se odehrává v uměleckých, undergroundových kruzích. Nelegální ty kruhy nejsou, ovšem zcela legální také ne. Kapitoly uvozují citáty správných filozofů, správných kapel, správných filmů. Mifty je necituje proto, že by cítila, že jí mluví z duše; jen jí připadá správné je citovat, protože se tak cítí být chytřejší. Ale když kapitola, v níž je jí opravdu mizerně, začne písničkou Machine Gun od Portishead, je to tip na vhodný soundtrack ke čtení.

Pohoda 2011 - Zpěvačka Beth Gibbonsová z britské kapely Portishead

Pohoda 2011 – zpěvačka Beth Gibbonsová z britské kapely Portishead

Jedna vrstva leží na druhé

Kreativita a kvalita Helene Hegemann netkví v tom, jak si vymyslela Mifty a lidi, kteří tomuhle holčičímu spratkovi chtějí pomoct. Autorka se nechce z ničeho vypsat. Dělá konceptuální literární umění tak, jak ho cítí a chápe. Hegemann pochopila hlavní umělecký výrazové prostředky současnosti: koláž a mixáž. Nemalou část toho románu vlastně ani sama nenapsala: úryvky z oblíbených písniček, oblíbených knížek, oblíbených zápisů svého oblíbeného bloggera, oblíbených statí svých oblíbených filozofů, oblíbených dialogů ze svých oblíbených filmů nasamplovala ke svým autorských partií. A všechno tohle si upravila tak, jak se jí to hodilo. Je to takový textový remix.

Disputace, zda je tohle dílo originální, se přesto ukazuje jako zbytečná. Kdyby totiž na posledních stránkách knihy nebyl (německy důsledný) výčet veškerých zdrojů, sotva byste rozpoznali, co všechno je a není autorčino.

Helene Hegemann, autorka knihy Axolotl roadkill

Helene Hegemann, autorka knihy Axolotl roadkill

Postmoderna je krásná věc

Šestnáctiletá Mifty si píše deník. Většinu času text halucinuje a poskytuje lázeň v literárních abstrakcích. Jenže tahle volnost je pouze zdánlivá. Hegemann dává pozor, aby to čtenář zvládl s otevřenými víčky, nechce, aby přestal vnímat. Tenhle do detailu dotažený proporční kalkul dělá z její knížky příjemný pop, fajnovým způsobem divný.

My děti ze stanice ZOO

My děti ze stanice ZOO

Téměř nutné asociace - mladá dívka na drogách, která si a) píše deník, b) skončí špatně - by vás mohly dovést k tom, že jde o „upravené“ My děti ze Stanice ZOO od Christiane F. Omyl! „ZOO“ byl dokument. Axolotl roadkill je koncept. Christiane F. poznala a zachytila něco, z čeho se pořád klepete. Helene Hegemann se možná s kámoši párkrát sjela tripem. Dokumentaristický „ZOO“ román byl minimalistický a varoval. Helene Hegemann se přidrzle kření za svým MacBookem, který stál pěkných pár stovek euro. Starší román popisuje bezvýchodnost. Nový román ukazuje neomezené možnosti, jež ničí charakter. Společné mají jedno: žijí svojí současnost(í).

Dorota Maslowská

Dorota Maslowská - Polská spisovatelka Dorota Maslowská během návštěvy v Praze (10. března 2005)

A ještě něco: božskou polskou punkerku literatury Dorotu Maslowskou do toho netahejme. Ta je v tomhle kontextu ve všech ohledech nedostižná.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.