Špičky KSČ při tradičním prvomájovém průvodu na Letenské pláni v Praze. (1. května 1982)

Špičky KSČ při tradičním prvomájovém průvodu na Letenské pláni v Praze. (1. května 1982) | foto: ČTK

Sovětská rozvědka sledovala dění v KSČ. Špatně se mi pracuje, psal Jakeš

  • 259
Sovětští agenti měli v 70. a 80. letech podle odtajněných dokumentů z archivu Vasilije Mitrochina poměrně široký přehled o vztazích v nejvyšších patrech Komunistické strany Československa. Podle historika Prokopa Tomka to souviselo s nedůvěrou Sovětů vůči československým politikům po roce 1968.

V únoru 1973 například putovala z Prahy do Moskvy informace, podle které si Miloš Jakeš, tehdy předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, v prosinci předchozího roku postěžoval, že se mu špatně pracuje. Tehdejší generální tajemník Gustáv Husák totiž podle něj v ústředním výboru KSČ zavedl tvrdý režim a „zorganizoval odposlechy telefonů členů vedení“.

Vasilij Mitrochin

Bývalý archivář KGB Vasilij Mitrochin

Dlouholetý pracovník archivu KGB Mitrochin si od roku 1972 až do roku 1984 ručně zaznamenal mnohé z dokumentů, které se k němu v práci dostaly. V roce 1992 ho i s rodinou a dokumenty dostala do Británie její tajná služba. Zemřel v roce 2004, letos v létě byla v Cambridge zpřístupněna většina jeho archívu (více čtěte zde).

Ze záznamů KGB je místy patrná skepse k dění mezi československými komunisty. Například vůči způsobu, jakým se na počátku normalizace KSČ zbavovala „komunistů-internacionalistů“. „Děje se to pod navenek pěknou záminkou, že nestačí na svou práci, ale ve skutečnosti jde o prosté vyřizování účtů, osobní neshody,“ stojí v dokumentu z února 1973.

Poměrně často agenti moskevskou ústřednu KGB informovali o Husákovi. Jeden z materiálů uvádí, že ještě než se v roce 1975 v jeho osobě propojily funkce hlavy státu a KSČ, sešel se v květnu ministr vnitra Jaromír Obzina s šéfy okresních výborů KSČ, aby jim toto rozhodnutí sdělil. Jiná zpráva z této doby uvádí, že proti spojení funkcí byli nejen Jakeš, ale také Antonín Kapek, Alois Indra či Karel Hoffmann. „Zastoupení (KGB) a velvyslanectví s nimi pracovalo. Husák se k nim chová podezřívavě,“ napsali sovětští agenti.

Indra čeká na svou chvíli, psali do Moskvy agenti

Jiná ze zpráv Moskvě sděluje, že devět let, které strávil Husák ve vězení, se projevilo na jeho psychice. „K jasným odpůrcům linie KSČ projevuje nepodloženou shovívavost,“ napsali rozvědčíci. Předseda Federálního shromáždění Indra podle stejné zprávy „čeká na svou chvíli“, aby se mohl ujmout funkce generálního tajemníka.

Normalizační ministr vnitra Obzina byl ve zprávách KGB zmiňován často. „Obzina prohlásil, že Komunistické straně Sovětského svazu a soudruhu Leonidu Iljiči Brežněvovi je připraven splnit každé přání,“ stojí v krátkém záznamu, zřejmě z doby kolem roku 1978.

Podle jiného textu Obzina řekl, že jeden z vedoucích představitelů ÚV KSČ Vasil Biľak ukládá všechny pracovní materiály rovnou do trezoru, který jednou do roka před dovolenou vyklidí. Své stranické kolegy Jana Fojtíka a Oldřicha Švestku ministr vnitra označil za „pijana a povaleče“.

České pohlaváry KGB sledovala i v Moskvě

KGB československé komunisty nespouštěla z očí ani v Moskvě samotné. Jedna ze zpráv uvádí, že v červenci 1978 byla na návštěvě v sovětské metropoli delegace pracovníků ministerstva kultury vedená Miroslavem Válkem (slovenský ministr kultury), která byla ubytována v hotelu Mir.

„Při odjezdu delegace z Moskvy byly v pokoji vedoucího delegace zanechány, nikoliv zapomenuty, suvenýry ministerstva kultury SSSR,“ zdůrazňuje příslušný dokument a pedanticky vypočítává, že to byly knihy jako Brežněv: krátký biografický nástin, Ochrana památek historie a kultury SSSR a podobně.

Poměrně úsměvný záznam však končí výhružně: „Informováno vedení KGB, informováno zastoupení KGB v Praze“.

Další z materiálů odráží kritiku nízké úrovně ideologické práce KSČ, která prý „neodpovídá potřebám současnosti“. Pracovní vztahy v komunistickém vedení byly podle tohoto přesně nedatovaného textu možné jen proto, že jeho členové věděli o jednoznačné podpoře Moskvy Husákovi a Biľakovi. „Na jejich vztahu do značné míry závisí situace v předsednictvu KSČ,“ uvedla sovětská rozvědka.

Obzinův předchůdce ve funkci Radko Kaska zase podle KGB dostal od Husáka v lednu 1971 příkaz, aby sestavil seznam „pravice“, tedy odpůrců normalizační politiky. Ministr měl tajně na tyto lidi začít shromažďovat materiály, aby bylo možné dopředu najít paragrafy, díky nimž by mohlo být kdykoli zahájeno stíhání.

Husákův zájem a zájem KGB se tak sešel například u Alexandra Dubčeka, jednoho ze symbolů „pražského jara“ 1968. Jedno z hlášení, podle všeho z počátku druhé poloviny 70. let, uvádí, že na Slovensku na „bývalé významné pravicové činitele“, tedy na celkem 229 lidí, neustále dohlíží československé ministerstvo vnitra.

„Byli volit, kromě Dubčeka a (Miroslava) Kusého,“ napsala KGB v souvislosti s volbami v roce 1976. StB se prý snažila v té době vytvořit takové podmínky, aby se sledovaní nemohli scházet, měli složité spojení a co nejvíce se hádali.

V roce 1982 pražská odbočka KGB hlásila do Moskvy, že československé úřady na Dubčeka nasadily pět agentů a techniku, takže byl pod kontrolou „ve všech ohledech“.

Mitrochinův archiv je k nahlédnutí v archivu Univerzity v Cambridge (7. 7....
Mitrochinův archiv je k nahlédnutí v archivu Univerzity v Cambridge (7. 7.

Mitrochinův archiv je k nahlédnutí v archivu Univerzity v Cambridge (7. července 2014).

Některé ze záznamů mají až tragikomický charakter, třeba hlášení zdroje z československé vojenské kontrarozvědky, který v roce 1971 informoval o opileckých vyjádřeních tehdejšího ministra obrany Martina Dzúra.

StB dění v politice nesledovala, říká historik

„Situaci uvnitř (KSČ) monitorovala zvlášť po šedesátém osmém, který byl určitým otřesem,“ potvrzuje Tomek, který je předním českým odborníkem na komunistické tajné služby. „Byla tu permanentní nedůvěra,“ tvrdí.

Mitrochinovy poznámky tohoto druhu jsou podle něj zajímavé, neboť v českých archivech se nedají dohledat. „Podle směrnic pro práci s tajnými spolupracovníky StB bylo zakázáno verbovat mezi členy KSČ. To si nedovolili. V informačních podkladech StB proto nejsou zprávy o dění v KSČ. Politické názory uvnitř KSČ nesledovala,“ vysvětlil Tomek. Důvodem byl podle něj Slánského proces v 50. letech a obava, aby StB komunistické straně „nepřerostla přes hlavu“.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video