Pokud neúspěšní studenti nechtějí hned pracovat, mohou jít například na rok na jazykovou školu, zkusit studium na vyšší odborné škole nebo odjet pracovat do zahraničí, kde si zároveň procvičí znalost cizího jazyka.
"Dobrou volbou je vyšší odborná škola"
"Po obchodní akademii jsem se hlásila na dvě vysoké školy, ale ani na jednu jsem se nedostala. Šla jsem proto na jazykovku. Nejenže jsem měla čas učit se na další přijímací zkoušky, ale udělala jsem si i státnice z angličtiny. Rozhodně to nepovažuji za ztracený rok," říká Zuzana Rejchová z Mariánských Lázní.
Studentka však nebyla úspěšná ani za rok, a proto se rozhodla, že bude studovat vyšší odbornou školu publicistiky.
"Původně jsem myslela, že tam budu jen rok a pak znova zkusím přijímací zkoušky. Nakonec jsem z vyšší odborné školy byla doslova nadšená a rozhodla jsem se ji dostudovat," popisuje Zuzana Rejchová.
Podobnou zkušenost má i čtyřiadvacetiletý Milan Hrubeš z Prahy. Když se po střední škole nedostal na vysokou, rozhodl se, že vyzkouší jazykovku.
"Když jsem ji za rok ukončil, dostal jsem se na vyšší odbornou školu. Během studia na ní jsem dělal i zkoušky na vysokou a nakonec jsem se dostal," vzpomíná Milan Hrubeš.
Podle něj je dobré se nevzdat po prvním neúspěchu a zkoušet to dál. "Mezitím se dá chodit třeba na brigády, aby si každý vydělal peníze, nebo jít třeba na jazykovku. No a samozřejmě je i čas na přípravu k přijímacím zkouškám," dodal Hrubeš.
Dvaadvacetiletá Barbora Říhová využila studium na jazykové škole hlavně k odpočinku.
"Ve čtvrťáku jsem se učila na maturitu a ještě jsem dělala přijímačky na tři vysoké školy. Ani na jednu jsem se nedostala, a tak jsem šla na jazykovku. Musím říct, že jsem si od všeho odpočinula, protože jsem za sebou měla docela náročné období," říká studentka, která dnes studuje druhým rokem na Fakultě humanitních studií UK v Praze.
"Navíc jsem během roku na jazykovce měla i dost času na přípravu k přijímačkám. Také jsem se hned dostala," dodala.
Pracovat v zahraničí je nenahraditelná zkušenost
Když se konečně Zuzana Rejchová dostala na vysokou školu, dostala nabídku studia v zahraničí.
"Dostala jsem se na dvě české vysoké školy, ale měla jsem i příležitost jet na rok studovat do Dánska. Rozhodla jsem se proto, že odjedu, ale zároveň budu dálkově studovat jednu školu v Čechách," vzpomíná Rejchová. Nyní je už rok zpátky a studuje druhým rokem Filozofickou fakultu UK v Praze.
"Nelituji toho, že jsem se nedostala hned po střední škole. Mezitím jsem stihla udělat si státnice, vystudovat vyšší odbornou školu, rok jsem pracovala v médiích a rok studovala v zahraničí. Všechno mi moc pomohlo a teď si vysokou školu opravdu užívám," dodala s úsměvem.
Podobný názor má také proděkan pražské fakulty humanitních studií Zdeněk Pinc, který má na starosti i studijní záležitosti.
"Když při přijímacích zkouškách k nám na fakultu někdo nezvládne test z cizího jazyka, je pro něj nejlepší, když na rok odjede do zahraničí. Další rok už přijímací zkoušky z jazyka většinou udělá," řekl Pinc s tím, že je to podle něj ideální varianta pro ty, kteří chtějí jít studovat, ale zkoušky na první pokus neudělali.
To byl jeden z důvodů, proč na rok do Anglie odjela dvaadvacetiletá Petra Svobodová.
"Neudělala jsem zkoušky z angličtiny, a tak jsem jela pracovat do Londýna. Hlídala jsem tam děti a přitom chodila do školy. Za rok jsem měla certifikát a moje znalost jazyka, ale i mluva se zlepšila o sto procent," popisuje Petra Svobodová.
Přestože se chtěla do Česka vrátit a zkusit další školu, v Anglii ještě zůstala. "Jsem mladá a na studium mám ještě čas. Navíc si myslím, že zkušenost ze zahraničí se mi v budoucnu bude ještě hodit," dodala.
Na přijímací zkoušky se připravuje i v Londýně. "Stáhla jsem si zkušební testy z internetu. Určitě chci být připravená a zkoušky udělat, až se vrátím," vysvětlila své plány.
Kam po škole, poradí i úřad práce
Studenti, kteří u zkoušek neuspěli a nevědí, co mají dělat, se s žádostí o radu mohou obrátit i na úřad práce. Funguje tam totiž informační a poradenské středisko.
"Poradíme jim, jaké mají možnosti. Že mohou zkusit soukromé vysoké školy, jednoleté jazykové kurzy, ale i vyšší odborné školy nebo cestu do zahraničí," vysvětlila vedoucí střediska Jana Pozděnová s tím, že ve středisku mají k dispozici kompletní nabídku všech vysokých škol, jejich studijních programů a oborů v celé republice.
Upozorňuje také na to, že spousta studentů neví, že když student přeruší soustavnou přípravu na povolání, ztratí statut studenta, tedy veškeré studentské výhody.
"O ty přijdou, když půjdou pracovat. Například by přišli o zlevněné jízdné, museli by si platit pojištění a rodiče by přišli o přídavky," vysvětlila Pozděnová.
I proto je pro studenty lepší, když zkusí další školu. Kromě rady, kam jít studovat, nabízejí úřady práce také pomoc při výběru prvního povolání nebo rady, jak se chovat při přijímacím pohovoru.
"Pokud se někdo rozhodne, že školu už opravdu zkoušet nebude nebo že studium odloží, poradíme mu, jak hledat práci, jak napsat životopis, jak se chovat při pohovoru, aby udělal dobrý dojem," vyjmenovala Jana Pozděnová.
Variantou pro ty, kteří chtějí studovat za každou cenu, jsou i soukromé vysoké školy. Na většinu z nich se dají dělat přijímací zkoušky později než na státní. "Jsou ale většinou dost drahé. Školné se většinou platí i na vyšších odborných školách, ale to je o něco nižší než na vysoké," řekla studentka filozofické fakulty Zuzana Rejchová.
