Miroslav Kalousek v den svých 45. narozenin odstoupil z funkce předsedy KDU-ČSL.

Miroslav Kalousek v den svých 45. narozenin odstoupil z funkce předsedy KDU-ČSL. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Mistr vyjednavač poprvé prohrál

  • 866
I jeho kritici vždycky přiznávali, že je to muž mimořádných schopností. Během svého třináctiletého pobytu ve vrcholné politice si vysloužil pověst mistra zákulisních praktik. Tentokrát to však Miroslav Kalousek nezvládl.

ČTĚTE TAKÉ:
Topolánek: Je to porážka Paroubka
Lidovci ukončili jednání s ČSSD, Kalousek rezignoval
Politologové: Kalouska zahnala do rohu ODS

Vize, že se dohodne na vládě se sociálními demokraty a komunisty, v pátek pětačtyřicetiletého lidoveckého předsedu stála křeslo. Z funkce odstoupil sám.

"K rezignaci jsem se rozhodl už poté, co ODS začala vyjednávat s ČSSD. Cítil jsem však povinnost ještě před svým odchodem vyjednat pro KDU-ČSL takový koncept, který by jí zajistil politickou budoucnost," vysvětloval Kalousek, proč ve čtvrtek zradil svou antikomunistickou rétoriku.

Jeho "bratři a sestry" mu však poprvé za téměř tři roky, kdy jim předsedal, neuvěřili. Přitom až dosud nikdy neprohrál.

Jeho politická kariéra začala v roce 1993, kdy si ho tehdejší ministr obrany Antonín Baudyš vyhlédl za svého náměstka. Objevem Kalouska se pyšní. "Nikdy jsem nelitoval, že jsem ho k sobě vytáhl," řekl Baudyš před časem MF DNES.

Svého šéfa Kalousek záhy přerostl: přežil jeho pád a zvládl i pochybnosti o regulérnosti armádních výběrových řízení, pod která se podepsal. Armádu opustil v roce 1998 a začala jeho éra poslance a obratného zákulisního vyjednavače.

Od roku 2002 řídil klíčový rozpočtový výbor a získal nebývalý vliv. Vládl – a přitom nevládl. Když porazil svého rivala Cyrila Svobodu a stal se šéfem strany, dokázal si parlamentní pozici udržet, i když ho všichni tři sociálnědemokratičtí premiéři postupně nutili vstoupit do vlády. Kalousek odolal. Plánoval už svou příští vládu s ODS. Té se však po pátku nejspíše už nedočká.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video