Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mitterrand ukončil život injekcí. Zpráva rozvířila debatu o eutanazii

  16:20aktualizováno  16:20
Nejdéle sloužící francouzský prezident François Mitterrand si v roce 1996 sám řekl o ukončení svého utrpení injekcí do žíly. Dobrovolně tak ukončil své dlouholeté trápení s rakovinou prostaty. Informaci přinesla nová kniha francouzských novinářů, kteří se osudem prezidenta zabývají.

Někdejší první pár Francie Francois Mitterrand (vlevo) a jeho žena Danielle poslouchají koncert na jedné z hudebních škol nedaleko Paříže (28. března 1995) | foto: Reuters

Bývalý francouzský prezident François Mitterrand trpěl rakovinou více než 14 let. V lednu 1996 pak požádal o ukončení svého utrpení jistou injekcí do žíly. S odvoláním na jeho syna to tvrdí dva novináři v nové knize.

Látka k ukončení utrpení mu byla injekcí podána na jeho naléhavou žádost. "Jen jedna osoba ví, co se stalo, ale nic (veřejně) neřekne. Jen nám pověděla, že vše proběhlo v klidu. Poté informovala po telefonu osobního Mitterrandova lékaře," citovali Gilberta Mitterranda autoři knihy Poslední tabu - Odhalená zdraví prezidentů.

François Mitterrand, který stál v čele francouzského státu nejdéle ze všech dosavadních prezidentů, 14 let, zemřel 8. ledna 1996 na následky rakoviny prostaty. Krátce poté jeho lékař prozradil, že s nemocí bojoval již od roku 1981, tedy od nástupu do funkce. V pravidelných oficiálních zprávách o prezidentově zdraví se to však na jeho příkaz neuvádělo.

Debata o eutanazii ve Francii ožila

Asistovaná smrt pomocí lékaře na žádost pacienta, takzvaná eutanazie, ve Francii není povolená. Zpráva o Mitterrandovi oživuje v zemi debatu o eutanazii, kterou se snaží řada lidí, lékařů i organizací uzákonit, ale zatím marně. Legalizaci takzvané milosrdné smrti se snaží prosadit její stoupenci i v Česku.

Mitterrand před rokem 1989 významně pomohl československé opozici. Jako
prezident při oficiální návštěvě Prahy se totiž již rok před "sametovou revolucí" neváhal veřejně přihlásit k odpůrcům komunistického režimu. V roce 1999 byl u příležitosti 10. výročí listopadových událostí roku 1989 posmrtně vyznamenán Řádem bílého lva.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sebastian Kurz promlouvá po oznámení výsledků voleb (15. října 2017)
Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká...  celý článek

Lídr SPÖ Christian Kern během předvolební kampaně.
Sociální demokraté poskočili v rakouských volbách na druhé místo

Sociální demokraté kancléře Christiana Kerna skončili v nedělních předčasných parlamentních volbách v Rakousku na druhém a nikoliv až na třetím, jak se zdálo z...  celý článek

Izraelští archeologové ohlásili nález unikátního amfiteátru z dob vlády...
Archeologové vykopali u Zdi nářků římský amfiteátr. Nikdy nebyl využit

Tým izraelských archeologů objevil u Zdi nářků v Jeruzalémě malý, částečně dostavěný, zastřešený amfiteátr ze druhého století našeho letopočtu. Jedná se zřejmě...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.